Ten-ten a Neji

Na cvičišti v Konoze cvičili dva mladí lidé.
,, No tak Ten-ten,vůbec ti to dneska nejde." Řekl ji Neji chladným hlasem.
,, Včera jsme teprve přišli z mise, já si pomalu ani neodpočinula a ty chceš hned abych s tebou trénovala. Buď rád že to pro tebe udělám." Odsekla mu Ten-ten.
,, Tak když už se mnou trénuješ, tak se snaž, slabochu."
,, Cos to řekl?" a už si vytáhla zbraně.
,, Že si slabá, nic nevydržíš." Jen to dořekl, Ten-ten po něm hodila pět kunaiů, on se jim vyhnul. Jenže nečekal, že se u něho objeví a začne boj na blízko. Řízla ho katanou do boku. Neji se svalil v bolestech na zem.
,,Jéžiši, Neji promiň to jsem nechtěla. Myslela jsem, že se tomu vyhneš." Omlouvala se Ten-ten a už mu pomáhala vstát.
,, Ten-ten nesahej na mě." Odhodil její ruce pryč.
,, Neji teď nebuď nabručenej, já ti pomůžu."
,,Ne, nech mě být." Řekl Neji, tak rázně že se ho lekla.
,, Fajn, ale až se ti něco stane, tak za mnou nechoď." Řekla a utekla se slzami v očích.

Neji došel do nemocnice, kde mu hned pomohla Sakura. Když mu ránu ošetřovala, tak se ho vyptávala.
,, Neji, kdo tito udělal?"
,, Ten-ten." Řekl ji naštvaně.
,, Ale ne schválně, viď?"
,, To nevim. Měli jsme trénink a já ji asi trochu naštval. Potom se do mě pustila."
,, Víš Neji, ona by tě nikdy úmyslně nezranila, právě naopak."
,, Jak to myslíš?" zeptal se nechápavě Neji.
,, To musíš poznat sám, už teď jsem toho hodně řekla." A odešla pryč. Neji tam ještě chvíli ležel, ay si to všechno srovnal v hlavě.
,,Takže ona by za mě položila život a já jsem na ni tak hnusnej. Teď se mi zdá, že ji vůbec neznám. Musím si něco ověřit." A šel pryč k Ten-teninýmu bytu.

Zazvonil a hned mu otevřela.
,,Co tu chceš?" zeptala se ho a oči měla trochu červené, nejspíš od pláče.
,,Ten-ten můžu se tě na něco zeptat?"
,,Ne, přece mě k ničemu nepotřebuješ." Odsekla mu.
,, No tak Ten-ten můžu?" udělal na ni smutné oči, které u něj ještě neviděla a to ji tak okouzlilo, že povolila. Místo, aby se jí na něco zeptal ji ale chytil kolem pasu a políbil. Ten-ten mu to chvíli oplácela, ale pak se vzpamatovala. Kopla ho do choulostivého místa, zabouchla dveře a zadním východem utekla do lesa. Neji se tam svíjel bolestí.
,, Tak tohle ji nedaruju, ale ověřil jsem si, že mě fakt miluje." A vítězně se usmál.

Někde v lese:

,, Sakra, co si o sobě ten Neji myslí? Že když je nějakej vyjímečnej, že si může dělat co chce? Ale musím uznat, že líbá dobře." Povídala si v duchu Ten-ten a nohy si máčela v jezeru. Najednou uslyšela šustnutí, ale ona věděla, kdo to je, cítila jeho chakru.
,, Neji, tak už vylez. Já vím, že tam jsi." Zakřičela na něj Ten-ten. Neji vylez, šel k ní. Ten-ten se postavila a stála k němu zády.
,, Proč si to udělal?" zeptala se ho, aniž by se na něj koukla.
,, Ten-ten chtěl bych se ti omluvit za moje chování."
,,Na to jsem se tě neptala!"
,, Potřeboval jsem si něco ověřit."
,, A co to je to mi asi neřekneš co?" poprvé se na něj koukla.
,,Ne." Odpověděl. ,,Ale za chvíli to zjistíš sama." To si řekl jen v duchu.
,,Tak odpustíš mi?"
,,Tak jo ,ale ruku na to." Řekla a usmála se něj.
,,Platí." Podal ji ruku, ale jakmile se ho chytla, tak ho hodila do vody.
,, A pak kdo je tady slaboch, viď Neji." Udělala na něj úšklebek.
,,No počkej, ty to schytáš." Chytil ji za ruku a stáhnul k sobě. Měli obličeje nebezpečně blízko. Políbili se.
,, Miluje tě Ten-ten." Řekl Neji mezi polibkama.
,, A to sis potřeboval ověřit?"
,, Jo." Ten-ten mu dala jeden velmi vášnivý polibek.
,, Já tebe taky miluju Neji."

KONEC