Záhada tváře - 2.kapitola - Co je zač?!

„Houkou?! To je pětiocasý, ne?“ řekl Naruto a zamyslel se.
„Ano,“ kývla hlavou Tsunade.
„Bůh iluzí… jak by se dal najít?“ zajímalo Gaaru. Všichni tři se zamysleli.
‚Možností je spousta…‘ proběhlo jim třem najednou myslí. Okamžitě zbystřili a překvapeně se rozhlédli kolem sebe. Nakonec všem padl zrak na zahalenou postavu za Gaarovou židlí.
„Gaaro, kdo je to?“ vybalil na Kazekageho bez obalu Naruto a podezřívavě si postavu prohlížel.
„Přítel. Neublíží nám a ani nic neřekne,“ odpověděl Gaara klidně.
„Proč neodpoví sám?“ nechápala Tsunade.
„Mluví jen tehdy, kdy je to nutné. Jinak je z ticha. Upřímně řečeno, pokud vím… doposud se bavila jenom se mnou… s nikým jiným ne…“ zamyslel se Gaara.
„Ale kdo to teda je?“ zeptal se ho naprosto vážně Naruto. Vlastně spíš skoro nepříčetně.
Gaara už se chystal k odpovědi, ale osoba mu položila ruku na rameno a stáhla si masku. Nyní z ní ale pořád viděli jen čelo, oči a část nosu. Jinak byla zahalená až na zem v černém hábitu, který kolem sebe měla několikrát omotaný.
„Jmenuji se Tenshi a jsem z klanu… Himekage. Vyhostili mě z klanu, protože se báli mé síly. Odešla jsem do Suny a ujal se mě tady Gaara. Ale začali po mě jít nájemní ninjové a já… chtěla bych vás požádat o azyl. Jsem celkem slušná v boji, Gaara vám to potvrdí. V Suně už totiž nemohu zůstat. Je to tam moc blízko mého domova,“ řekla rychle Tenshi. Pak opět zmlkla.
Naruto se na ni překvapeně díval. A ty její oči… byl si jistý, že na ně nikdy nezapomene. Byly tak podivně velké a okouzlující… a měly krásně uklidňující světle modrou barvu.
„Klan Himekage…?! O tom už jsem toho hodně slyšela… jsou hodně tvrdí co se týče dodržování pravidel. Určitě zde můžeš zůstat… někdo dobrý v boji by se mi hodil na doplnění pár týmů na různé mise,“ usmála se na ni Tsunade. Podle hlasu usoudila, že to bude dívka. Milá a hodná. Ale to zatím nemohla jistě tvrdit.
„Tenshi určitě bude vašim dobrým pomocníkem, Tsunade-sama. Mě samotného mrzí, že už nemůže být má osobní stráž, ale u nás je to skutečně nebezpečné,“ řekl Gaara mile.
„Stejně si ji budu muset přezkoušet, Gaara-san, ale může tady zůstat. Když se za někoho zaručí sám Kazekage, tak už to bude někdo,“ odvětila Tsunade.
„Je to možné,“ pousmál se Gaara, „A kde bude Tenshi bydlet?“
„Něco se pro ni najde… předpokládám, že v ubytovně, kde žije i Naruto je ještě jeden volný byt. Tam by se mohla usídlit,“ podívala se Tsunade na Naruta a ten zachmuřeně přikývl.
„Děkuji vám… pokusím se vás oba nezklamat,“ lehce naznačila úklonu Tenshi a její oči se usmály. Naruto si uvědomil, že ještě nikdy neviděl oči, které by takhle říkaly všechno. A byl si jistý, že právě u ní platí to, že oči jsou odrazem její duše. Bylo to přesné.
„Můžete jít… Tenshi-chan, až tě budu potřebovat, tak pro tebe pošlu někoho z ANBU. Naruto ti zatím ukáže vesnici a tvůj byt. Gaara-sama, my se brzy uvidíme,“ pokynula jim Tsunade a oni odešli.
„Tenshi-san… snad se ti tu bude líbit,“ usmál se Gaara na zahalenou dívku, když vyšli před budovu a on mířil jiným směrem než ti dva.
„Díky za všechno, Gaaro…“ řekla Tenshi a objala ho.
„Já bych ti měl poděkovat, Tenshi… zachránila jsi mi několikrát život a za jsem ti vděčný. Doufám, že se ještě někdy uvidíme,“ odvětil Gaara dojatě. Tenshi mu za milá slova poděkovala pokývnutím, ale pak ji Naruto vzal kolem ramen, rozloučil se s Gaarou a vydali se na obhlídku vesnice.
„Nevadí ti přítomnost cizích lidí?“ zeptal se jí Naruto a stále se usmíval. Její modré oči se na něj taky usmívaly a on se cítil neuvěřitelně šťastný.
Zavrtěla hlavou v odpověď.
„To jsem rád… až budeme procházet vesnicí, tak nás asi budou všichni zdravit… teda mě. Vrátil jsem se totiž po letech do vesnice a musíme si toho hodně říct. Nevadí, že pořád kecám?“ zeptal se jí Naruto. Lehce starostlivě. Kdyby ho znala déle věděla by, jak je to neobvyklé.
„Nevadí. Ale já kecat nebudu,“ odvětila Tenshi.
„Já jsem dost ukecanej za nás za oba!“ zasmál se Naruto a i v Tenshiiných očích se roztančily jiskřičky.
„Naruto-kun!“ ozvalo se najednou za nimi a oni se otočili. Řítili se k nim tři mladí Shinobi s Hitai Ate Konohy na čele – dva mladí ninjové a jedna kunoichi. A pes. Velký bílý pes, který vzápětí povalil Naruta na zem a všichni se rozesmáli, zatímco on pořádně mokřil Narutovi obličej.
„Sundej ho ze mě, Kibo! Nebo použiju své speciální kastrace no jutsu!“ řval Naruto, jako by ho na nože brali, ale páníček velké bílé obludy se jen smál a nic nedělal. Ale najednou pes nastražil uši, napřímil se a seskočil z Naruta. Pak přešel před zahalenou postavu, sedl si před ni a vesele vrtěl ocasem.
Naruto vyskočil na nohy a už chtěl začít nadávat, ale to už se na něj vrhli všichni ti tři mladí lidé a objali ho.
„Kibo… Shino… Hinato… uškrtíte mě…“ zoufale se je od sebe snažil odtrhnout Naruto a oni skutečně po chvilce vypadli. A Naruto lapal po dechu.
„Tak tomu říkám dvojitý přivítání, dattebayo!“ usmál se Naruto, ukázal jim zdvižený palec a oni se taky usmívali. Nejvíc ale fialovlasá dívka, která si ho obdivně prohlížela, zatímco zahalený chlapec s černými brýlemi si ho pozorně měřil. Jen hnědovlasý mladík se díval na svého psa, který vesele poskakoval kolem nějaké zahalené postavy a dělal blbosti. A postava se jen lehce smála dívčím smíchem.
„Akamaru, ke mně,“ sykl hnědovlasý Kiba na svého psa, ale on ho naprosto ignoroval, lehl si na záda a nechal se drbat na bříšku a šťastně u toho vrněl. „A to si říká ninja pes…“ povzdechl si Kiba a vydal se za ním. Nerad ho viděl s cizími lidmi.
„Nech ho, Kibo. Tenshi-chan mu nic neudělá. A jak vidím, tak on jí taky ne,“ zastavil ho Naruto.
„Ty tu osobu znáš?“ nechápal zahalený Shino a šokovaně si Tenshi prohlížel. A to si myslel, že on sám chodí zahalený až přespříliš.
„Jo, dneska jsem se s ní seznámil, když jsem se vrátil do vesnice. Bude nám tady pomáhat s misema. A drží nad ní ochrannou ruku Kazekage i Hokage,“ pokrčil Naruto rameny.
„Jak jste se tady měli?“ zeptal se svých přátel Naruto.
„Ale dalo se to přežít… i když jsme měli dost misí,“ odvětil Kiba.
„Spíš jsme pořád trénovali,“ povzdechl si Shino.
„Oba mluvíte nesmysly… učili jsme se nové věci. Co ty, Naruto-kun?“ usmála se fialovláska na blonďáka a zrudla. Tenshi to sledovala a oči jí zářily pobavením, ale zároveň pochopením. Něco podobného si už taky prožila.
„Cestoval jsem s Ero-senninem a poznal spoustu novejch technik. Má šance stát se Hokage se ještě zvýšila, dattebayo!“ odvětil Naruto.
„Už jsi byl za Sakurou si pokecat?“ zajímalo Kibu.
„Ne… nějak nestíhám. Musím Tenshi-chan ukázat vesnici a pak její byt,“ opáčil Naruto.
„Rychle za ní jdi, než jí někdo poví, že jsi se s námi bavil poprvý. Jinak tě zabije,“ pobídl ho Shino.
„A kde ji najdu?“ zajímalo Naruta. Už mluvil se strachem v hlase. Nesnášel, když se jeho kamarádka naštvala a začala ho mlátit. Její rány byly dobře mířené.
„V nemocnici. Hledej doktorku Haruno,“ prozradila Hinata.
„Díky za informace. Tak ahoj, uvidíme se jindy. Pojď, Tenshi-chan! Musíme si pohnout, jinak mě zabije,“ pobídl Naruto Tenshi. Ta jen kývla na Akamarua a ten se hned poslušně vrátil ke svému pánovi. Udiveně se na ni podívali. Věnovala jim jediný pohled a její oči se na ně usmály. Má tak krásné oči… ta jediná myšlenka se všem třem objevila ve stejnou chvíli v mysli. Modré hloubky pobaveně zajiskřily, ale pak se od nich Tenshi odvrátila a jako první vyskočila na střechu.
Naruto se na ni jen udiveně díval, ale když se na něj tázavě podívala, tak vyskočil za ní.
„Máš ráda psy?“ optal se Tenshi Naruto, když běželi po střechách k nemocnici. Přikývla a při zmínce o těch zvířatech se jí rozzářily oči.
„Máš nějakého?“ zajímalo Naruta. Nyní oči zesmutněly a ona zavrtěla hlavou… ale předtím jí očima probleskla zvláštní vzpomínka, která ji bolela.
„Proč ne?“ nechápal Naruto.
„Není to nemocnice?“ poukázala Tenshi na vysokou bílou budovu, která stála před nimi.
„Jo, je,“ kývl souhlasně Naruto. Pak se skočil z budovy a otočil se za ní. Trochu zaostávala, ale když letěla k zemi, tak elegantně plula vzduchem a dopadla zpříma na nohy. Naruto ještě nikdy neviděl nikoho tak skákat. A udivovalo ho, že se její hábit skoro nepohnul. Jako kdyby to dělala naprosto přirozeně.
Když už byla vedle něj, tak se Naruto najednou probral a společně se vydali do nemocnice.
Zastavili se u recepce a Naruto se zeptal jakési sestřičky, kde ordinuje doktorka Haruno a dozvěděl se, že je ve druhém patře, na ambulanci.
„Pojď se mnou, aspoň budeš vědět, kam zajít, až ti něco bude,“ kývl Naruto na Tenshi a ona se za ním vydala. Společně vyšlapali schody do druhého patra a zamířili do dveří, na kterých bylo napsáno, že tam ordinuje Sakura.
Naruto zaklepal a napjatě čekal.
Pak se najednou otevřely dveře a z nich vykoukla hlava starší dívky s dlouhými růžovými vlasy, které měla stažené v ohonu na temeni hlavy, s jasně zelenýma očima a v bílém plášti po kolena.
„Ahoj, Sakura-chan,“ usmál se Naruto na dívku.
„Naruto-kun! Tak ráda tě zase vidím,“ nadšeně kamaráda vítala doma Sakura.
„Já tebe taky. Máš tam někoho nebo si můžeme promluvit?“ zajímalo Naruta.
„Ne, pojď dál,“ kývla na něj Sakura a poodstoupila ode dveří, aby mohl vejít. Ale zahalená Tenshi chtěla vejít taky a Sakura ji neznala.
„Naruto… kdo to je?“ zajímalo Sakuru.
„Naše nová kolegyně a kamarádka. Tenshi Himekage. Pusť ji dovnitř. Ať ví, jak to tady vypadá,“ vyzval Sakuru Naruto. Růžovovláska se na Tenshi usmála a taky ji pustila dovnitř.
„Jsem Sakura,“ usmála se Sakura na Tenshi a nabídla jí ruku. Tenshi jen lehce stiskla a její modré oči se na Sakuru mile usmívaly. I mladá doktorka se podivovala emocionálnímu zrcadlu Tenshiiných očí. Líbily se jí.
Sakura se tázavě podívala na Naruta. Zarazilo ji, že nemluví.
„Tenshi-chan nerada mluví. Vlastně doposud mluvila jen se mnou, s Gaarou a Tsunade. S nikým jiným, podle toho, co mi říkal Gaara,“ pokrčil Naruto rameny. Nechápal proč s ním Tenshi mluví a se Sakurou ne. I když byl pyšný na to, že měl něco víc než Sakura.
Sakura nevěděla, co na to říct, ale Tenshi se jednoduše postavila k oknu a pozorovala Konohu a kývla na Naruta. A tak si ti dva vyměňovali zážitky. Ale najednou vpadla k Sakuře Shizune a řekla jí, že potřebují její pomoc. Rychle se rozloučili a Tenshi s Narutem odešli.