Návrat do Konohy 5 let uplynulo 22. část

Tak je tu další dílek doufám že se bude líbit

Po jednodenní tůře se před naší trojicí začala rozléhat menší nenápadná vesnička kdesi hluboko v lesích. Rozhodli se tedy že tu stráví noc a odpočinou si na další cestu (Naruto chtěl jít původně dál, ale Asui ho trochu zkrotila ). Syrui navrhla že by mohli přespat u jejich přátel, protože touto vesnicí projížděla dost často, tak se tu seznámila s jednou milou rodinkou. Došli ke dveřím a Syrui zaklepala.
Chvíli bylo ticho, tak Syrui zaklepala ještě jednou o trochu hlasitěji. Po chvíli byly slyšet něčí kroky jak se pomalu blíží ke dveřím. Naruto zatím zkoumal okousaný ohryzek od jablka který ležel na zemi a čekal jestli z něho vyleze červ. Dveře se rychle otevřeli, vyskočil z nich chlapec s pánvičkou v ruce a praštil Naruto po hlavě. Nic netušící Naruto byl tak zabrán jablkem že si útoku ani nevšiml a tak dostal pěknou šupu po hlavě, pomalu se sesul k zemi, trochu nejistě zamrkal a omdlel.
„Naruto! Naruto notak prober se už!“
Asui na něj ječela a třásla s nim jako o život. Naruto nejdřív jemně zamrkal, ale pak vyletěl na nohy rychle jako blesk. Celý udýchaný se přimáčkl ke zdi. Když si uvědomil co se kolem děje, uklidnil se a rozkoukal.
„No konečně ses probral, tak dem. Děkujeme za pohoštění. Nashledanou“
Pozdravily jako jeden Asui a Syrui. Naruto pak také pozdravil a vydali se na cestu do Oblázkové země.
Šli dlouho, Syrui už byla dost vyčerpaná, ale Naruto dotíral. Tak šli ještě dobrých pár kilometrů. Syrui už boleli nohy a tak hodila truc, sedla na bobek a čuměla do nebe.
Naruto se tedy přizpůsobil ženské části týmu. Posbíral v okolí nějaké větve, Asui se Syrui zatím nachystaly večeři z jídla co dostaly od ochotných přátel Syrui. Naruto poskládal větve do tvaru kuželu. Složil ruce v pečeť a foukl zespod do ohniště. Suché dřevo okamžitě začalo hořet a zalilo okolí teplým světlem.
Asui udělala improvizovaný držák na kotlík nad ohništěm a začala míchat, jak řekl Naruto, s tou divnou tekutinou. Naruto odkráčel o pár metrů dál, posadil se a opřel o strom. Přemýšlel o tom kdy tohle skončí a on se bude moci vrátit domů. Ale už si nebyl jist že na něj doma někdo čeká, hlavně ona. Nevěděl co dál, ale vzpomněl si na své přátele, Sakura ho vždycky podpořila, Sasuke se konečně vrátil domů, Shikamaru pořád takovej lenoch, Kakashi a jeho úchylná knížka. Musel se vrátit domů.
„Narotó! Pojď jíst.“
Zakřičela Asui a v tu ránu za ní stál. Asui se trochu lekla, ale hned na to se šli usadit kolem ohně a sníst co navařili. Naruto nevěřil svým očím, bylo to skoro jako by jedl rámen. Okamžitě sfoukl svou porci a hned si nandal další. Když Asui a Syrui dojedli své porce, Naruto už do sebe ládoval alespoň pátou.
„Sem ráda že ti chutnalo.“
Řekla s úsměvem Syrui, při pohledu na blonďatého muže který teď předl jako kotě a olizoval se po poslední porci.
„Bylo to skvělí! To je tvůj recept?“
„Ano v naší rodině už je dlouhá léta.“
„Tak to s námi musíš cestovat častěji!“
Vykřikl s úsměvem Naruto.
Po nějaké chvíli kdy si všichni tři povídali se Naruto rozhodl že si půjde lehnout. Asui to sice nechápala, ale nechala to plavat a dál si povídala se Syrui. Naruto ve skutečnosti nespal. Jenom to předstíral, aby mohl poslouchat o čem si holky povídaj. (všivák jeden )
Jenže k Narutově smůle holky probírali akorát odstín laku na nehty, řasenky, make-upy a takový tto ženský nádobíčko. To Naruto tolik zmohlo že doopravdy usnul jako když ho praštil ten chlapec pánvičkou po hlavě.

Další nevim kdy bude