Konečný souboj aneb jak to vše dopadne - 05 Návrat Zavrhovaného

Takto jsem zůstal v Suně pře měsíc a učil jsem se lékařské jutsu. Po měsíci mi řekli, že nic pořádně nenašli, ale měl jsem aspoň stopy odkud mohla matka pocházet. Oni mi sdělili, že do Konohy během války přišlo celkem pět žen. Dvě byli ze země Trávy. Jedna ze země Vodních vírů. A dvě ze země Sněhu. S díky jsem se rozloučil z Garou a vydal jsem se do země trávy pátrat dál.

Po cestě jsem dál trénoval hlavně lékařské dovednosti, protože jsem uměl jenom docela chabě základy.“ Najednou se ve vyprávění svého příběhu zarazí. Přestane vnímat okolí a nijak nereaguje na volání Tsunade ani Sakury. Najednou se zvedne a podá svojí dceru Tsunade se slovy: „Postarej se o ní na chvilku.“
„Proč?“ Nechápe, ale i přesto si jí vezme. Jakmile jí drží v místnosti se zvedne vítr a Naruto zmizí.
„Kam měl tak naspěch?“ Zajímá se Sakura.
„Netuší, ale vezmi si jí. Já musím ještě pracovat.“ Vykroutí se z hlídání malé Yoi. Sakura si jí s povzdechem vezme a jde ven. Je velmi opatrná, aby jí nevzbudila, protože během vyprávění usnula. Po pravdě vůbec neví co s ní má dělat.
„To je ono,“ raduje se. „Půjdu za mámou ona mi pomůže.“ A jak řekla tak udělala.

„Dneska končíš Itachi. Konečně zaplatíš za to cos udělal našemu klanu.“ Pomalu promlouvá Sasuke ke svému bratrovy hlasem plným nenávisti.
„Ne mýlíš se bratříčku. Ty ani ten tvůj slizký učitel Orochimaru mně nemůžete porazit.“
„To se ještě uvidí.“ Zaječí Sasuke a zaútočí na svého bratra.
„Já mu nechci ublížit a ani se nemůžu zdržovat bojem. Musím do Konohy a varovat je.“ Přemýšlí Itachi a vyhýbá se jednomu útoku za druhým.
„Tak bojuj ty bastarde.“ Rozčiluje se když se jenom Itachi vyhýbá a nechce zaútočit.
„Jo už to mám.“ Rozpomene se najednou a ani si neuvědomí, že to řekl nahlas. Toto Sasukeho vyvede z míry a zastaví pravě prováděný útok.
„Co máš?“ Zeptá se.
„Nic co by tě muselo zajímat.“ Odsekne Itachi a chytne druhý prsten který má na ruce a pustí do něj chakru. Chvíli se nic neděje, ale pak se najednou zvedne vítr a na jedné mýtině uprostřed lesa se objeví Naruto hned vedle Itachiho.
„A hele pak koho tu máme.“ Ušklíbne se Kabuto.
„No jo máš pravdu Kyuubi se také přišel podívat.“ Chechtá se Orochimaru.
„Co tady chceš Naruto.“ Vyjede na něj naštvaně Sasuke. Ale on je všechny okázale ignoruje a v klidu se otočí na Itachiho.
„Koukám, že máš pěkný problémy.“ Ušklíbne se.
„No jo. Myslíš, že bych tě sem jinak volal?“ Otáže se.
„To asi ne,“ přizná, „Ale na boj nemám náladu. Bohatě mi stačil včera Pein, dneska si chci odpočinout tak jdeme.“ Rozhodne.
„Kam si myslíš, že jdeš?“ Zařve sasuke. Naruto se otočí a udělá tu největší chybu jakou mohl. Pohlédl mu do očí. Do očí které září červeně. Ve kterých je onen prokletý Scharingan. Itachi si ničeho nevšiml. Ale Naruto je již chycen v jeho genjutsu. Není to ale běžné jaké dělá scharingan. Toto je něčím jiné. Dá se říci, že unikátní. Donutí ho prožít nejhorší okamžiky jeho života během pár vteřin, ale jemu to připadá jako věčnost. Dívat se do očí ženě která mu umírá v náručí.
„Ne prosím ne ty nesmíš umřít.“ Brečí a pevně jí drží, aby věděla, že je tu s ní.
„Už na..nadešel můj čas.“ Těžce ze sebe dostává každé slovo. Je vidět čím více mluví tím více je slabší. A opouští jí život s každým jejím nádechem.
„Ne nesmíš. Promiň mi, že jsem tu nebyl, že jsem nedodržel můj slib.“ A jeho slzy dopadají ženě na její překrásnou tvář. A jemně po ní stékají.
„Já ti to za zlé nemám. Kuck Musel jsi Kuck odejít.“ Dostává ze sebe z potížemi.
„Ne mněl jsem tu být. A ty taky nesmíš odejít. Co si bez tebe počne naše dcera?“ Říká jí prosebně. Jako kdyby jí tímto argumentem zabránil umřít.
„Musíš se o Kuck ní postarat. Já.t..t..ti .vě..věřím, že to z..z..zvládneš.“ Už mluví jenom silou vůle.
„Nesmíš. Já to bez tebe nedokážu. Já tě miluji Kaname. Bez tebe nic nedokážu.“ Vzlyká neschopen dalšího slova. Trhá mu to srdce vidět jí takhle ležet na zaprášené cestě. Probodlou katanou. Vědět, že jí nepomůže i když by za ní klidně položil život. Ale nejde to. Místo toho jí vidí umírat. A on s tím nic nezmůže.
„Dones mi prosím ještě Yoi. Ať jí naposledy můžu vidět.“ Poprosí ho.
„Neboj,“ ujistí jí:“ Itachi podej mi Yoi.“ A otočí se k muži který stojí celou dobu kousek od nich aby mněli soukromí. Přijde k Narutovi a podá mu jeho dceru. On si jí vezme a s uslzeným obličejem jí podá své ženě.
„Yoi musíš poslouchat tatínka a moc ho nezlobit.“ Říká jí.
„Mám vás oba moc ráda. Mi..mi..miluji tě.“ Dostává ze sebe z posledních sil. Naruto se skloní a políbí jí. Ona mu polibek vrací až najednou přestane. Ztuhne. Naruto to nevydrží a zhroutí se na ní.
„Nééééééé.“ Zařve z celých plic, aby dal trochu průchod svým emocím. Malá taky pláče, I opodál stojící Itachi Uchiha, který emoce a city moc neprojevuje.“
Najednou se vedle něj objeví Sasuke: „Takže on jí Itachi nemiloval.“ Zděsí se.
„Proč, proč mi tohle děláš.“ Vzlyká Naruto.
„Ne já už to dál nevydržím. Božské oko.“ Jakmile si aktivuje kekei genkai tak genjutsu zmizí.
V reálném světě uběhlo pouze pár vteřin, ale v genjutsu to byla hodina. Naruto se skácí na kolena. Je celý roztřesený. A usedavě se rozbrečí.
„Hm. Takže jsem se spletl. Její smrtí Itachi netrpěl tak jak jsem si myslel.“ Řekne zcela bez citu a arogantně.
„Za tohle zaplatíš.“ Zvedne se Naruto. „I kdyby to mnělo být to poslední co udělám tak tě zabiji.“ Rozkřičí se. Itachi se rychle otočí chytne Naruta pro případ, že by chtěl na Sasukeho zaútočit.
„Jenže ne dneska. Tímhle končí naše přátelství Sasuke. Až se příště potkáme tak už to skončím jednou pro vždy.“ Dostane ze sebe nakonec. Chytne Itachiho a opět se zvedne vít a oba zmizí.
Oba se zjeví zčista jasna před branou Konohy. Itachi ještě v plášti Akatsuki. To vyvolá všeobecný poplach a pohotovost. Kor když vidí jak se Naruto zřítí opět na kolena a opět se rozpláče.
„Tys to věděl, že to byl on.“ Zeptá se ho po chvíli. „No tak Itachi věděl jsi to.“ Zařve tak silně, že je to slyšet hodně daleko. „Tak co odpovíš mi.“ A ještě zvýší hlas.
„Jo věděl. Dokonce jsem ho i viděl, ale zabránit jsem mu v tom nedokázal.“ Řekne po chvíli velice tiše.
„Proč? Proč jsi mi to neřekl.“ Dožaduje se odpovědi, ale normálním ale zlomeným hlasem.
„Protože jsem nechtěl, abys za ním utíkal a nebral ohled na ostatní.“ Dostane ze sebe po chvíli ticha. Ale to už je u brány snad polovina schinobi z vesnice.
„Příště až ho potkám tak ho zabiji. A je mi jedno, že je to tvůj bratr. A jestli ho budeš bránit tak tě zabiji s ním.“ Rozhodne nakonec a vstane. Rozhlédne se po všech okolo a neví co se děje.
„Co se děje, že je tady s nad celá vesnice?“ Nechápe.
„No myslím, že za to můžu já.“ Odpoví teď už i s nepatrným úsměvem.
„A jo. Tak pojď jdeme za Tsunade.“ Rozhodne a už chce vykročit, když je zastaví na dvacet AMBU.
„Itachi Uchiho zatíkám tě pro vyvraždění klanu. Pojď s námi dobrovolně nebo zemřeš.“ Začne asi velitel.
„Bohužel. On je tu semnou a jdeme za Tsunade tak se mi kliďte z očí.“ Ukončí ještě ani nezačatou debatu Naruto. Chytne itachiho a přemístí se rovnou do její kanceláře. Ta se jenom zvedne od papírů hlavu a když vidí kdo stojí naproti okamžitě vyskočí a připraví se na boj.
„Klid Tsunade.“ Snaží se jí Naruto uklidnit, ale marně.
„No tak. On je tu jako spojenec.“ Na to už slyší a když to říká Naruto tak tomu i věří. Sedne si zpět ke stolu.: „Tak chci vysvětlení co tu dělá on.“ A koukne se na Itachiho.
„On pro mně dělal špeha v Akatsuki.“ Vysvětluje Naruto. „A právě teď tam skončil, protože jsem mu pomohl.“ Říká, ale ještě se ani trochu nevzpamatoval z onoho otřesného znovu prožití smrti jeho ženy. A Tsunade to na něm poznala, protože takového ho ještě nikdy neviděla. V jeho očí vidí tolik bolesti a nenávisti, že to snad ani nemůže být on.
„Co se děje Naruto?“ Snaží se něco zjistit.
„To teď není důležitý,“ Vloží se do hovoru konečně Itachi, „Hlavní je to že vám musím něco říct.....“