Po pěti letech: Mise v zemi Železa 10 - Setkání generací

S těmito slovy bolest zmizela a Naruto se uklidnil. Byl trochu překvapený, protože se nic nedělo. Ale najednou padl na všechny čtyři a začala se kolem něho točit čakra. Naprosto černá čakra.

Poté se mu kompletně celé oči zbarvily do černa, bez panenek a bělma. Vyrostly mu tesáky, sahající až na bradu. Ruce se mu protáhly a na konci měl deseticentimetrové drápy.
Z pusy mu tekly sliny, smíchané s krví, která mu tekla z prasklých dásní.
Hidan na to koukal, naprosto v šoku.
„Já myslel, že má být podobnej Kyuubimu, když ho má v sobě. Co je zač?“
Nakonec se vzpamatoval, rozpřáhl se kosou a vymrštil ji na Naruta, ten ji chytil holou rukou za ostří a nevěřícně si ji prohlížel.
„To mě mělo zranit?“ řekl cizí hlas, vycházející z Narutových úst.
„Pro mě to nemá ani žádné ostří.“ a s těmi slovy hodil Naruto kosu neuvěřitelnou rychlostí zpátky na Hidana. Ten nestihl uhnout a kosa ho rozpůlila v pase. Tělo se odmrštilo několik metrů zpátky po cestě v gejzíru krve a vnitřností. Hidan nevydal ani hlásek, jak byl v šoku. Dusil se krví, ale byl pořád naživu.
„Co se to děje?“ ptal se sám sebe. Ale pak strnul hrůzou, protože za ním se ozval zvuk drápů, klapajících o zem. Naruto šel k němu, z blízkosti deseti centimetrů se mu podíval do očí.
„Ty ještě žiješ? Zdá se, že máš přece jenom nějaké schopnosti. Ale neboj, brzo to skončím.“
A s tím se zakousl Hidanovi do krku. Ten zařval bolestí a začal se třást. Když se Naruto odtrhl, měl Hidan na krku nějaký divný znak, který se mu vpíjel do těla. Naruto se usmál a se zájmem sledoval, co se dělo dál.
Hidan sebou začal škubat a pak pomalu vzplál černým ohněm, který ho spálil na popel.
„A co s tebou?“ otočil se se zvířecím úsměvem na Kakuzu. Jindy klidný ninja se nyní hrůzou třásl a byl naprosto strachy bez sebe. Naruto šel pomalu k němu. Z jeho pohledu bylo možno vyčíst dokonalou radost z chystané vraždy.
„Co to děláš, Naruto Uzumaki!?!“ zakřičí mu náhle v hlavě opět známý hlas. Naruto se zastaví.
„Kyuubi, to jsi ty?“
„Kdo jinej... Právě tě ovládá zlo, které ve mně bylo zapečetěno několik desetiletí. Nesmíš mu podlehnout, jinak je s námi oběma konec.“ ječela Liška.
„No a co? Mě to je jedno. Právě se cítím naprosto skvěle. Tak proč to ukončovat.“ promluvil Naruto a pokračoval v započaté práci.
Shikamaru, který slyšel mluvit Naruta, tak zhruba pochopil, co se děje a rychle zavolal: „Naruto, bojuj s ním, nesmíš se vzdávat!“
Naruto ho ignoroval a šel dál.
„Mysli na Hinatu, kterous nechal nedaleko odsud. Co si bez tebe počne?“
Naruto se opět zastavil.
“Mysli na Hinatu, mysli na Hinatu.“ zní mu v hlavě Shikamarova věta.
„Kdo to je?“ zavře oči a přemýšlí, protože to jméno mu něco říkalo.
„Co to děláš, pokračuj! Sám to chceš!“ zní opět hlas temného démona v jeho hlavě.
Ale Naruto nereaguje.
Najednou se mu v hněvem zakalené mysli objevil obraz. Obraz té nejkrásnější dívky, jakou kdy viděl.
Seděla na louce a trhala květiny. Vítr jí cuchal krásné lesklé vlasy a odhaloval její něžnou, do růžova zbarvenou tvář. Nebyl schopen od ní odtrhnout oči, fascinován její krásou. Otočila se na něj, usmála se a po chvíli obraz z jeho mysli zmizel.
Otevřel oči a v nich se neobjevilo nic z předchozích pocitů. Jediné, co by v nich člověk nyní viděl, bylo poznání. Vzpomněl si.
„Hinato...“ vydechne.
Okamžitě ho přestala obklopovat aura zla a začal se uklidňovat.
„Co to děláš, ty parchante?! Ještě jsem neskončil!“ ozve se znova hlas. A začne boj mezi Narutem s Kyuubim a Kyuubiho Temným podvědomím.
„Nemůžu opustit Hinatu!“ zařve Naruto a začne se pomalu měnit zpět.
„Nikdy mě nepřemůžete, vy zbabělci!“ křičel nenávistně hlas.
Ale Naruto s Kyuubim urputně bojovali a opět se o trochu přiblížili své původní podobě.
Už měl proměněné pouze jedno oko, stál normálně na nohách a až na pravou ruku mohl ovládat celé tělo. Naposledy se ozvalo: „Tohle není konec, vy sv**ě. Sice jste mě teďka přemohli, ale tvé oči, Jinchuuriki, jsou mé!“
Narutovi se opět přeměnily oči do temně černé a ruka, kterou Naruto neovládal, se prudce rozmáchla a urazila hlavu Kakuzovi, stojícímu vedle něj. Hlava odletěla do křoví a tělo po chvíli v gejzíru krve spadlo na zem. Naruto padl na kolena. Naprosto vyčerpán...
„Naruto!“ vykřikl Shikamaru a běžel k němu, chytil ho za rameno a pomohl mu vstát.
„Jsi v pořádku?“
Naruto zvedne hlavu a podívá se mu do očí. Ten se tak lekl jeho pohledu, že zakopl a spadl na zadek.
„Promiň, asi jsem tě vyděsil. To je to tak zlý?“ řekne smutně Naruto a pomůže mu na nohy.
„Pane bože. Co co se ti stalo?“ koktal Shikamaru.
„Takže asi jo.“ sám si Naruto odpoví.
„To je dlouhý příběh, ale nemusíš se mě bát. Všechno vysvětlím, až se vrátíme zpátky.“
Shikamaru kývne, sesbírá prsteny obou členů Akatsuki. A chce vyrazit zpátky, když ho náhle Naruto zastaví a nakloní se k němu.
„Někdo tady ještě je.“ řekne temným hlasem.
Shikamaru se začne pomalu rozhlížet. Nikoho nevidí, ale v tom se kolem něho mihne žlutá čmouha a koule chakry za hlasitého zvolání „RASENGAN“ ho udeří do zad. Shikamaru odletí několik desítek metrů daleko a narazí zády do stromu. Tam se sesune a začne vykašlávat krev. Překvapeně se podívá na útočníka.
„Naruto, ty svi...“ chtěl začít nadávat, ale v tom si uvědomil, že to nebyl Naruto, ale nějaký muž se žlutými vlasy a páskou Konohy na čele. Chvíli si ho prohlížel.
„Kdo to je? Někoho mě hrozně připomíná.“ uvažoval Shikamaru.
Udělal pečeť a s vypětím všech sil udělal stínový klon, který poslal zpět do srubu. Mezitím sledoval ty dvě naprosto stejné postavy a poslouchal jejich rozhovor.

Po odhození Shikamara Rasenganem Naruto reagoval bleskově. Vytáhl katanu a udeřil vrchním obloukem na útočníka. Ten úder zablokoval vlastním mečem. V tu chvíli se jejich oči střetlz a oni poznali, s kým bojují.
Naruto odstoupil a chytil se za hlavu, naprosto neschopen slova. Stejně reagoval i druhý muž. Shikamaru nevěděl, co si o tom má myslet.
„Naruto, bojuj. Co se s tebou děje?“ zařval Shikamaru.
Ten se na něj otočil.
„Jak mám bojovat se svým vlastním otcem?“ zakřičel a slzy mu tekly po tváři.
Shikamaru vyvalil oči.
„Jak, otče? Jak to, že jsi tady?“ zeptá se Naruto a podívá se na svého otce, čtvrtého Hokage, Namikaze Minata.
„Je mi to líto Naruto, ale musím s tebou bojovat!“ a s těmito slovy šel proti Narutovi s napřaženým mečem.
„Proč? Proč bys něco takového dělal?" zeptal se potichu Naruto a couval před ním.
„Protože to po něm chci já, Naruto-kun!“ řekne slizký hlas.
Naruto se tím směrem podíva. Jediný, kdo to mohl být...
„Orochimaru, ty hajzle!“ zakřičí Naruto a rozběhne se proti Orochimarovi, který vyšel pomalu z lesa, doprovázen Kabutem.
Cestu mu však překřížil jeho otec a praštil ho do žaludku. Naruto odlítl několik metrů a zůstal ležet na zemi, naprosto zdrcený z toho, co se zde odehrávalo.
„Vstávej, synu, a bojuj, nechci tě zabít, ale pokud se nebudeš bránit, tak mi nedáváš jinou možnost.“ řekne Minato a rozkročí se před ležícím Narutem se zdvihnutým mečem.
„Naruto-kun, než umřeš, objasním ti, jak se věci mají. Technika, kterou sem použil na vzkříšení tvého otce...“
„To není můj otec!“ zakřičí Naruto a přeruší Orochimarovy myšlenky.
Ten se jenom usměje a pokračuje.
„Jak jsem řekl. Techniku, kterou jsem použil na oživení tvého otce neoživí jenom tělo a dovednosti určité osoby, ale i celkovou osobnost. Takže pokud si myslíš, že tohle není tvůj otec, tak se pleteš. Jestli mi nevěříš ani teď, tak se na něho podívej a poznáš odpověď.“
Naruto se podíval otci do tváře a tam se koulela jedna slza za druhou.
„Je mi to líto Naruto. Oživil mě zakázanou technikou a já ho musím poslouchat. Prosím tě, bojuj. Ukaž svému otci, jak jsi zesílil!“ a s těmi slovy Minato bodne.
Naruto prudce kopne a vykopne zbraň, směřující mu na krk, do vzduchu. Rychle se zvedne a vytasí druhou katanu.
Minato si zatím doběhl pro svou a postavili se proti sobě.
Boj začíná…

Mezitím
Shikamarův klon běžel s větrem o závod. Bleskurychle uběhl deset kilometrů, které ho dělily od srubu, prudce rozrazil dveře, doběhl k posteli kde ležel Kakashi a začal ho budit.
„Sensei, vstávejte, honem Naruto má problémy!“ křičel Shikamaru Kakashimu do ucha.
Ten se rychle zvedne a koukne na Shikamara.
„Co se děje?“
Shikamaru mu narychlo vše řekne o Akatsuki, Narutově proměně a o tom, že už mu nezbývá skoro žádná síla. Kakashimu se rozšíří oči když vše slyší. Vstane a rychle všechny probudí. Všem přetlumočí, co se dozvěděl od Shikamara a vydali se spolu na cestu.
Vedeni klonem doběhli na místo souboje. Klon se zrušil a pravý Shikamaru na ně volal zpoza stromu.
„Shikamaru, kdo ti to udělal? ptá se Sakura, když k němu doběhne. Okamžitě ho začne léčit. On jenom ukáže na dvě postavy, stojící na cestě uprostřed lesa, poté začne vyprávět vše, co vyslechl.
Kakashi jenom smutně hledí na svého mistra a žáka.
„Cože, Čtvrtý Hokage je Narutův otec?“ ptal se Neji.
Shikamaru jenom kývne.
„To je. Orochimaru ho vyvolal nějakou zakázanou technikou a teď je nutí spolu bojovat.“
Všichni se otočili na Naruta, který stál proti svému otci, oba s katanami v rukou.
„Neměli bycom mu pomoct?“ navrhl Lee.
Kakashi jen zavrtí hlavou.
„Tohle nemůžeme vyřešit my, nejspíše bychom všichni zemřeli, kdybychom se pokusili bojovat se Čtvrtým.“
„To je tak silný?“ zeptala se vyděšeně Hinata.
Kakashi jenom kývne a dodá: „V naší vesnici byl pověstný svou rychlostí a uměním vytvářet nesmírně rychle pečetě technik. Říkalo se mu Žlutý Blesk z Listové. Jediné co bylo vidět, když běžel, byla žlutá šmouha a techniky, které používal neměly konkurenci. Je tvůrcem jedné z nejsilnějších technik - Rasenganu a v neposlední řadě je to můj sensei.“ dořekl smutně Kakashi.
S tím se všichni otočili na dva Shinobi a začali sledovat boj.

„Tak co, Naruto, můžeme začít? Ukaž mi, jak bojuje budoucí Hokage!“ zavolal otec na syna.

Naruto se usměje a začne...