15+ Kakuzův učeň IV--Aka snídaně

U snídaně:
Veškeří Akatsuki u stolu viseli očima na dveřích, do nichž právě vcházel Deidara s Faith.
„Ty.. ty,“ Kakuzovy se třásl hlas vzteky. „Jak se opovažuješ sahat na mého učně a ještě ke všemu….“
Nedořekl a Deidara se proletěl a poznal zblízka tapety obýváku.
„Auu…,“ poznamenala Faith a lhostejně se posadila ke stolu.
Itachi, který vše ne(sledoval), si vykydnul vločky do klína.
„Itachi, co to děláš?“ zeptal se Kisame a podával mu ubrousek.
„Nevím, mám takovej dojem, že mi někdo něco vylil do klína.“
V tom si Itachiho všiml Pein. „Uchiho, tos to nemohl chvilku vydržet?!?!“ okřikl ho.
„Peine, ty pomlč. Ty taky nemůžeš leccos vydržet,“ setřela ho Konan a hodila po Itachim utěrku, která se mu omotala kolem hlavy.
„Áááá,“ zařval Itachi. „Tmááá. Nic nevidim.“
„Ty někdy něco vidíš?“ povytáhla Konan obočí.
„Ne,“ uklidnil se Itachi a stáhl si utěrku z obličeje.
„Hele, Kakuzu, nezabil jsi náhodou toho šílence?“ zeptal se Pein, obávající se ztráty dalšího člena.
„Snad ne,“ Kakuzu se zabýval svým pomerančem.
Naštěstí se mladý umělec zase objevil ve dveřích.
„To bolelo…,“ ušklíbl se ironicky.
„Moc si se mnou nehraj,“ zavrčel Kakuzu.
„Kaku-sensei, už ho nechte,“ ozvala se Faith.
„Proč? On tě.. éé.. ne-to?“ podivil se Kakuzu.
„Ne, neznásilnil jsem jí,“ Deidara si sedl vedle Kisameho a hned zase vyskočil. „Kisame! Kolikrát jsme ti říkali, ať Madlenku nebereš ke stolu.“
„Sakra, Deidaro, ty taky?! To vám mám pořídit Prostenal nebo co?!?!“ zařval Pein.
„Někde jsem četl, že na to stačí rajčata,“ ozval se Hidan.
„Ty umíš číst?“ divila se Faith.
„Na rozdíl od tebe jo,“ odsekl Hidan.
„Ježiš, Peine. Vždyť jsem si jen sednul do Madlenčina akvárka,“ vysvětlil Deidík natvrdlému šéfovi.
„Seš slepej bo-co?! To si jako nevšimneš takovýho obrovskýho akvária?!?!“ křičel Pein čím dál víc. Poté, co dořval, se usadil a hádejte kam? No přeci na Zetsuovu Vendulku.
„Ku*va, Zetsu. Proč mi na židli strkáš tu svojí kytku?“ Pein se obořil protentokrát na Zetsu. Deidara mezitím za Kisameho vřískání odnesl Madlenku na komodu v obýváku.
„Bílá půlko, co kdybychom řekli Vendulce, aby urafla bosovi pr*el?“ zašeptala černá půlka.
„Černá půlko, to je bývorný nápad,“ gratulovala Bpůlka Čpůlce.
„Podáte mi někdo sůl?“ zeptal se Hidan.
„Neee!“ zařval Pein s nervama v *cenzura*.
„Šéfik-sama, co je to p***l?“ ozval se Tobi.
„To je zadek, Tobi,“ vysvětloval Hidan a mávl rukou po slánce.
„Ano, co to je?“ ptal se Tobi.
„To je to, kam ti narvu ty tvý stupidní kecy!!!“ řval na něj Pein.
„Klid, Peine,“ uklidňoval ho Hidan. Nastalo ticho. Všichni Akatsuki na něj nevěřícně zírali.
„Hidane, možná by sis měl vzít dovolenou. Ty mise na tebe maj negativní vliv,“ prohlásila Konan po chvíli.
„Proč?“ nechápal Hidan. „Kur*a, podáte mi už tu sůl?!“
Všichni si oddychli, Sasori podal Hidanovi sůl a snídaně pokračovala.