Návrat do Konohy 5 let uplynulo 23. část

Po týdenní túře dorazili konečně k jejich cíly, Osmínková země se před nimi rozkládala v celé své kráse. Stáli na kopci pokrytém zelenou trávou jako koberec, bylo to úžasné. Naruto se z plných plic nadechl toho krásně čerstvého vzduchu a rozhlédl se po okolí, téměř jako by byl doma. Asui se Syrui také pocítily tu nádheru která byla všude kolem.
Naše trojice sešla do městečka rozprostírajícího se v údolíčku. Na ulici potkávali mnoho lidí, všichni se usmívaly a povídaly si mezi sebou. Naruto vůbec neviděl důvod proč by měl mít na hlavě kapuci. Sundal si ji a plášť mu jen tak lehce povlával na ramenou. Několik děvčat v Narutově věku se ve vzdálené uličce začalo horlivě ovívat rukama jako vějíři. Naruto si jich také všiml, no co tady ho nikdo nezná, hodil tedy na dívky cool pohled, usmál se a zamával jim. Dívky div neodpadli. Asui a Syrui si toho také všimli až teď. Naruto byl úplně jako Yondaime hokage, nemohli odolat a také podlehli jeho zlatým vlasům, cool úsměvu a srdci hrdiny.
Naruto se rozhodl že sežene nějaké informace. Dívky nechal samotné, jelikož je naučil několik technik, některé si dokonce sami vypilovaly a vytvořili tak své techniky. Už to nebyl ty dvě holky o který se Naruto musel starat, teď už to byly dvě kunoichi na úrovni jouninů. Naruto došel ke stánku s ovocem, usmál se na obchodníka a zeptal se ho jestli neví něco o diamantu z Osmínkové země. Stařec se zamyslel, rozhlédl se zda je někdo neposlouchá, naklonil se k Narutovi a tiše mu pošeptal kde bydlí a ať k němu večer přijde. Naruto kývl hlavou a koupil si od obchodníka nějaké to ovoce, aby nevypadal podezřele.
Naruto cítil cizí chakru, takovou kterou neznal. Nepatřila Asui, ani Syrui, ale nemusel se jí bát.
Pomale pootočil hlavou a usmál se směrem odkud cítil chakru. Najednou se v těch místech cosi pohnulo a chakra zmizela.
Večer Naruto, Asui a Syrui došli k obchodníkovi domů, ten je okamžitě pozval dál a nabídl jim čaj. Posadily se ke stolu a pomale začali usrkovat. Naruto prolomil ticho.
„Jsem tu abych zničil ten diamant starče, pověz mi vše co o něm víš“
Stařec kývl hlavou a začal vyprávět.
„Říká se že v této zemi kdysi dávno žili démonické bytosti. Bytosti tak mocné že i peklo je odmítalo. Toto bylo jejich území. Prahli po nesmrtelnosti, aby mohli vládnout celému světu, ale byl mezi nimi i jeden. Takový který si nepřál aby měl někdo moc, která by mohla ohrozit někoho jiného. A tak se rozhodl že diamant uschová ve skále nad vesnicí a zapečetil jej mnoho překážkami, které obyčejný smrtelník nepřekoná. Proto tě varuji!“
Naruto rozhodně kývl hlavou
„Zničím ho i za cenu svého života, musím to udělat! To vám slibuji!“
Zvedl se a přešel k otevřenému oknu. Výhlédl z něj a jako by ho pohladila po tváři. Ta kvůli které to dělá, ta jenž kvůli němu teď jistě trpý. Stočil pohled k podlaze a na chvíli zavřel oči, cítil její vůni, slyšel její smích, ale také slyšel nářky, pláč a cítil bolest. To kvůli ní to musí dokázat a vrátit se domů. Pohlédl na Asui se Syrui a kývl na náznak odchodu. Obě vstaly. Všichni tři pak společně přešli ke dveřím rozloučili se se starcem a dali se na odchod.
Vešli do menšího nenápadného hotýlku. Naruto přistoupil k recepční a rychle se rozhlédl po kolemjdoucích.
„Dobrý den, chtěl bych si tu pronajmout na pár dní dva pokoje.“
„Dobrý den, jistě a máte čím zaplatit?“
Naruto chvíli šmátral v plášti až narazil na to co hledal. Vytáhl z jedné vnitřní kapsy váček ve kterém cinkaly zlaťáky.
„Máme tu volné pokoje přesně pro vás pane. Pokoj číslo 10 a 11. Jsou hned vedle sebe. Krásný výhled a v zadu za hotelem najdete společné lázně.
Naruto si při té představě vzpomněl na Jirayiu a pro sebe si cosi s úšklebkem zamumlal.
Všichni tři přešli k pokojům, otevřeli dveře, rozhlédli se po pokoji a hodili své věci na postele. Jen Naruto ve svém pokoji usedl doprostřed pokoje a začal soustřeďovat chakru. Bylo jí tolik že to Asui se Syrui porazilo k zemi. Tělo jako by jim ztěžklo o 200% ani jedna se nemohla zvednout. Naruto ještě přitvrdil, nebyl si vědom co cítí ti jenž umí ovládat chakru jako on. V pokoji se začali odlepovat od země kusy podlahy. Bylo to nesnesitelné, Asui se rozhodla proplazit až k Narutově pokoji. Otevřela s námahou dveře a zahlédla Naruta stojícího uprostřed místnosti s rozpaženýma rukama. V rukou mu rotovali obrovské koule chakry a kolem celého jeho těla byly vidět ohromné trysky chakry které z Naruta vyzařovaly.
„Naruto! Prosím přestaň!“
Naruto sebou cukl, přestal se soustředit. Chakra v jeho pravé ruce začínala zářit čím dál jasněji a začala mu obtékat ruku. Rukáv se mu po kusích trhal až k ramenu. Chakra už také pokryla jeho celou ruku. Naruto se okamžitě pokusil potlačit ten silný proud chakry. Cítil jak mu to trhá ruku. Věděl ale že s tim musí něco udělat. Napřáhl levou ruku a několika údery si přerušil všechny chakrové body. Chakra okamžitě zmizela a Naruto spadl na kolena. Zvedl se a podíval se na Asui která sotva lapala po dechu. Okamžitě k ní přiskočil a pomohl jí nanohy. Nabídl jí sklenici vody kterou Asui ochotně přijala a napila se. Za chvíli do pokoje přišla i Syrui která také z těžka dýchala.