Haiku (a zároveň malá hádanka), část čtvrtá
Dneska mi pekelně hráblo,
tak jsem se rozhodla napsat nešťastné třinácté haiku. . . V ANGLIČTINĚ!!!! Ne, nejsem blázen. Teda asi jsem, ale o tom teď nemluvím . Je to na správný počet slabik přeložené mé první haiku. A vy, co se učíte anglicky (nebo umíte anglicky). . . . Nezkoušejte mě zabít. O to už se postará Anko-chan.Haiku třinácté bonusové
Falling from the sky
snow is on everything
but spring is coming
Haiku čtrnácté
Pán malých brouků
tajemný ale chytrý
není lhostejný
Haiku patnácté
Dívka nebo kluk
ledová zrcadla má
zabit byl v boji
Haiku šestnácté
Z mlžné vesnice
poražen byl Kakashim
měl společníka
Tak dneska jenom čtyři, cítím se vycucle. . .
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
ach jo, dostala jsem se k tomu pozdě, ale přece
vim všechno, jenom poslední -má to být taky postava?
jinak moc pěkné
Nezáleží na tom, aby ses vyrovnal tomu nebo onomu člověku, ale jde o to aby ses jednou stal samým sebou.
Poslední? To je lehounký. Nemyslelas první?
Mmch. Je to fajn, některý sice nejsou moc poetický, ale i tak je to dobrý.
Už jsem čekal dost! Dvanáct let! Na Konoze!
uh tak to první jsme si sice přeložila ale vůbec mě nepapadá kdo to může být, to je pro mě záhada
ale ty další myslim že vím..
jinak zase moc pěkné
Sny jsou jako vesmír… Tak nekonečné, tak tajemné… Děsivé, ale zároveň i
krásné… Plné očekávání a iluzí, dohad a záhad… A nikdy nekončí…
Až poslední živý tvor zemře, můj úkol bude
splněn. Zvednu židle na stůl, vypnu světla a na odchodu za sebou zamknu
vesmír.