Deník-2.část

,,Do háje! Hele Shikamaru, vezmi si to v prvním šuplíku, jo? Čau!´´ A zmizel.
,,Vpravo!´´ Zavolal ještě za běhu z chodby, ale to už Shika neslyšel.
,,Hmm, bezva.´´ Pomyslel si a otevřel první šuplík ale protože Gaaru neslyšel tak otevřel ten vlevo. Tam ale měli věci Gaarovi sourozenci. Navrchu byla knížka s nápisem TEMARI´S DIARY

POKRÁČKO:

Už ho chtěl uklidit zpátky, ale přece jen si jen tak začal obracet strany. Nečetl je, jen si je tak obracel. Na rohu stránek byl vždy nějaký smajlík, asi podle toho jakou mněla ten den Temi náladu. Jeho ale zaujala křiklavě červená srdíčka. Jakoby na něho volala: ČTI,ČTI,ČTI!!!!!!! Otevřel první stránku označenou srdíčkem, a začal číst:

13.7.
Uf! Chuuninská zkouška! Asi spadnu. Když nám totiž Baki-sensei oznámil, že na chuuninský zkoušce v Konoze s nimi jako máme začít válku, nečekala jsem, že tam potkám někoho celkem fajnového. Když jsem ho potkala v předešlých dvou kolech, připadal mi jako naprosto beznadějný lenoch! Potom se dostal do hlavních bojů 3. kola, říkala jsem si, že měl štěstí. Ta holčina ze Zvučný byla celkem slabá. Má na ty zvučnáky nějaký štěstí. V dalším kole to měl být Dosu. Ale to jsem si jenom myslela.
Dosu bůhvíproč odstoupil, takže má bojovat se mnou. No alespoň bych mněla jistotu, že vyhraju. Když jsme přišli na řadu, pořád stál na tribuně a čuměl. Asi se chtěl vzdát, ale ten blonďatej týpek do něj strčil, takže slítnul do arény. Já jsem myslela, že se neudržím a vybuchnu smíchy. Vypadal opravdu k popukání, jak tam ležel jako rozplácnutá moucha na čelním skle auta. Pořád ležel a já se začínala nudit, tak jsem prostě zaútočila. Ten Nara uhnul a schoval se za stromy. Začal na mě posílat nějaký stíny nebo co to bylo. Ale mněl smůlu, ten stín byl moc krátkej a ke mně nedosáhl. Označila jsem si kam až dosáhne……. No to je jedno nebudu, tady popisovat boj. Faktem je, že mně nakonec porazil a udělal na mně celkem dojem. Je dobrej, chytrej a lidičky je i docela fešák. Nějak se mi moc nechce být proti němu ve válce. Ten Uchiha taky není špatnej. Má bojovat s bráchou, ale pořád se nedostavil. Cha! Srab!

Shikamaru četl s otevřenou pusou. Nic okolo nevnímal. Jenom ta písmenka v sešitě. Další část dne už byla označená smajlíkem, který se mračil. Asi tam byl ten průběh války. To už ho ale nezajímalo. Nalistoval si další stranu se srdíčkem…