Žena dvou bratrů – klan Uchiha: Lekce svádění, Kapitola 3.
Bylo krásné ráno. Shinai znaveně seděla v kuchyni a popíjela čaj. Těhotenství ji začínalo unavovat. Bylo tak otravné…
„Dobré ranko, jak jsi se vyspala?“ pozdravil Sasuke při vstupu do místnosti.
„Dobré, nestěžuji si a ty?“ také se optala, ale spíše ze slušnosti.
„No jsem konečně doma a ještě k tomu hned ve vedlejším pokoji jsi byla ty, jak jinak než nádherně, ale kdybys byla blíž bylo by to ještě lepší,“ věnoval ji úsměv a posadil se vedle ní.
Shinai se na něj ušklíbla, jeho přítomnost ho štvala, to díky němu již nemůže být s Itachim, on ji ho vzal!
„Co ty na to?“ pokračoval v otázkách Sasuke.
„Na co?“ vyděšeně se na něj podívala.
„Že bych se nastěhoval k tobě?“
Shinai se po této otázce začínalo opět dělat špatně. „Tak to ani náhodou!“ pronesla nekompromisním hlasem.
„Proč prosím tě? Vždyť jsme příbuzní, tak si na nějaký stud nemusíme hrát a navíc aspoň bych tě měl na očích a nemusel bych se o tebe bát!“ řekl skoro až dotčeně.
Shinai se mu zadívala do očí, byl tak podobný Itachimu, ale přitom tak jiný.
Beze slova vstala a vyšla na zahradu. Chladný podzimní vítr si pohrával s jejími volně rozpuštěnými vlasy a příjemně ji uklidňoval.
O co se to zatraceně pokouší, pokud není naprosto natvrdlý musí mu přeci dojít, že s ním nikdy nic mít nebudu! Zůstanu Itachimu věrná! v duchu tak trochu přesvědčovala sama sebe, ale trápila ji samota, potřebovala někoho s kým by si mohla promluvit, svěřit se mu se vším co ji trápí, konečně nic nepředstírat, prostě někoho kdo by ji konečně chápal.
Sasukeho, ale její odchod nijak nerozházel, bez jakýchkoliv zábran se vydal za ní. Chvíli ji jen tak pozoroval, po chvíli mu to, ale nestačilo, navilého si s ní hrát. Přistoupil k ní a pěvně ji k sobě přitiskl.
Shinai sebou trhla, ale Sasuke jí dál pevně držel. Opřela se o jeho rameno a začala plakat. Nesnášet tady tu slabost, nesnášela Sasukeho a nesnášela sama sebe.
„Prosím nech mě,“ řekla posmutnělým hlasem.
„Proč bych to dělal?“ zajímal se.
„Chceš mi jenom ublížit,“ napůl oznámila a na půl se optala Shinai.
„Ne, já tě miluju,“ zašeptal Sasuke, ty slova o kterých si až doteď myslel, že je nikdy nepoví.
V té chvíli jejich rty se setkaly. Nyní již nemohla utéct, nebyla schopna se ani pohnout. Chtěla vykřiknout, ale z jejich úst se vydral jen slabý šepot.
„Ty nedokážeš milovat, jsi jen vrah,“ pokusila se naposledy vzdorovat.
„Já ho nechtěl zabít,“ v té chvíli se v jeho očích objevil smutek, „nebyla jiná možnost, on to věděl a myslím, že tušil i že se mi dva setkáme, koneckonců…“
„To přeci on mě sem poslal,“ dokončila jeho myšlenku sama.
Sasuke přikývl, líbilo se mu, jak mu jeho plány vycházejí. Je tak naivní, smál se v duchu.
„Nejspíš to byl jeho cíl, chtěl abychom jsme se dali dohromady a společně vedli Uchiha klan,“ pokračovala Shinai a Sasuke se usmíval čím dál tím víc.
„To ovšem znamená, že jsem v rozporu s jeho vůli, protože já tvoje nikdy nebudu!“ zakončila pevným hlasem Shinai a vytrhla se z jeho obětí.
Sasuke stál jako solný sloup a v duchu přísahal pomstu. Na druhou stranu se mu, ale její nezkrotnost jistým způsobem líbila a čím více mu odporovala, tím více ji musel mít. Ale na druhou stranu to bylo poprvé, co cítil takové silné emoce.
Shinai byla pevně rozhodnuta nikdy nepodlehnout Sasukemu a jeho nesplnitelných slibů, když tomu připočteme, že Sasuke je odpovědný za smrt její lásky a manžela!
Nikdy! Bude udržovat pouze příbuzenský vztah. Nic víc a nic míň. S tímto přesvědčením se vydala vstříc své budoucnosti, která se zdála být bez Itachiho, tak prázdná a studená…
Neznámé místo
„Tati?“ zeptal se malý chlapeček.
„Ano, synku?“
„Kde je máma?“ zeptal se chlapec a rozplakal se.
„Je doma a čeká na nás,“ řekl černovlasý muž, který se nedávno uzdravil a přežil svou smrt.
Starší z chlapců poznamenal: „Tak se za ní vydáme, ne?“
„Ano, ale až zítra, dnes už je pozdě někam chodit.“
Konoha
Shinai stále odolávala Sasukemu, ale jak čas ubíhal, tak byla na Sasukeho dotyky, poznámky a žádosti stále více citlivější, protože její těhotenství nahrávalo Sasukemu do karet a hrál si na pozorného švagra, ale chtěl ji jenom uklidnit, že z jeho strany nehrozí žádné nebezpečí.
Ani si neuvědomila, že ji nikdo nepřichází navštěvovat a denně zůstává zavřená v domě.
Myslela na Itachiho a na dalšího potomka, kterého přivede na svět, ale už nikdy nepozná svého báječného otce, který by to škvrně miloval jako předchozí potomky…
„Jak se máme?“ optal se jí Sasuke.
„Jo, jde to, ale jsem teď tak strašně unavená,“ řekla vyčerpaně Shinai.
„Ani se nedivím, jsi těhotná,“ uvedl správný důvod Sasuke, ale vězelo za tím víc než jenom těhotenství.
„Máš pravdu.“
„Ale tak, Shikamaru, sestra tě nepřijme jako nás rodiče!“ přemlouvala ho Yoshino.
„Příjme, jsem její bratr!“ uvedl argument Shikamaru.
„Jak chceš, ale je to zbytečné. Sasuke ti to potvrdí.“
„Cože? Vy jste mluvili se Sasukem?“
„Ano, synu mluvili,“ potvrdil Shikaku.
„Otevřete!“ domáhal se Shikamaru vstupu do Uchiha domu.
„Kdo tam?“ ozvalo se za dveřmi.
„Nara Shikamaru, přišel jsem navštívit Shinai,“ řekl důvod své přítomnosti.
„Odejdi! Tady nemáš co pohledávat! Shinai, tě ani nikoho dalšího nechce vidět!“
„Sasuke, okamžitě mě pusť dovnitř nebo rozmlátím dveře!“ vyhrožoval Shikamaru.
„Jen si to zkus!“
Shikamaru byl poražen, už když jsem vkročil. Nezbývalo mu, než odejít, ale na druhou stranu…
„Kdo to byl?“ zajímala se Shinai.
„Ále nikdo, miláčku, jenom jeden otrapa,“ vysvětlil Sasuke.
„Aha.“
„Jdu si něco zařídit, ale za deset minut jsem zpět,“ na rozloučenou jí věnoval dlouhý polibek.
„Dobře a dávej na sebe pozor, ano?“
„Neboj budu, když mám tebe,“ zazubil se Sasuke.
Když odešel, tak někdo jiný přišel, nebyl to nikdo jiný než Shikamaru.
„Ahoj, ségra,“ pozdravil Shikamaru.
„My se známe?“
„Ano, my se známe, jak jsem řekl jsi moje sestra,“ pokračoval Shikamaru.
„Já žádného bratra nemám, mám jen svého Sasukeho a jeho dítě,“ řekla Shinai a pohladila si už poměrně hodně vypouklé bříško.
„Co to kecáš? To dítě je Itachiho a jsi vdova!“ ale tyhle slova neměly žádný účinek, spíš snad to, že se rozčílila a řekla: „O Itachim mi nemluv, je to darebák! Nikdy jsem s ním nic neměla, ale jeho bratr je tak pozorný!“
Ani jeden z nich netušil, že je Shinai pod vlivem Sasukeho jutsu…
Tento díl připadl mě a z toho vyplývá, že příští díl je na Kaze, tak jí přeju ať se s tím dobře vypořádá trochu jsem jí to zamotala... Ale snad jsi s tím poradíš
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
WTF?! Ití žije? jestli jo,doufám že svýmu ,,milovanýmu" bráškovi nakope zadek suprový!!!!
No teda Ivi, ty jsi mi to, ale zamotala, tak doufám, že dalším dílem nic nepokazím
„Nepodceňujte sílu četnáře.“ Matthew Reilly
FF stránka moje a Nildona!!!
FC pro mě od nellynuska
Náš největší vzor sice zemřel, o tom se hádat nebudu, ale předtím stihl vyučit pár lidí, kteří se rozutekli do celého světa. Nyní se spojujeme opět dohromady, abychom bojovali proti uctívačům Kiry, našeho i eLova největšího nepřítele.
Žáci, kteří se nám zatím podařilo sehnat:
2. Yuki Kaze-san (ta, která jí s tím pomáhá)
3. Shaman-werewolf-sama
4. ivy
5. Neal-X
6. Eros 3in1
7. Kairi.Ratten
8. Shadow-dono
9. Elys
10. M-san
11. MadYoko
12. Buuublinka
13. akai
14. Liss Ryuzaki
15. Enkidu
16. Barbara_Uchiha
17. Sayge
18. June
19. Vurhor
20. uchiha777
21. limetka
22. adabo
23. Nikirin-chan
24. Otaku-chan
25. SuZuKi_ShiHouiN™
26. lacca
27. luccca
28. Ookami-Kyuu
29. Alexx-sama
30. Neko_Hachi
31. Aryen-nyan
32. SASUKE5478
33. cibo91
34. Ayame-Senpai
35. Blue-misty
pro vlastní bezpečnost uvádíme pouze přezdívky a místo fotografií různé obrázky, ovšem ani ty nevedou k naší identitě…
…pokud patříte k nám žákům a následovníkům a odmítáte vše Kirovské můžete se přihlásit, jistě, že pod svou přezdívkou, aby vás Kira nemohl zabít, u mě, nebo TsuchiKim
A den, kdy se nám podaří sehnat všechny eLovy žáky, se stane i černým dnem pro Kirovi příznivce, protože ten den se uskuteční závěrečná bitva, kterou vyhrajeme.
Ty?? Tche!!! Vtipný xD