15+ Kakuzův učeň I--Seznámení

O den později v Aka-sídle.
„Co to je?“ zeptal se Sasori.
„Ehm, co máš na mysli?“ předstíral Kakuzu nevědomost.
„To,“ ukázal Sasori na Faith.
„Faith, Kaku-senseiův učeň, těší mě,“ představila se Faith a svůdně se na loutkáře usmála. S ním to ani nehlo.
„Co tu dělá?“ zeptal se a propichoval Kakuza pohledem.
„No ptal jste se, co jsem zač…,“ nevzdávala to Faith.
„No, co tu asi dělá? Je to můj učeň. Přece nebude padesát kilometrů ode mě. Jak bych jí učil?“ Kakuzu si poklepal na hlavu a začal si mumlat něco o dřevěném mozku.
„A proč ji jako taháš do naší základny?! Hele, mně je to jedno, ale šéf tě zabije,“ utrousil Sasori lhostejně.
Na schodech se ozvalo dupání a za chvilku se halou prohnal Deidara. Lhostejným pohledem přejel příchozí a mířil do obýváku. Když mu však pohled přeskočil z Kakuza na Faith, zastavil se uprostřed kroku.
„Čau, kotě, neznáme se odněkud?“ oslovil Deidara dívku a svůdně se usmál.
Hidan, který až doteď stál překvapivě tiše za Kakuzem, se protáhl kolem Sasoriho a zamířil nahoru do pokoje. Cestou utrousil k Deidarovi: „Dávej si na ní bacha.“
Faith probodla blonďatého ninju vražedným pohledem. „Ne, takovou peroxidku bych si pamatovala,“ ušklíbla se.
Deidara ji neposlouchal a přiskočil k ní. „To se nestydíte? Takový anděl a musí se tahat s taškou,“ bral jí z rukou zavazadlo a usmíval se jak Orochimaru na Sasukeho.
„Jestli dovolíš, tak bych si to vzala sama. Nejsem úplně neschopná,“ zasyčela Faith vztekle, a když se zdálo, že neposlechne, tak se po něm tou taškou ohnala. Deidara lehce uhnul a usmál se. „Bacha, ať si neublížíš.“
Sasori podrážděně mlasknul, pokud dřevo může mlaskat, a odešel pryč. Mládež mu lezla krkem. Dívce už brnkal ten pubertální blb na nervy, a tak se na Deidaru mile usmála, a pak ho nakopla do.. ehm.. velmi citlivého místa.
„Au,“ procedil skrz zaťaté zuby Deidara. Kakuzu se uchechtl, poplácal Faith po zádech a odkráčel uložit Aničku.
„No nic, já už budu muset jít, tak zas někdy příště,“ usmála se Faith a zamávala Deidíkovi.
Deidara z předklonu sledoval odcházející děvče. „To je ale kočka.“
„Večer přestavili Faith zbytku Akatsuki.
„Takže tohle je… blablabla,“ prostě se představili. Po představení povstal Kakuzu.
„Máma tu problém.“
„Já to věděl, je tu sotva 5 minut a už jsou s ní potíže,“ mumlal si Hidan otráveně.)
Ale drahý, když jsem byla u tebe v pokoji, nezdálo se, že by ti má přítomnost vadila,“ ozvala se Faith. Hidan zrudnul a zamumlal, že tam přeci jen hledala Kakuza. Deidara se zatvářil namíchnutě a probodl Hidana zlým pohledem. On mu leze do zelí!
„Prr, teď není čas na hádky,“ klidnil je kleptoman. „Faith nemá kde bydlet. Pokoje pro zajatce jsou obsazený a stejně, tam by bydlet nemohla.“
„My máme zajatce?“ divil se Itachi. „Kdo jim dává jíst?“
„Chtěl jsi říct, měli jsme zajatce,“ opravil ho Deidara.
„To není důležitý. Důležitý je, kde bude můj učeň spát?!“ okřikl je Kakuzu.
„U měěě!!!“ hlásil se Deidara.
„U mě ne,“ hlásil hned Kisame.
„U mě,“ vykvikl nadšeně Tobi při představě, že bude mít s kým hrát pexeso.
„Néé. U mě,“ řekl Itachi, i když nevěděl o čem je řeč. Stále se zaobíral otázkou zajatců.
„Bude u mě a basta,“ oznámil Pein.
„No to teda ani náhodou! Už takhle jsme tam jak sardinky, jak by se k nám mohla narvat ještě ona?!“ zarazila ho hned Konan.
„Tak bude spát u Itachiho, ten je slepej, takže si nic nedovolí,“ uzavřel to Kakuzu.
„Jóó,“ řekl Itachi, i když pořád nechápal, o co jde.
„Ale vešli. Nějak bychom se tam naskládali,“ žmoulal prstíčkama Pein.
„Jestli toho nenecháš, tak vyhodím tvého Ňufáčka,“ vyhrožovala královna origami.
„To bys neudělala!“ zhrozil se Pein.
„Ale ano, beztak mi v posteli překáží.“
„Při čem?“ začlenil se do debaty Deidara, který nesměl při ničem chybět.
„Při čem asi, ty chytrej,…,“ ušklíbla se Faith.
Deidara nadšen z toho, že už ho Faith neignoruje, se zvednul ze židle, aby dívce ukázal její nový pokoj, avšak tento prudký pohyb měl za následek, že se svalil na zem drže se na citlivém místě.
„Co to zase děláš?“ podivila se Faith. „Ani jsem se tě nedotkla.“
„Chtěl jsem ti ukázat, kde bydlí Itachi, aby sis tam mohla dát věci,“ zašklebil se Deidara.
„A to se u toho musíš svíjet po zemi?!“
„Hm, ne. Tak poď,“ Deidara se narovnal a bolestně pomrkával.
„Deidaro, ještě se nedojedlo. To se už nemůžeš dočkat, až s ní budeš o samotě?“ vyjela Konan.
„Drahá, nestrachuj se o mě,“ obrátila se Faith a zvedla se od stolu. Deidarovy zazářily oči a vrhl se za ní. Sasori si povzdechl a Itachi si narval hrášek do nosu.