Naruto Ultrashippuuden: Kapitola 7, Síla Sharinganu

Kapitola 7, Síla Sharinganu

Naruto i ostatní bojovali proti svým protivníkům. Do té doby si všichni vedli dobře, ale najednou se každý ze Sasukeho bojovníků naklonoval a jejich počet se zdvojnásobil.
„Co to do....sakra je?“ naštval se Naruto, když místo toho, aby uhodil svého protivníka, dostal ránu od druhého zezadu.
„Zpátky“ zavolal na všechny. Sakura, Neji i Lee se na Narutův rozkaz stáhli a přeskočili na nejbližší prázdné místo. Všichni byli udýchaní a zpocení.
„Tohle dělá schválně. Chce nás zabít ještě dřív, než se s ním setkáme“ poznamenala Sakura.
„Je to nepochybně dobrý plán, ale nejspíše se mu nepovede“ dodal Naruto a zamyslel se. „Musíme to s těmahle vyřešit rychle!“
„Snad nechceš použít....?“ vydala ze sebe Sakura a zírala na Naruta. Nejimu a Leemu nedošlo, co chtěla Sakura říct. „Přesně tak, chci to použít. Je to jediný způsob jak se jich zbavit hned.“
„Naruto!! Ta technika přece není dokončená!!“ vyjela po něm Sakura. „Víš přece, co by se mohlo stát!!“
„Jo, vim to. Ale nemáš pravdu!!“ řekl Naruto a pozvedl s úsměvem hlavu. „Ta technika byla dokončena před tím, než sme se stali sensei!“
„Eee? Cože?“ nechápavě ze sebe vydala Sakura. „Je to tak, vyžaduje to sice hodně čakry, ale já jí mám dost. A nejen svoji!“ řekl vítězně Naruto.
„Jdu na to!! Prozatím zůstaňte tady!“ nakázal Naruto, a mezitím seskočil dolů.
„Prase,pes,pták,opice, ovce“ udělal tyto pečetě, kousnul se do prstu a položil dlaň na zem. „Kuchyiose no Jutsu!!“ vykřikl a z bílého oblaku vyskočili Gamakichi a Gamatatsu.
„Po dlouhé době si mě opět přivolal, co kámo?“ mrkl Gamakichi přátelsky na Naruta. Gamatatsu také pozdravil. „Zdravím vás, přátelé“ uvítal obě dvě žáby Naruto. Žáby se rozhlédli kolem sebe a hned jim bylo všechno jasné.
„Chceš použít TU techniku?“ zeptali se bratři naráz. „Správně!! Ať to stojí, co to stojí!“
„Dobře.. jdeme na to!“ souhlasil Gamakichi.
Naruto se postavil mezi obě žáby, zavřel oči a spojil ruce v pečeť. Po chvíli soustředění oči otevřel. Dostal se do sennin-módu. Jeho oči lemovali tlusté červené linky a jeho duhovka se zbarvila do zlata.
„Ikuzo!“ zařval Naruto a v tu chvíli začali žáby reagovat. Nafoukli se, nahromadili olej a poté ho vyplivli na zem. Olej se jako řeka dostal k protivníkům. Měli ho až po kotníky.
„Chce to jiskru!! Gamatatsu!“ zavolal Naruto. Menší žabák udělal několik pečetí a vylřikl: „Oheň: Podpalovač!“ Olej začal hořet.
„Tak tohle je ta tvoje slavná technika? Dovol, abych se zasmál!!! Hehehee hehehe.“ Po celém okolí se rozléhal Sasukeho výsměšný hlas. Naruto nijak nereagoval, protože věděl, že je to způsob, jak ho vykolejit. Jen se pousmál. Jeho protivníci opakovali reakci svého pána a začali se také smát. Ten slabý oheň jim totiž nic neudělal.
„Však on vás ten smích přejde!“ řekl Naruto a usmál se. „Protože teď teprve přijde to, co můžete nazvat „mojí slavnou technikou“, protože ji do smrti ...zapomenete...!!“
„Vítr: Větrný podpalovač!!“ zařval Naruto poté co udělal několik pečetí. Rychlostí blesku se přemístil na druhou stranu požáru, který oheň v kombinaci s větrem způsobil. Když se tam dostal, udělal ty samé pečetě a tu samou techniku ještě jednou. Požár nabýval stále větších rozměrů. Naruto se přemisťoval z jedné strany na druhou a stále používal tu samou techniku. Nejspíš proto tato technika žrala tolik čakry, ale Naruto nemusel mít starost. Používal totiž přírodní energii.
Požár byl teď velký asi jako čtvrtina Konohy. Sakura, Neji, Lee a oba žabí bratři jen z dálky a ve velkém vedru pozorovali to, co Naruto právě dělal. Těla mužů v požáru už se nepochybně uškvařila.

Z oblohy začali padat kapky vody. Strhl se velký déšť.
„No výborně, toho můžem hned využít!“ zajásal trochu unavený Naruto. „Voda: Vodní rázová vlna!“
Kapky vody, které padali z oblohy, se shromáždili do jedné obrovské a stále se na ní nabalovaly další a další. Ta obrovská kapka dopadla hlasitě na zem a rozprskla se. Množství vody stačilo k tomu, aby byl požár uhašen. Stále nepřestávalo pršet.
Když se všechna voda z techniky vsákla do země, pára pomalu ustupovala a k Narutovi se dostavili jeho přátelé.
„Jsi v pořádku? Ukaž, vyléčím tě!“ hysterčila hned Sakura.
„Sakuro, nic mi není, jsem v pohodě.“ uklidňoval ji Naruto s úsměvem na odřené tváři.
„Aspoň tu tvář!“ naléhala Sakura.

Déšť pomalu ustával a začal foukat jemný vánek. Zpoza posledního oblaku páry se vynořily čtyři vysoké postavy. Tým Taka se blížiil. Sasukeho genjutsu bylo zrušeno.
„To byla opravdu neuvěřitelná technika, Naruto!“ z dálky volal Sasuke. „Jen se divím, proč už z tebe není mrtvola. Nebo ti Kyuubi dává tak obrovský množství chakry?“ zeptal se provokativně a mezitím se ke starým známým stále více se svým týmem přibližoval.
„Ani Kyuubi mi nemůže dát takovou zásobu. Za to vděčím svým žabím kamarádům!“ podíval se na Gamakichiho a Gamatatsu. „Už vás zřejmě dnes nebudu potřebovat. Moc díky, už můžete jít.“ Řekl Naruto oběma žabákům a mrknul na ně. Gamakichi zřejmě tušil, o co Narutovi teď jde. „Dobře, rádi jsme ti pomohli. Zase někdy!“ jen to dořekl a už zmizel i s bratrem v oblaku bílého kouře. Naruto se otočil zpět. Vzdálenost mezi nimi a týmem Taka byla teď něco okolo dvaceti metrů.
„Seš připravenej zaplatit za to, co jsi nám způsobil, Sasuke?“ zeptal se prozíravě Naruto. Nikdo nehnul ani brvou.
„A ty jsi?“ oplatil to Narutovi stejnou měnou Sasuke se zlověstným úsměvem ve tváři.

Konec kapitoly 7