SPOJENÉ CHAKRY 05, Ve spárech Sharinganu

„Co to je?“ zapištěla Yanami v duchu, když se snažila pohnout alespoň rukou. Žádný pohyb ale nemohla vykonat.
„Kagemane?“ přemýšlela horečnatě, ale žádný napojený stín neviděla.
„Je to Sharingan, ty hloupoučká. Před tím tě rodiče varovaly!“ zasyčel hlas v jejím nitru.
„Kdo-sakra-SEŠ!“ zařvala vztekle Yanami. Pak jí svět potemněl a ona najednou stála před uzamčenou bránou. Za ní viděla jen temnotu, ale pak ve tmě zasvítilo dravčí oko.
„To řvaní si vyprošuju, víš, jak se to tu rozlejhá!“
Yanami na tvora jen nechápavě koukala.
„Je to ještě horší, než to tvoje myšlení na kluky!“
„NANI???????“
Pak se tvor dostal konečně na světlo a Yanami před sebou uviděla mohutného zlatého draka.
„Co si zač? A kde to sem?“
„Takže, teď si ve svém nitru...“ řekl drak, jakoby vedl prohlídku hradu
„V nitru?“ vypískla. „Já nejsem blázen, já nejsem blázen, já nejsem...“ šeptala si stále do kola a hleděla na draka.
„Jo, přesně a já jsem tvůj démon.“
„Můj démon?“ řekla Yanami omráčeně. „Já nejsem blázen, nejsem blázen.... JÁ-NEJSEM-BLÁZEN!“ Zakřičela.
„Přestaň, ty histerko!“ zařval zase teď drak. „Já nemůžu za to, že jsem ve tvém těle! Nikdy sem v něm nechtěl být a vlastně ani nevim, proč se s tebou bavim! Jisté je jen to, že pokud umřeš ty...“ ukázal na ní jedním drápem „... tak zemřu taky já.“ dopověděl a chytil se pařátem za srdce.
„Super. To mě uklidnilo.“ vyprskla Yanami.
„Hele, já jsem se nenechal chytit do Genjutsu, jo?“
„Jak sem měla vědět, že má Sharingan?“ opáčila Yanami a podívala se na draka. Bavila se s ním půl minuty a už z něj chytala nervy.
„ Jsi Kunoichi! Ninja má být připravený na všechno!“
„Jak jsem mohla vědět, že ten Sharingan má! Vždyť ho má jen pár... lidí...“ dořekla a zamyslela se.
„To to má ten člověk nosit vytetovaný na čele? Prosím, pozor! Mám Sharingan! Buďte na to připravení!“ řekl drak sarkasticky a lehl si.
„Pokud to má jen pár lidí... A klan Uchiha je vyvražděnej...“ přemýšlela Yanami nahlas, draka si nevšímaje.
„Hm...?“ zamručel drak a zvědavě pootevřel oko.
„Tak to bude buď někdo, kdo Sharingan získal, nebo jedině potomek Uchiha klanu... Takže to může být... SASUKE!“ vyhrkla a uvědomila si, jaké jí hrozí nebezpečí.
„Sasuke... Uchiha.“ zamručel nevraživě drak. „To jméno mi něco připomíná.“ zamyslel se.
„No jistě! Ten přece bojoval s tvou matkou! Díky ní si dostala mě. Já pocházím z jejího těla, teda... Z jejího ducha.“ řekl drak a pak si zase lehl.
„Cože? Máma?..... Nemohl si mi to říct hned? ...Tak o tom ten člověk mluvil!“
Drak začal nezáživně zavírat oči.
„Říkal něco o démonní podobě nebo tak!“ V uvažování jí přerušilo hlasité chrápání.
„NANI...? HEJ!!!!!“ zařvala přes celou místnost. „V týhle šlamastice jsme oba, tak bys mi mohl pomoct se z toho dostat!“
Drak ale stále nereagoval. Yanami se totálně naštvala a nakráčela do klece. Propletla se skrz mříže a dopochodovala k drakovu oku. Pak rukama zvedla jeho velké víčko a podívala se mu do oka.
„VSTÁÁÁÁÁÁVEJ! Musíš mi pomoct!“ zařvala znovu. Drak se probudil. Pak oba, Yanami i drak začali jemně zlatě zářit.
„C-co to děláš?“ Vyjekl udiveně.
„Já...vůbec nic.“

Pak se najednou probrala z mrákot. Hleděla do rudých očí se Sharinganem. Ale... už se mohla hýbat. Bleskově sáhla do brašny s kunaii. Několik jich vzala a hodně rychle je hodila po tom člověku. Pak se ztratila v kouři.
„C-co? Jak mohla uniknout mému Sharinganu?“ zanadával potichu Sasuke, když odrazil všechny kunaie.
„No jistě... ta záře, ty oči...“ docvaklo mu. „Ona se naučila používat démoní sílu. Takže má démona taky.“ Chvíli se odmlčel. „To se mi bude hodit.“ ušklíbl se a rozhlédl se kolem dokola.

„Super, takže sem tu s mega nebezpečným ninjou, kterej vede tuhle válku. Mám omezený počet zbraní a chakrou taky zrovna moc neoplejvam...“ zhodnotila v duchu Yanami svůj stav a začala přemýšlet.
„Přestaň se litovat!“ zasyčelo jí v hlavě. Yanami jen zavrčela.
„Tak mi poraď!“ zaúpěla.
„Od toho tady nejsem...“ řekl drak a podle umlknutí jí bylo jasné, že zase spí.
„Tatsu? Tatsu!!!“ ale drak se neozýval.
„Nemůžeš mě v tom přeci nechat!“

SVIST! Kolem ucha jí proletěl kunai a zapíchl se do protějšího stromu.
„Našel mě...“ zanadávala Yanami, zvedla se a rozeběhla se pryč.
SVIST,SVIST,SVIST!
Šumělo kolem dokola, ale ani jedna zbraň ji nezashla. Pak se ale Sasuke objevil přímo před ní a hodil po ní kunai zostřený čakrou. Yanami věděla, že už mu nemůže uhnout, byl moc blízko. Jen zavřela oči a čekala na bolest. Tak jako když padala z stromu. Její poslední myšlenka patřila Nanegovi...

Teď! Teď už do ní ten nůž musí vrazit, ale ani po další vteřině se vůbec nic nedělo. Yanami tedy opatrně otevřela oči... Ona ten nůž chytila!
„Ale jak...“
„Tak poslouchej, histerko! Jestli se hodláš nechat zabít, tak prosim. Můžeš takhle pokračovat! Ale jestli ne, měla bys pohnout tim svim zadkem, přestat zdrhat a tomu chlápkovi se postavíš čelem!“řval na ní drak, pak ještě dodal:
„A pokud jde o mušné chlapce... ty myšlenky si taky vyprošuju, ano? Yanami to připomělo její rodiče. Přece nemůže jen tak lehce umřít! Dá to tomu chlápkovi pořádně sežrat! Přece tady neumře!!!
„Takže mi pomůžeš, Kimimune-san?“
„Kimimune-san?“
„To znamená zlatá hruď.“ odvětila Yanami
„Já vím, co to znamená... to víš, že tě v tom nenechám, histerko.“ řekl drak škádlivým tónem.

Objevila se jemná zlatavá záře a Yanami ta mocná síla dodala odvahu. Neuvědomila si to, ale její oči se změnily. Bleskově sáhla do brašny s kunaii a dva vytáhla. Její rozpuštěné vlasy jí spadli přes oči. Chtěla je dát na stranu, než se na Sasukeho rozeběhne, ale s hrůzou zjistila, že svoje tělo neovládá.
Pak se její tělo rozeběhlo a nasadilo prudkou rychlost. Sasuke aktivoval svitek a na Yanami letěto několik desítek vrhacích zbraní. Většině se vyhnula a ostatní odrazila. Sasuke se připravil do pozice a očekával výpad. Byl ale mnohem prudší, než si mohl myslet. Yanami vztekle a velmi rychle za sebou útočila a nedala mu ani chvíli oddechu. Po chvíli přišla příležitost! Sasuke si odkryl rameno! Yanami mu okamžitě zasadila pěkný úder a krev vystříkla.
„Jsem nějak z kondice!“ zasmál se Sasuke potichu a sáhl na záda. Z pochvy vytáhl meč. Byl to přesně ten, který mu kdysi dávno Takari roztavila. Tenhle byl ale Orochimarův.

Meč pročísl vzduch a Yanami jen tak tak uhnula. Meč jí ale uřízl kus vlasů. Rozeběhla se znovu na Sasukeho a těsně před ním vyskočila do vzduchu. Tam udělala v rychlosti pár pečetí a něco tlumeně vykřikla. Kolem Sasukeho se začala zvedat země a tvořila se z ní různě dlouhá chapadla, která se po Sasukem natahovala. První tři přesekl, ty další už byli tlustší. Za chvilku ho pohltili. Na chvíli se zdálo, že je konec, pak se ale ozval výbuch a modré světlo blesků.
„Takhle mě nedostaneš, holčičko!“ zařval Sasuke a nadechl se.
„Katon:Housenka no Jutsu!“
Yanami znovu vyskočila, aby koulím z ohně unikla.
„Katon: Goukakyuu no Jutsu!“
Tam, kde byla zrovna Yanami ve vzduchu, se řítil obrovský plamen.
„Doton: Doroku Gaeshi!“ Vykřikla v panice Yanami. Ze země se zvedl kus hlíny a utvořil obranný štít. Hlíny ale bylo málo, takže si spálila ruku. Dopadla bolestivě na záda. Sasuke svolal do ruky malé Chidori.
„Blesk je silnější než země, Yanami... Nemůžeš vyhrát.“ zasykl hrozivě a rozesmál se. V jeho očích už Sharingan vidět nebyl, podle něj byla Yanami slabá a on si energii plýtvat nechtěl. Došel až k ležící Yanami a napřáhl se. V ten moment se mu ale do zápěstí zabodl kunai. Yanami před ním se rozplynula v kouř. Sasuke zakvílel a kunai vytáhl.
„Ty jedna malá potvoro!“ vyšťekl „Chtěl jsem na tebe jít jemně, ale teď si mě vážně dopálila!“

Zvedl se vítr a okolo Yanami se ve víru zatočilo listí. Pak uslyšela křik. Ten hlas přece znala!
„Ya-na-mi...“ řekl stěží Nanego, který se vypotácel zpoza stromu. Byl těžce raněný a krvácel.
„Nanego!“ zařvala Yanami a chtěla se rozeběhnout. Nemohla...
„Kinimune! Co se děje?!“ zaječela zoufale, když se stále nemohla pohnout.
„Nechoď tam.“ řekl drak stroze.
„Ale vždyť...“
„KAI!“ vykřikla její ústa sama od sebe a Nanego se rozplynul.
„I-iluze?“ zakoktala Yanami v nitru.
„Jistě, cos čekala? Nechala ses úžasně napálit!“ zavrčel drak. Víc ale nemohl říct, Sasuke se na Yanami znovu hnal s mečem. Tentokrát ostří zářilo.

Sasuke se rychle přemístil až k Yanami. Následoval prudký švih a ostří jen o chlup minulo Yanaminou ruku.
„Jestli tě s tim bleskovym ostřím zasáhne, je po nás!“ řekl Kinimune
Yanami dělala co mohla. Uhýbala a pokoušela se bránit. Její kunaie ovšem při nárazu na ostří praskly. Pak přišel zásah a to do ramene. Yanami bolestně vykřikla. Blesk ochromil celé její tělo a ona najednou nemohla ani dýchat. Sasuke se zasmál a meč vytáhl. Yanami dopadla na zem a jen mrkala. Začínal jí scházet vzduch. Při pohledu na bezmocnou dívku se Sasuke rozesmál jako blázen.
„Hloupá, hloupoučká malá holčičko! Co sis myslela? Stejně tě odnesu a vezmu si tvého démona! Kdyby ses vzdala hned na začátku, nemusela sis vytrpět tu bolest!“ pohlédl na její popálenou ruku.
Yanami se už dělaly před očima mžiky, pak uslyšela draka v jejím nitru, jak mocně zařval. Náhle jí obklopila silná drakova čakra. Byla zlatá a krásně se třpytila. Yanamino hrdlo se uvolnilo a ona zase mohla dýchat. Sasuke zatím nic netušil, čistil svůj meč a chystal se zřejmě použít nějaké další Justsu. Právě se otočil, když dostal pěstí do břicha.
„Argh...“
Na tohle vážně nebyl připravený. Vyprskl trochu krve a letěl vzduchem. Ten, kdo mu dal tak pěkně mířenou ránu, nebyl nikdo jiný než Yanami.
„Zmetku!“ zařvala zvláštním spíš syčivým tónem a znovu se na něj rozeběhla. Jen co Sasuke dopadl na zem, vrazila mu další ránu, až se pod ním udělal menší kráter.
„Chcípneš!“ zavrčela znova a začala do Sasukeho nekontrolovatelně bušit. Sasuke jí nějakým způsobem nemohl zastavit.
„Technika čtrnácti úderů!!!“ zaječela
„1...2...3...4...5...6...7.8.9....10.11...12...13...“
Chtěla ještě zaječet 14. a naposledy Sasukeho udeřit, ale ohromná křeč jí zbavila všech svých vztekem nabytých sil. Z jejích úst se vydral jen tichý výkřik, než se Yanami skácela na zem.

Sasuke se pomalu zvedl a těžce dýchal. Pohlédl na zmítající se Yanami. Přišel k ní. Yanami zhluboka dýchala a zarývala nehty do země. Z jejího těla se ozýval zvláštní praskot a její nehty dělali čím dál větší rýhy. Bylo to tím, že se zvětšovaly. Pak Yanami ucítila nesnesitelnou bolest v zádech. Další kost v jejím těle jakoby křupla. Pak z páteře, kousek pod krčními obratli, vyrazil osten a roztrhl látku trička i Yanaminu kůži. Po zádech jí stekl pramínek krve. Zaječela.
„Kinimune-san! Co se to děje?“ vzlykala do ticha, ale nikdo jí neodpovídal.
Sasuke k ní posměšně došel a surově do ležící Yanami kopl.
„Naše první přeměna, co? Slyšel jsem, že to prej dost bolí!“ řekl jízlivě a úšklebek na jeho tváři se pomalu měnil v pohrdavý úsměv. Znovu do ní kopl a zase a zase. Yanami bolelo celé tělo a tak se ani nebránila. Za okamžik vyrazil další trn. Sasukemu se v očích objevil Sharingan, který se pomalu měnil na Mangekyou Sharingan.

„Spi sladce...“ zašeptal potichu, když byl Mangekyou aktivován. Pak k Yanami stočil zrak. Hned na to se ale instinktivně skrčil. Jen o chlup ho minulo těžké, ostré závaží na konci řetězu a zabodlo se do stromu. Sasuke se pomalu zase narovnal.
„Sasuke...“ zasyčel hlas za ním. Byl to stejný syčivý tón, jakým mluvila Yanami.
„Takari...“ povzdychl si Sasuke a pak se otočil. Stála tam jako nepřekonatelná překážka na jeho cestě za pomstou. Jako matka, chránící svoje mládě. Vypadala tak neohroženě a divoce, až ho to zaskočilo. Její ruce byli u zápěstí omotané řetězy, které byli dlouhé zhruba tak 1,5 metru a na jejichž koncích byla přikovaná již zmiňovaná ostrá závaží.

Jedno bylo teď zaražené v kůře stromu, to druhé se nebezpečně pohupovalo pár centimetrů nad zemí. Takari vypadala děsně otrhaně a znaveně. Byla pořezaná a poškrábaná. Na zápěstí už se jí od řetězů začali tvořit modřiny... ale i přes to všechno se z pohledu na ni v duši člověka zažehla jakási bázeň, strach z tohoto „monstra“ , které se může kdykoliv utrhnout a přestat se ovládat. Sasuke ale strach neměl, i když věděl, že kdyby tu zbraň neviděl, bylo by už po něm.
„Tak rád tě zase...“ řetěz zachrastil a ostří na konci se uvolnilo z tvrdého dřeva stromu. Mířilo znovu na Sasukeho. Byla to jen desetina vteřiny, ale díky Sharinganu Sasuke hrozbu viděl a tak znovu těsně uhnul.
„...vidím.“ dokončil větu a mile se na Takari podíval.
„Taky tě ráda vidím... Ostatně, moc ráda ti zase nakopu zadek!“ vykřikla a rozhoupala závaží. Pak do řetězu dodala trochu čakry a zahájila svůj smrtící „tanec“. Řetězy pročesávali vzduch až to kolem hučelo. Sasuke uhýbal jak se dalo, ovšem za chvíli mu byl i Sharingan k ničemu.
„Zatracená ženská.“ zavrčel a z pochvy na zádech vytáhl Orochimarův meč. Jednou ranou oba dva řetězy zastavil. Řetězy se namotali na jeho meč a tím Takari k meči vlastně přikurtovali. Sasuke katanou trhl a Takari musela volky nevolky jít k němu. Sasukemu se v očích zablýskl Mangekyou. Podíval se na Takari. Tentokrát se chytila! V její mysli se objevil tmavý svět a na obloze byl vidět rudý měsíc. Snad celou věčnost jí Sasuke přehrával ty nejhrůznější výjevy, ale s Takari to ani nepohlo.
„Něco je špatně..“ zašeptal. A bylo. Takari se před ním rozplynula.
„Klon.“ zasmál se své pošetilosti a divil se, jak to mohl neprokouknout! Pak uslyšel křik a ucítil tlakovou vlnu. Hnala se na něj obrovská koule stlačeného vzduchu. Sasuke neváhal a nadechl se. Oheň, který vypustil z úst se smíchal se sílou větru a obrátil se proti Takari. Ona se ale doslova vpila do stromu.
„Tohle znám!“ uvědomil si okamžitě Sasuke a do své Katany vložil velké množství čakry. Ze stromu se na něj začaly sápat větve a taky kořeny. Trpělivě všechno přesekával a pak do stromu narazil s chidori...

Takari se zvedla ze země. Se Sasukem už bojovala asi hodinu a byla skoro na dně s čakrou. Její oči byli už dávno změněné a ze zad už jí trčelo pár ostnů. Věděla, že by to s tím neměla moc přehánět, ale šlo přece o její dceru, která pořád ležela na zemi. Ze vší té bolesti totiž omdlela. Takari se snažila uklidnit své splašené srdce. Znovu se postavila do bojové pozice. Neměla už žádné zbraně, jen poslední zbytky čakry, silnou vůli a svého démona.
„Sasuke hodně zesílil...“ pomyslela si a podívala se na něj. Byl dost zpocený, ale nevypadalo to, že je nějak zvlášť unavený. Takari třesoucíma rukama udělala dvě pečetě. Unaveně bouchla pěstí do země. Z té vyskočili modré plameny a hnali se na Sasukeho. Ten jen mlčky zamířil svůj Sharingan na blížící se hrozbu a plameny zanikli. Pak v rychlosti udělal pár pečetí a z jeho rukou se vyrvali tři hadi. S děsivým sykotem se rychle k Takari přibližovali. Snažila se uniknout...

„Áááááá!“ zařvala Takari, když se jí poslední had, kterého ještě nezabila, zakousl do zápěstí. Uviděla kapat svou krev, cítila nesmírnou bolest a únava se šířila po jejím těle jako uspávadlo. Padla na zem. Had se vrátil do Sasukeho ruky a Sasuke vytáhl svou katanu. Přišel k Takari.
„Stojíš mi v cestě, Taka. Tebe teď už nepotřebuju, stačí mi Yanami.“
Meč pročísl vzduch, ale nezabodl se.
Yanami klečela, ze zad jí trčeli ostny a už byla vidět i čakrová křídla. Byla ale moc unavená na to, aby udělala víc než tenhle pohyb. Síly jí rychle ubývali a to, že meč chytila, byla z poloviny vlastně náhoda.
„Mami...“ špitla.
Takari se už zavírali oči.
„To ne!“ křičela ve svém nitru, když se na dceru podívala. „To nemůže být pravda!“ zoufale se v duchu rozplakala a chytila se mříží. „Už i ona! Ona má v sobě démona!“
Pak Takari upadla do mdlob.

Zdálo se jí, že je mimo teprve minutu, když jí někdo něžně vzal do náručí a začal na ní mluvit.
„Takari....“
Otevřela oči. Byl to Naruto.
„Kde je Yanami!“ rozkřikla se hned, když jí kolem sebe neviděla.
„J-já... myslel jsem, že...“
„Byl tu Sasuke! Říkal, že jí chce unést! Bojovala sem s ním, ale pak použil tu techniku a já... omdlela jsem a...“ zarazila se, když si vzpoměla na ten poslední okamžik.
„Naruto...“ řekla s pláčem „Ono se z toho stalo Kekkei Genkai...“

Poznámky: 

Tak, doufam, že mě neumlátíte za takové spoždění:) No, ale konečně je tu další dílek a další obrázky:) Doufam, že se vám líbí. Na obou dvou je Takari, prosím. Yanami dokreslím někdy jindy:)

vysvětlivky:

Tatsu - Drak
Kiminune - zlatá hruď
Nani - Co? / Cože?
Ginomaru (z minulých dílů, jméno psa Nanega) - Složení Gino a Maru.
Gino - Stříbrná/ý
Maru - běžná přípona pro mužská jména
...

Co nakonec? Samozřejmě Spoiler:D

Takže, co tu máme dále?

Yanami unesl Sasuke a chce z ní dsotat ven démona. Zatím se jí ale nic neděje, jen zůstává v tmavé díře. Seznámí se s mladým medikem, který jí každý den navštěvuje, pak o něm zjišťuje, že... tož nemůžete vědět všechno! Takari se rozhoduje zachránit dceru, ale zjišťuje, že jí Sasukeho jutsu něco provedlo. Co? Nechte se překvapit:)

Obrázky:
Nevím, asi podoba našeho medika:) Uvidíme na co budu mít náladu