15+ Kakuzův učeň--Prolog

„PRÁSK!!!“
„K*rva, Kakuzu! Vždyť jsem to jenom upustil. Nic se tomu nestalo!“
„Díky tomu ještě žiješ. Jak se opovažuješ pouštět moje.. é.. naše peníze na zem?!“
Zpoza stromu vykoukla mladá dívka. Ostražitě se rozhlédla, a když si byla jistá, že ji nikdo nesleduje, rychle vyběhla a chňapla po pytli s penězi. Pak se dala do běhu, aby zase zmizela v lese. Najednou ji něco chytilo za límec a vyzdvihlo vysoko do vzduchu.
„Co si myslíš, že děláš?!?!“ zařval na ni nějaký maskovaný týpek.
„Co asi, kradu ti prachy,“odsekla drze a pokusila se vykroutit z jeho sevření.
„No vážně, Kakuzu. Co si myslíš, že asi dělá? To jsi tak slepej a nevidíš to?“ ryl do maskovaného ninja s kosou.
„Sklapni, Hidane,“utrhl se vztekle Kakuzu na parťáka a zatřásl s děvčetem. „Naval ten pytel, nebo zblízka poznáš támhleten strom.“
„Okamžitě mě pusť, nebo budeš hodně dlouho abstinovat,“ vykřikla ta drzá holka.
Hidan se rozchechtal na celé kolo.
„A ty se moc nesměj,“obrátila se holka na Hidana. „S tebou si to vyřídím později. Jo, a když už jsme u toho…,“ zase se otočila na Kakuza, „nemusel bys šetřit tolik a občas svýmu parťákovi přispět na šampón.“
Teď se rozesmál Kakuzu, zatímco Hidan začal rudnout. Natáhnul druhou ruku a vytrhnul škvrněti pytel.
„Klidně si kopni. Já už stejně abstinuju,“ušklíbl se pod maskou.
„No to bych do tebe neřekla, spíš on vypadá, že má abstinenční příznaky…,“ utrousila holka. „Buď to, nebo má epileptický záchvat.“
„Doufám, že oboje,“pochechtával se Kakuzu.
Hidanovi to zrovna dvakrát vtipné nepřipadalo, už dávno by tu holku odkrouhnul nebýt toho, že její.. ehm.. hrudník byl poněkud obnažený a maník s kosou opravdu měl abstinenční příznaky. Dívka, vědoma si toho, jak ji týpek s kosou mlsně pozoruje, využívala situace.
„Hele, měl bys zapracovat na svým vzhledu, nebejt toho, že seš tak odhalenej, skoro bych řekla, že jsi ženská,“ ušklíbla se. „I když ne, žádná ženská nemůže bejt tak ošklivá.“
„A plochá,“ připojil se Kakuzu. Ta holka se mu zamlouvala čím dál víc. „A nekoukej na ni tak mlsně. Vypadáš jak nadrženej Jiraiya.“
„Kdo je to Jiraiya?“zeptala se dívka nechápavě.
„Jeden perverzní poustevník, co píše úchylný knihy, co je čte Deidara,“ vysvětlil Kakuzu.
Hidan mezitím bobtnal vzteky a vymýšlel co nejkrutější nadávku.
„No tak hoši, sice se s váma skvěle kecá, ale já už budu muset jít,“ pokusila se dívka nenápadně vytratit.
„No to ani náhodou, ještě jsem s tebou neskončil,“zasyčel vztekle Hidan.
„Ale drahý, musím tě zklamat, já už jsem zadaná,“ odvětila dívka a nevinně se usmála.
„Zase pozdě, Hidane. Furt ti řikám, že seš moc pomalej. To by se chudák holka s tebou unudila než by ses…,“Kakuzu nedořekl a honem se skrčil, jak mu nad hlavou proletěla kosa. Dívka se začala hihňat. Ti dva se jí zamlouvali. Možná by tu s nimi mohla ještě chvíli zůstat, stejně neměla kam jít.
„Bacha, ať si neublížíš,“uhnul Kakuzu Hidanovi a pak se rychle sehnul. BUM!!! „Já ti to říkal,“prohlásil Kakuzu sledujíc Hidana, jak se hrabe zpátky na nohy. SVIST!!! Kosa se ani centimetr prohnala kolem děvčete.
„Už nejsi, co jsi býval, Hidane. To tě ta holka tak rozhodila? Nabuď pedofilní. A dávej pozor. Přece jí nechceš ublížit?“ Kakuzu se mimořádně bavil.
„Chtěla ti sebrat prachy, na to si už zapomněl?“ syčel Hidan vztekle a opět se rozehnal kosou po ruce s děvčetem.
Kakuzu radši dívku pustil, se zátěží se mu bojovalo špatně. Děvče spadlo na zem. V tom si všimla, že ten týpek po ní zase chce hodit kosu, a tak se začala zvedat ze země, ovšem její pohyby byly promyšlené, a proto se jí sukně vyhrnula až ke stehnu. To Hidana zastavilo. S přiblblým úsměvem se na ni zadíval. A PRÁSK. Dostal pěstí od Kakuza, kterému se nelíbila ta menší rozcvička, kterou musel kvůli Hidanovi protrpět.
„Já to věděla. Stačí málo a z každýho je najednou slintající idiot…,“ mumlala si pro sebe dívka a postavila se na nohy. Kakuzu si mnul zamilovaně svou pravačku a Hidan se nehýbal.
Po chvilce ticha se ozval Hidan. „No tak já jsem Hidan a tohle je Kakuzu,“přestavil se maník s kosou.
„A tohle je moje Anička,“představil Kakuzu pytel peněz.
„Těší mě, já jsem Faith,“představila se dívka a láskyplně zamrkala na Aničku.
„Nemrkej na mojí Aničku. To jsou moje.. é.. naše prachy,“naježil se Kakuzu.
„Promiňte, Kakuzu-sama, když já mám slabost pro penízky.“
„Áááá. Jsi má spřízněná duše. Nechceš se stát mým učněm?“ vyhrkl Kakuzu.
„To nééé!“ zařval Hidan. Už takhle mám problém s tím, abych se .. ehm.. udržel v klidu, ale když s ní budu pořád…! Pomyslel si zoufale, ale nahlas utrousil jen bezmocné: „Oh my Jashin.“
„Smolec, Hidane. A ne, že se k ní budeš chovat hnusně. Všechno vidim, všechno slyšim.“
„Něco takového si snad ani nezasloužím. Jistěže se chci stát vaším učněm, Kaku-sensei,“vykřikla nadšeně Faith.