Dobro proti zlu-kapitola 7: Trénink začíná!

Hanaya už čekala s rukama založenýma na prsou před Ichiraku. Bylo něco málo před osmou a doufala, že Naruto alespoň dorazí v čas.
Po deseti minutách skutečně uviděla žlutou hřívu vlasu, která se k ní pomalým krokem blížila.
Naruto rozespale pozdravil a promnul si oči. Vypadal ještě opravdu unaveně. Jeho první den volna a on je rozhodnut ho celý věnovat tréninku.
„Můžeme jít Naruto?“ zeptala se ho Hanaya, když se protáhl a znovu hlasitě zívl.
„Jasně,“ zamumlal a vedl jí směrem k lesu.
Šli asi patnáct minut než obešli pár stromů a došli k travnaté louce obklopené lesem. U skály tekl menší vodopád a na celou travnatou plošinu padalo slunce z nového začínajícího dne.
„Tak tady to je,“ povzdychl si Naruto a okamžitě se natáhl na měkkou trávu.
„Naruto, jsme tady proto, aby ses naučil tu novou techniku nemám pravdu?“ zavrčela a vyzdvihla ho švihem ruky do vzduchu.
„Hej!Neechan! Polož mě na zem,“ zašvitořil a vletěla do něj rázem nová vlna energie při slově nová technika.
„Dobře, dobře tak můžem začít!“
„Naruto, nejdříve bych chtěla vidět nějakou z tvých technik,“ poprosila ho.
Její společník vytvořil pár svých klonů. Jeho chakra dostala kulatého tvaru a zářila oslňující modří.
Hanaya lehce pootevřela pusu, když viděla chakrovou kouli v Narutově dlani.
„Tak…uka-ukaž co to umí,“ zakoktala trochu překvapeně.
Naruto se rozeběhl proti nejbližšímu stromu a s natáhnutou pravačkou. Stačilo pár sekund a strom se přelomil v půli pod sílou Narutovy techniky. Vrátil se zpět na své místo před ní a ukázal zvednutý palec, když uviděl její pozvednuté obočí.
„Naruto,“ hlesla, „tohle je úžasná technika!“
„Tohle bylo Yondaimeho jutsu,“ vysvětlil a přiložil si ruku na své břicho.
Hanaya si trochu odkašlala a usmála se na svého přítele.
„Dobrá začneme.“
„Jsem připravenej!“ postavil se do bojové pozice a čekal co přijde.
„Klídek Naruto, začneme hezky polehoučku.“
Jedna větev, která ležela na zemi se s mávnutím Hanačiny ruky vznesla do vzduchu. Naruto jí chvíli sledoval jak levituje nad její dlaní.
„Krok jedna,“ pronesla, „bude pohnout touho větví dvacet centimetrů do předu pak do zadu a poté i do obou stran. Všechno co můžeš použít je tvůj dech Naruto,“ varovala ho a on vykulil oči.
„Dech?“ zopakoval užasle. „Ale jak?“
„Postav se tady,“ požádala ho a udělala v zemi hlubokou rýhu.
Větev položil asi pět metrů před něj. Sledoval jí a nevěřil, že tohle myslí opravdu vážně.
„Tak to bychom měli,“ usmála se Hanaya a dala si ruce v bok.
„Pokud tohle nezvládneš Naruto, nemá cenu pokračovat dále,“ pokrčila rameny a přešla zpátky k němu.
Stisknul ruku v pěst a zatvářil se rozhodně.
„Tohle zvládnu levou zadní!“ zavrčel a sedl si před rýhu.
Hluboce se soustředil a chvíli civěl na větvičku. Fouknul. Nic. Zamračil se a znovu se snažil soustředit. Hanaya ho tiše sledovala z povzdálí kam se prozatím uchýlila.
„Tak už jste začali s tréninkem vidím,“ ozvalo se jí z pravé strany.
Kakashi s rukama v kapsách stál a díval se na Naruta snažícího se nabrat co největší dech, aby dokázal nemožné. Pohnout s větví.
„Jestli to nedokáže, nemyslím si, že by mělo cenu ho něco učit dále,“ poznamenala Hanaya.
Kakashi se pousmál.
„To neznáš Naruta,“ pokýval hlavou, „nikdo nemá větší výdrž něž on. Je rozhodnut se naučit to jutsu a nic ho v tom nezastaví. Je kvůli tomu schopen tady zůstat i celý den. To mi věř,“ ujistil jí a opřel se o strom.
„Pátá s tebou chtěla mluvit,“ informoval Hanayu po chvíli.
Jen zamručela na souhlas. Bylo to sotva patnáct minut co započaly s tréninkem a už musela odejít.
„Naruto!“ zavolala na něj. „Musím odejít, trénuj sám. Doufám, že až se vrátím uvidím nějaký pokrok.“
Odpověděl jí jen zdvihnutým prstem a znovu se soustředil na svůj úkol.
Kakashi i Hanaya se okamžitě odebrali k hokage. Vzali to z druhé strany budovy kde byly okna její kanceláře. Kakashi šel první a skočil do její kanceláře. Hanaya ho následovala. Hokage je nejspíše očekávala každou chvíli a na Kakashiho způsob vniknutí do její kanceláře byla nejspíše zvyklá, protože nehnula ani brvou, když se před ní oba objevili. Jen Shizune sebou trochu škubla.
„Mám nové zprávy od hlídky ANBU, která pravidelně obhlíží okolí černé skály,“ pronesla okamžitě.
Oba její podřízení mlčeli. Prohlédla si Hanayu a trochu se pousmála.
„Jouninská vesta ti padne,“ pochválila jí a sedla si za svůj stůl.
„Děkuji,“ odpověděla.
Znova si vzpomněla jaké okolnosti následovaly po jejím předání a trochu si rozpačitě odkašlala.
„Ale abych neodbočovala od tématu,“ začala znovu Tsunade a podepřela si hlavu dlaněmi. „Poté co nám hlídka tří ANBU poslala zprávu, se po nich slehla zem,“ vysvětlila a trochu se zamračila.
„Cože?“ vyhrkla Hanaya. „Co to bylo za zprávu?“
„Opět tři neznámí ninjové se potulovali v okolí skály a podle nich se odtamtud ozývaly velice divné a děsivé zvuky.“
„Myslíte-- myslíte, že to může být desetiocasý?“ zeptala se.
Hokage přikývla a podívala se na Kakashiho, který jí až doposud nevzrušeně poslouchal.
„Jsou to nejspíš ti, kteří Hanayu-sama chtěli zabít ve Sněžné,“ podotkla Tsunade. „Plus jeden navíc.“
„Hmmm,“ zabručel Kakashi. „Co navrhujete?“
„Vyslala jsem průzkumný tým Hinata-Kiba-Shino pod velením Shikamara. Obhlédnou okolí a dají nám vědět. Myslela jsem ale, že by bylo dobré informovat vás,“ podívala se na Hanayu, „o případném nebezpečí, které může nastat.“
Pohledem se ujistila, že oba pochopili a opřela se v křesle. Pokynula k odchodu a oba zmizeli