Konečně doma??? 02

,,Těší mě, Namikaze Mira a tohle je Kaveh, ale vy mu radši říkejte Leo, dokud vám nedovolí říkat mu jinak.´´ představím nás a hned se otáčím na Kava.
,,Jak to můžeš vědět? Je mu trochu podobný, ale to přece nemusí nic znamenat.´´
,,Krev, ta je stejná a navíc má podobnou čakru.´´ odpovídá.
Teď na mě a na Kava koukají dost nechápavě. Ale co, stejně to je moje věc. Když dojídám, objevuje se ANBU se zprávou pro Kakashiho, má se okamžitě dostavit k Tsunade.
,,Můžeme jít s tebou? Musíme k ní tak jako tak, ale se svým orientačním smyslem ve městě bych se ztratila. A Kaveh na tom není o moc líp.´´ zároveň s tím nasazuju výraz, kterému nelze říct ne. Kývne, že můžeme.

K domu Hokage dorážíme během pár minut, okamžitě jdeme rovnou ke dveřím do její pracovny. Zarážím se, ten hlas znám. Nerozmýšlím se a vrážím dovnitř s Kavehem za patama.
,,Jirayia-sama!´´ okamžitě mu skáču kolem krku. Chvíli se tváří nechápavě, Tsunade dokonce až nas***ě (asi jsem je vyrušila), ale toho si nevšímám.
Kousek odstupuju, aby si mě Jirayia mohl dobře prohlédnout. V tom ale na něj skáče Leo, až Jirayu sráží k zemi, který se okamžitě začne smát.
,,To není možné. Právě jsem se s Tsunade dohadoval, jestli pro vás můžu jít. Doslechl jsem se, že vaše teta zemřela. Chtěl jsem vás přivést zpátky a mezitím ty jsi dorazila sama.´´ rozplývá se jak malej harant. Začíná mě obcházet a prohlížet jako nějaký vzácný předmět. Přitom nasadí výraz, kterým sděluje dívkám, že ho nenechávají chladným.
,,Není na tebe přece jenom moc mladá?´´ ptá se Tsunade, na to Kaveh dost výhružně zamručí a ukáže svoje tesáky. Docela se lekla, no nevadí, trocha toho strachu neuškodí.
,,Ty to nechápeš!´´rozplývá se nade mnou. ,,Tohle je Narutova sestra, Mira, a Kaveh; promiň Leo; naposledy jsem jí viděl, když jí bylo 14. Než jsem začal učit to pako.´´
Tsunade se zamyslela.
,,Minato neměl dceru, co já vím.´´ chce se hádat, proč ne?
,,Omlouvám se, jestli Vám působím nepříjemnosti, ale já jsem SKUTEČNĚ dcera Minata a Kushiny. Jestli Vám nestačí slovo Jirayii-sama, ani moje podoba s matkou, tak napiště mé te…´´zarazila jsem se, vždyť napsat tetě je holý nesmysl, ta je přece mrtvá, proto jsem tady.
Kakashi to vycítil, přišel ke mně a obejmul mě. Kaveh znovu odhalil své bílé tesáky, aby mě chránil. Takhle blízko může pouze Jirayia a to jenom s jeho dovolením. Za to jsem mu poděkovala úsměvem, ale zároveň zakroutila hlavou, ať to nechá být. Tak si pouze sednul po mém boku a já mu položila ruku na hlavu.
Tsunade zůstala na Kakashiho hledět, tohle asi normálně nedělá. Myslím to, aby někoho objímal a utěšoval. Teď jí to možná došlo, koukala nechápavě z Jirayii na Kakashiho a občas zabloudila pohledem i ke mně a Kavehovi.

,,No dobrá. Tak mi pověz, co se stalo potom, co tě Jirayia odnesl.´´ ptá se.
,,Moc si toho z té doby nepamatuju. Bylo mi pět, jediné, co si matně vybavuji je brána a pak nekonečný les, než jsme dorazili k tetě. Tam jsem měla zůstat a zůstala. Jirayia-sama mě tam pak pravidelně navštěvoval a vyučoval. Nejšťastnější jsem byla, když si mě našel Kaveh, to bylo asi týden poté, co mě tam dovedl, a pak když mě Jyraiya naučil rasengan, to mi bylo jedenáct, možná dvanáct. Když mi bylo čtrnáct, přišel naposledy se slovy, že víc mě toho už nemůže naučit. Taky říkal, že teď bude učit mého brášku a já bych si měla udělat zkoušky. Byla jsem smutná, že ho dlouho neuvidím, ale měla jsem Lea, a ten mi hodně pomohl a taky naučil.
No, těch šest let potom, co odešel, se nedělo nic moc zvláštního. Pouze to, že jsem udělala jouninskou zkoušku, a to že se mě teta snažila provdat. To jí naštěstí nevyšlo. Všichni se totiž báli, nevim z jakého důvodu, Kaveha. Deset dní před mými osmnáctinami, se poblíž vesnice ukázali divní lidé. Jirayia-sama mi o nich vyprávěl, říkal jim Akatsuki. Teta mi nařídila, abych se schovala u vodopádu. Poslechla jsem a vzala jsem sebou i Kava, abych se nenudila, neudělat to, se mi většinou nevyplácelo. Vrátila jsem se po nějakých sedmi hodinách, to už tam nebyli, ale moje teta byla mrtvá.
Lidé říkali, že hledali mě a Lea, ale teta nás neprozradila a lidé z vesnice se řídili jejím příkladem. Zůstali jsme tam ještě dva roky, pomohli jsme dát vesnici do pořádku a určili nového vůdce. Ale já i Kav jsme cítili, že musíme odejít. Chtěla jsem znovu vidět Jirayiu-sama a hlavně svýho brášku, navíc potřebuju nějaké odpovědi.´´ tím jsem skončila svoje vyprávění.
,,Tady se ti nic nestane.´´ prohlásil Jirayia.
,,To by se mi nestalo stejně. Mám Kava, proč na něj furt zapomínáš?´´ odporuju mu. ,,Čím jsem já a Kaveh zvláštní? Přece nejsme jediní???´´
Už zase ten výraz, ten nasazovala teta, když jsem jí kladla otázky, na které nechtěla odpovědět, nebo když odpověď neznala. Toho jsme si užili dost. Kývu na Kava a jdeme ke dveřím.
,,Ono to není tak jednoduché, jak si představuješ.´´ začne vysvětlovat Kakashi.
,,Většina ninjů, kteří mají pomocníka, s nimi musí nejdříve uzavřít smlouvu a pak si ho přivolat. Tak jako já nebo Jirayia a Naruto. Ale u tebe je to něco jiného, správně, nejsi jediná, kdo má tuhle schopnost. Je toho mnohem víc. Tohle se stane pokaždé, když se narodí dítě s velkým potenciálem a ohromným množstvím čakry, tak se zároveň narodí či vylíhne zvíře, které tomu dítěti odpovídá povahou a schopnostmi.´´
Teď jsem koukala jako puk já. Je pravda, že Kaveh je se mnou od mých pěti, co jsem přišla k tetě. Jenže to přece nic neznamená, vždyť je to jenom můj přítel a ochránce.
,,Takže každý má nějaké vnitřní zvíře, kterému je podobný, ale záleží na množství čakry člověka, aby ožilo?´´ ptá se Kaveh.
,,Tak proč ty nebo Jirayia nemáte po svém boku svého stálého společníka? Oba přece máte velké množství čakry."
,,To je možný, ale zjevně jsme neměli dostatečný potenciál k tomu, aby si nás náš společník našel. To je možná důvod, proč nemáme své stálé společníky.´´
,,Žije někdo jako já tady v Konoze?´´ zajímam se.
,,Dalo by se říct, že Kiba, ale členové klanu Inuzuka své psy dostávají, když dosáhnou devíti, desíti let.´´ přemýšlí Kakashi.
,,A pak jedině on. Jenže ten se sem nevrátí.´´