manga_preview
Boruto TBV 16

Zima

Kráčím po cestě zahalenou tmou
hlas v hlavě pořád dokola zní
co dál s duší moji bezradnou
kdo jí nakonec jen zachrání?

Zima mocná, krásná i zlá
všude kolem poletuje sem a tam
sněhová vločka do rukou mi padá
sevřenou v ruce ji mám.

Tma je čím dál hlubší
ztrácím se po cestě pořád dál
slyším jak vítr kolem mě sviští
svoje hříchy si zde v mrazu odpykám.

Hlas v hlavě pořád dokola zní
nerozumím co se snaží říct
celou cestu mě pomalu provází
přáním je hlavu čistou mít.

Všechno je zmrzlé necítím ruce
můj krok se pořád zpomaluje
slyším jak mi pomaleji buší srdce
hlas se mi v hlavě pořád objevuje.

Když si jednu věc uvědomím
nechal jsem čas plynout
co se pokazilo nevím
chtěl bych tě naposledy obejmout.

Tvé oči příliš překrásné jsou
jejich krása se nedá popsat
stačí do nich jednou pohlednout
a pak už jen štěstím plakat.

Stačí aby ses jen lehce usmála
a radostný je pak celý den
měníš se pak v krásného anděla
život zdá se být jako sen.

Nad tvůj polibek však ale nic není
člověk na něj jen těžko zapomíná
život v ráj se pak promění
byla si vždy tak roztomilá.

Teď je ale vše úplně jinak
nic není jako za starých časů
má mysl srdce za činny proklíná
když poprvé přičichl jsem k tvým vlasům.

Kráčím po cestě zahalenou tmou
hlas v hlavě pořád dokola zní
co dál s duší moji bezradnou
kdo jí nakonec jen zachrání?

Hlas svědomí mi napovídá
takhle by to nemělo být
tvé srdce mě již dál jen odmítá
nechtěla jsi nadále nic se mnou mít.

Srdce tvé zdá se být jako krutá zima
rozpoznávám tvůj hlas
proč jsi mne jen opustila
snil jsem celý život o nás.

Tma je již dokonalá
mlha sklání se k zemi
zima kolem mě omotaná
mrazí srdce mé velmi.

Teď už to vím
je to zamnou
když se otočím
mé oči po tobě stále prahnou.

Poznámky: 

Tohle mě napalo včera večer a musel sem to sem napsat, tak snad se bude líbit.

4
Průměr: 4 (3 hlasů)