Psíma očima: Kapitola první - Sakr-Haf Haf!

O povídce: Sasuke se loudá po Orochimarově sídle a najde pokoj, ve kterém Kabuto něco testuje.I když ho Kabuto zažene, Sasukemu nedá zvědavost spát a vydá se znovu do pokoje, kde najde na stole svity a lahvičku s podivnou tekutinou. No a co myslíte, že se stane, když ji otevře?

Upozornění: Přímá řeč v uvozovkách, myšlenky kurzívou, co se stalo v minulosti modře ;)

Na stole se zaleskla lahvička s tmavým kapalným obsahem. Dopadalo na ni světlo svící, ačkoliv ani tak nebyla prozářena. Celá místnost byla potemnělá, vzduch stálý a zatuchlý. Okolo ideální podmínky pro plísně.
Dveře se otevřely. Někdo tiše vstoupil a dveře za sebou neslyšně zavřel. Pak černýma očima zajel ke stolu, na němž ležela lahvička. Obezřetně se rozhlédl po okolí a pak teprve přešel ke stolu a povšiml si několika svitků okolo. Všechny až na jeden byly prázdné, ten jediný byl popsán nesourodou směsicí slov. Když přimhouřil oči, poznal v šeru Kabutův rukopis, v tu chvíli ho přepadla vzpomínka na dnešní odpoledne.

V sídle byla stále tma, přesto měl dobrý přehled o dni a noci na povrchu. Loudal se po sídle a občas nahlížel do místností, právě teď se znovu zastavil u dveří, zpoza kterých bylo slyšet vydatné funění. Sasuke se zamračil, přesto mu zvědavost nedala, opatrně dveře otevřel a nahlédl dovnitř.
Zády k němu stál šedovlasý mladík, kterému z čela kapal pot, když se krčil nad spoustou misek a přísad, rozházených všude po stole. Na zemi bylo několik popraskaných skleniček, Kabuto tento fakt ale ignoroval, příliš zabrán do své práce. Sasuke na něj překvapeně zíral. Kabuto byl puntičkář, co musel mít všechno do detailu správně uklizeno, a že by byl dobrovolně v takovémhle binci, jak momentálně nazýval zdejší podlahu? Ne, nikdy, takového Kabuta neznal.
Vešel dovnitř, a svou přítomnost ohlásil hlasitým zabouchnutím dveří. Kabuto málem nadskočil jak se lekl, když se otočil, v očích se mu blýsklo, poposunul si brýle o něco výš.
„Ach, to jsi ty, Sasuke-kun.“
„Čekals někoho jiného? Orochimara?“
Kabuto se zamračil. Taková neúcta..., pomyslel si vztekle, ale odpověděl zcela klidně.
„Ne, Orochimarovi-sama řeknu, až dokončím výzkum.“
„Výzkum? Ty tomuhle,“ poukázal se zvednutým obočím na zem, „říkáš výzkum?“
Kabuto nepatrně zrudl. Toho namyšleného Uchiho nesnášel, začínal ho nenávidět.
„Ne, tomuhle samozřejmě že ne. A navíc, dokonce ani tobě,“ zdůraznil, „do tohoto výzkumu nic není!“
Pravdou bylo, že Sasuke měl většinou všechny informace, které chtěl, ohledně výzkumů a dalších věcí probíhajících v sídle, Orochimaru mu je ochotně poskytoval. Právě proto, Sasukeho tohle tabu velice zaujalo.
„Vážně?“
„Vážně! Buď tak laskav, a odejdi, musím tento výzkum do týdne doknčit,“ jinak se na mě bude Orochimaru-sama opravdu zlobit, povzdychl si v duchu Kabuto. Tenhle výzkum trval už něco okolo dvou měsíců, stále neúspěšný, a Orochimarovi začínala docházet trpělivost.
Sasuke beze slova odešel, za dveřmi se ale zastavil a zamyslel se.
Co by mohlo být tak tajného? Dumal. A v tu chvíli se rozhodl, že to zjistí.

Zavrtěl hlavou a odehnal mýhavé obrazy z mysli, zadíval se na lahvičku. Byl tu pořádek, tohle bylo jediné, co zůstalo. Trvalo jen zlomek vteřiny, kdy chmátl po lahvičce, následně ji sevřel v dlani a ochudil ji o špunt, který bránil obsahu lahvičky dostat se pryč.
To byl ovšem problém, jakmile se špunt uvolnil, vystříkla černá tekutina ven a nahodila Sasukeho od hlavy až k patě. Ten lahvičku automaticky zahodil pryč, ale tmavých skvrn se tím rozhodně nezbavil.
Sakra! Co v tom bylo? Příšerně to smrdí, a čím dál tím víc! Znechuceně se otřásl, ten puch byl opravdu nesnesitelný. Náhle ale začaly místa, kde ho černá tekutina smáčela, pálit a svědit.
Co to sakra-
V tu chvíli si uvědomil, že svět okolo se zdá být nějak jiný, čím dál tím větší...
Já se zmenšuju? Sakra!!
V tu chvíli Sasuke docela zpanikařil a vrhl se ke svitku, co ležel na stole. Posledním Kabutovým zápisem bylo: Výzkum stále pokračuje.
Ne! Sasuke si v duchu zazoufal a vrhl se ke dveřím, v tu chvíli ho ale zradily nohy a dopadl jak široký tak dlouhý na podlahu. V tu chvíli ho začalo tělo už bolet, a když se zadíval na své ruce, uvědomil si, že mu na nich rašily černé...chlupy?!
Ano, přímo chomáče chlupů, a celkový jeho vzhled se náhle, během pár vteřin, změnil ze Sasukeho na černého psa, který vyklouzl z uvolněného oblečení a zděšeně kňučel.
Co to sakra Kabuto testoval?! Za tohle ho zabiju...pomyslel si zoufale Sasuke, když v příští chvíli skočil na kliku, otevřel předníma packama dveře a pak neohrabaně po čtyřech vyrazil chodbou k východu.

Když Kabuto následujícího rána vkročil do místnosti, naprosto ho vyvedly Uchihovy věci ležící na zemi celé poničené čímsi černým a prázdná lahvička zahozená v rochu místnosti. A také rozmotaný svitek na stole. O Okamžik později si dal dvě a dvě dohromady a na jeho tváři se rozlil zděšený výraz, celý jeho obličel zbledl.
Orochimaru-sama mě za tohle určitě zabije.