Minato Uzumaki II. díl : Tým 21!

Druhý den po závěrečné zkoušce na Akademii se začleňovali nově jmenovaní Geninové do týmů. Ve třídě sedělo jednadvacet Geninů před dvěma Sensei, Irukou a Morino Ibikim.
"Mládeži, dnes, jak jistě víte, budete zařazeni do jednotlivých týmů skládajících se z tří Geninů pod velením jednoho Jounina. Hned s tím začneme... Tým 15 se skládá z ...... Tým 21! Uzumaki Minato, Aburame Shobi a Akimichi Chouzu." pronesl Iruka.
No páni! To mám ale úžasnej tým, pomyslel si Minato. Ano, tak to bylo. Tým složený z členů silných klanů, obývajících a bránících Konohu. Každému, kdo již věděl o složení těchto týmů, bylo jasné, jaký má tento tým potenciál. Má být nejsilnějším, bude nejsilnější, ale také musí plnit vysoká očekávání a čelit tlaku.
Aburame Shobi, ten "broučí génius", jak ho nazývají lidé na Akademii. Nejtalentovanější člen Aburame klanu. Shobi je často přirovnáván k Nejimu z Hyuuga klanu. Minato ho nebude mít rád, jelikož neuznává autority.
Akimichi Chouzu, velkej kluk, vzhledem ani povahou se neliší jak od svého dědy, tak od svého otce Choujiho. Dalo by se říci, že prodlužuje genetickou nit průměrnosti v klanu Akimichi.
"Tak všichni poslouchejte. Každý tým teď ode mne dostane lístek s adresou, kde se potkáte se svým Senseiem." dopověděl Iruka, začal chodit po třídě a rozdávat lístky.
"Listová 1? To je název ulice, kde stojí sídlo Hokage." přemýšlel nahlas Minato.
Po několika minutách se třída vylidnila a každý šel domů nebo se seznámit s členy svého vlastního týmu. Minato utíkal za Chouzem a pak spolu šli za Shobim.
"Co takhle zajít na barbecue? Ať se lépe poznáme." okamžitě navrhl Chouzu a už mířil ke své oblíbené restauraci. Shobi ani Minato nic nenamítali, protože oba měli hlad a stejně je žádné jiné místo nenapadlo.
"Pět velkých porcí!" zavelel Chouzu.
"Páni, ani se nedivim, že seš tak tlu-" zasmál se Minato, ale ani větu nedořekl a už ho držel pod krkem Chouzu, který si ruku pomocí Baika no Jutsu pěkně zvětšil.
"Chtěls něco říct?!" s vražedným pohledem poznamenal.
"Vlastně ani ne." zachroptěl Minato, kterému obličej už rudl do sytě rudé barvy.
Chouzu ho pustil a s hromovým Itadakimáásu se pustil do jídla.
Hladový Minato se vracel domů a mrmlal si: "Jestli to tak bude napořád, tak umřu hlady. Musím se na zítřek pořádně připravit a plný žaludek je to nejdůležitější!" zazubil se a uháněl domů co mu síly stačily.