Jako Romeo a Julie 01

Upozornění

Tento příběh je čistě smyšlený. Hlavní postavy jsou smyšlené a nemají nic společného s dějem před Narutem. Autorská práva na ostatní patří Kishimotovi Masashi

Krásný letní den a mladá dívka je prochází po své vesnici. Prochází se a kochá se krásným vzhledem z popela vstalé vesnice, když její pozornost upoutá divoký mladík.
,,Tak jdeme na to. No! Kdo se z vás chce rvát? Jeden hezky po druhém." vykřikoval na partu ninjů.
Dívka se zastavila a jako spousty kolemjdoucích pozorovala scénu.
,,Přestaň se tu vytahovat Uchiho!" vykřikl jeden z ninjů a přistoupil blíž k rváči. Právě když vyšel z hloučku v něm dívka poznala svého bratrance. Chvíli stála zvědavě sledovala, jak všechno dopadne.
,,Řečičky, řečičky, ale žebyste hoši něco zkusily." ninja rváč si vytáhl kunai a začal si sním pohrávat.
,,Na něj!" skupinka ninjů se vrhla na rváče, který v té rychlosti nedokázal odrážet jejich útoky.
,,Saito, nechte toho!" vykřikla dívka v obavách, že by byl rváč zraněn.
Všichni ninjové se na ni podívali. ,,Shinomori? Co tady děláš? A proč se zastáváš tohohle..." Saito nedokázal ve své zuřivosti najít správná slova.
,,A co tady děláte vy? Všichni se tu rvete s jedním mužem. Jste ostuda celého našeho klanu!" rozkřikla se Shinomori.
,,Ale on..."
,,Mě nezajímá co dělal on. Neférovými boji jen dáváš Uchiha klanu znát že my jsme ti slabí. Tak už toho nechte a jděte domů."
,,Dobře Shin, ale je to jen kvůli tobě." Saito se na Shino usmál a pak se s vraženým pohledem otočil ke členu Uchiha klanu. ,,S tebou chlapečku, si to vyřídím jindy. Máš štěstí, že mám pro tuhle krásku slabost a že tě chtěla zachránit."
Když Saito se svými kumpány odešel a zbytek lidí se rozešli po své práci, přiběhla Shinomori k rváči.
,,Nejsi zraněný?" zeptala se ho starostlivě.
,,Nejsem. Jdi pryč, úplně jsi mě zostudila." odbyl ji drze.
,,Co si myslíš že jsi zač, že se takhle chováš?"
,,Jsem Asuta Uchiha a už s tebou, s hloupou členkou Hyuuga klanu, se nehodlám bavit." Asuta naštvaně posbíral své věci a odešel, nechávaje tam smutnou Shinomori.
Uchiha klan a Hyuuga klan. Dva mocné klany ve vesnici už po několik generací mezi sebou vedou boje. Neměli se nikdy rádi a jediné o co usilovali vždy bylo, vyvraždit ten druhý klan.
Shino to moc dobře věděla a taky věděla, že její spontánní čin bude mít spousty následků.
,,Shinomori! Můžeš mi vysvětlit co to bylo za scénu dnes venku? Proč jsi nenechala Saita aby zabil toho hrozného nafoukaného kluka?" Hlavní hlava Hyuuga Klanu, Kishiori Hyuuga se rozkřičel na svou dceru hned jak vstoupila do dveří.
,,Saito měl převahu a oni by se nám pak vysmívali, že nebojujeme čestně." bránila se Shino, ale uvnitř cítila, že i kdyby s tím mladým Uchihou bojoval jen samotný Saito, stejně by ho zastavila. Shino se zamilovala.
,,Nezlobte se na ni. Shino to myslela s námi dobře." Saito Shino objal a políbil jí do vlasů. Při tomto jeho dotyku se Shino nečekaně otřásla.
,,Smím si jít lehnout otče?"
,,Vždyť je teprve poledne." podivil se hlavní Hyuuga.
,,Já vím, ale není mi dobře, půjdu si lehnout." Shino odešla do svého pokoje, kde celý den přemýšlela o Asutovi.
Den uběhl velice rychle a Shino ne a ne usnout. V tom se za jejími okny ozvalo tiché volání.
,,Shinomori... Halo!" Shino rychle vyskočila z postele a utíkala k oknu. Před oknem se zastavila ale neotevřela ho, místo toho se dívala na Asutu jak přechází od okna k oknu a hledá ji. V tom si uvědomila, že kdyby ho slyšel někdo jiný, tak by ho nemilosrdně zabili.
,,Pšt, já jsem tady?" Shino otevřela okno a tiše zavolala do prázdné tmy, ale nedostalo se jí odpovědi. Zkusila to tedy znovu, ale zase marně. Propásla jsem svou šanci, pomyslela si Shino a už se chystala zavřít okno když se v něm objevila Asutova hlava.
,,Dobrý večer," usmál se mladík ,,přišel jsem se omluvit. Mrzí mě jak jsem se choval, ale byl jsem namíchnutý, protože mě zachránila dívka..." vydechl Asuto udýchaně ,,Jenže pak jsem si uvědomil, že kdyby jste to neudělala, vaši bratranci by mě zabili a já bych nikdy nepotkal nejhezčí holku na světě."
,,Asuto, zde nemůžete být. Kdyby... Co jste říkal? Nejhezčí?" Shinomoriina tvář chytla v mdlém světle svíčky ještě růžovější barvu.
,,Nejhezčí... Chci vás zítra vidět. Přijďte za monument Hokage. Budu tam na vás zítra odpoledne čekat." Asuta seskočil z malé římsy a utekl pryč.
Shinomoru sfoukla svíčku a s nádhernou myšlenkou na svého mladého Uchihu usnula.
Druhý den bez jediného slova odešla z domu a pospíchala za Asutem. Musela ho co nejdříve vidět. Když se jí konečně podařilo dostat na určené místo, čekalo jí zklamání. Asuta tam nebyl. Možná teprve příjde, počkám chvíli, pomyslela si Shino a usedla do trávy. Čekala přes hodinu, ale Asuta se neukazoval. ,,Nepřijde" Shino bylo k pláči. ,,Jak jsem si mohla myslet, že by někdo tak nafoukaný mohl kdy milovat nebo splnit svůj slib." Shino se slzami chtěla odejít...