Teď seš shinobi
Představ si, že jsi v jiným světě. Ve světě, kterýmu nerozumíš, kde nevíš, co máš dělat. A řekni mi, co cítíš? Jasně že zmatek, ale taky další pocity – jako třeba potřebu zachránit se. Před čím, ptáš se?
Všude je křik, a zároveň děsivý ticho. Křik v tvých uších, ticho ve tvým srdci. Ale ty chceš taky křičet… ale co kdyby tě někdo uslyšel? To nechceš. Protože by tě zabili.
No, je to stejně jedno. Oni tě totiž vidí a to stačí. Neschováš se.
Nic nechápeš, že jo… od samýho začátku. Tak já ti řeknu, kde seš. Jseš ve válce.
Hodněkrát jsi o ní slyšel, co? Možná sis ji i představoval. A teď tě napadá jediná myšlenka – žádná představa nikdy nemůže věrně znázornit to, co právě prožíváš.
A ty ani nemáš čas to pořádně promyslet, nemáš čas něco udělat, protože… už jsi zase jinde. Teď seš ve světě plným míru.
Ale už máš zkušenost z války, víš, že ten mír nepotrvá věčně. Proto se možná trochu bojíš, čekáš, až to zas vypukne. Pořád na to musíš myslet.
Chvíli žiješ šťastně, možná zapomeneš. Zapomenout na minulost? Na hnusnou minulost? Každej ti řekne, že se to prostě nedá.
Asi nesouhlasíš. Protože chceš zapomenout.
Vzpomínky sou zákeřný, napadla tě ta myšlenka někdy? Nebo třeba… čets jí někde? Jestli jo, tak teď jí dáváš plně za pravdu. Teď, když se díváš na svýho přítele, jak tě zrazuje.
Není to lehkej pohled, že ne… možná ho chceš zabít. Nebo se ho chceš zeptat, jak jenom může… jak zatraceně může… věřils mu přece, copak je mu to jedno? Asi je… to je prostě život.
Mno, teď už to víš.
Ale vždycky si budeš pamatovat tu chuť bolesti a vzteku, kterou si cítil, nemám pravdu? A možná právě ta tě přivede na myšlenku pomsty.
Kdyžs mohl tu bolest cítit ty, ať on taky ví, co to je! Ať je to spravedlivý…
Napadne tě, že dřív si takovej nebyl. A že to asi není správný.
Ale pak si řekneš- lidi se mění, a já sem taky člověk. Teda, kdo ví, jestli ještě pořád seš.
Rozmyslíš si to, nebo ne? Ohlídni se na ty léta, cos zatím prožil. Co uvidíš? Uvidíš sebe, to ti povídám. To co z tebe dělá tebe.
A možná řekneš „Ne, to já nechci.“ Možná si řekneš, že ti za to nestojí. Nebo ne, jinak. Stojí ti to za to, a pořádně.
Ale stejně to neuděláš. Nebudeš vědět proč, po všech těch letech tý nejtěžší práce na světě – života, po všech zkušenostech…
To všechno jsi prožil, a nakonec se podíváš vzhůru, do toho modrýho nebe, a řekneš, že půjdeš dál. Za svými sny? Ale no tak… ne. Půjdeš dál, budeš dál žít. Dál ti bude život dávat rány – a nebude rozhodně šetřit. A ty pořád půjdeš dál…
Gratuluju. Protože teď, teď seš shinobi.
Ale... je o co stát? Co myslíš...
Ehm, žánr... netuším xD Nějaký nápad?
A... psala jsem to tři čtvrtě hodiny, navíc v podivné náladě xD tak se nedivte, konečně máte důkaz mých slov, že ve psaní nejsem zrovna... ehem... domyslete si xD
Ten začátek mi ze všeho nejvíc připomínal moje dřívější sny. Ještě v době, kdy jsem chodívala spát dostatečně brzo, abych si sny ještě pamatovala. Bylo to takový to, jak jsem se "probudila" uprostřed... něčeho. Nějaké malé armády, případně několika (desítek?) lidí, co se hnali bojovat proti někomu jinýmu.
To bude asi tím, že jsem si vždycky přála prožít hromadu věcí - tak proč ne i válku?
Mám pocit, že tato povídka má takovou správnou atmosféru. Přesně takovou, kterou jsem měla už před přečtením, po ní ještě třikrát tolik. A pomožte mi tomu jenom pomáhala. Skoro až moc.
Četla už jsem to. Nevím kdy, ale ano. A víš co? Klidně si to za pár měsíců přečtu znova. A klidně ještě jednou. A tak dál... A mám takový pocit, že vždycky znovu ucítím tu atmosféru. Těším se na to...
Tanabata je svátek přání. A tak se ho pokouší najít; třeba i na dně flašky saké.
proč....... proč bychom to neměli pochopit, pochopila jsem to i já /tupý to člověk/ nádherné...
asi se na lepší komentář prostě nezmůžu
tahle povídka mi něco strašně připomíná... nevím, jak to popsat... těm pocitům, kterým vyjadřuje naprosto rozumim... možná proto. že během posledních asi dvou týdnů jsem vyplodila 4 depresivní povídky pod vlivem takový divný nálady (kterou má pravděpodobně na svědomí to, že pořád koukám na shippuuden 082... tenhle díl mě prostě dostal...)
takže povídce naprosto rozumim a je úžasná! Věřím tomu, že takhle se spousta těch postav mohla cítit... a nejen (bohužel) neživých Naruto hrdinů... takhle se musí cítit každý člověk... ne všichni sice bojujeme ve válce, každý ale "válčíme" na našem soukromém bitevním poli... a všichni jsme už párkrát dostali po tlamě (a kdo ne, tak mi věřte, čeká vás to)... myslím, že ta poslední věta by klidně mohla znít Gratuluji, protože teď jsi poznal život...
eee... jak tak koukám, trochu jsem to natáhla... už vás nebudu nudit mýma myšlenkama... jen mi dovolte říct, povídka je to skvělá!
Žánr... ehm, proč tam jenom nedali to Psycho?
Já bych navrhovala klasické Obecné. 
Jak jsi dokázala popsat moje pocity za poslední měsíc tak dobře a já ti přitom nic neříkala? 
Tohle je zkrátka... Pochopila jsem to hned napoprvé, dokonce mi jsou ty pocity bližší, než si myslíš... A můžu říct jedno... je to nádhera. 
Povídka... netti, jak jsi to udělala?
Poznámka... Ty jsi prostě neuvěřitelná! xDDD Píšeš pořád úžasně jako dřív, a ne, že ne!
Obecné... takový univerzální, že? xD i když jo "psycho" - to by se asi hodilo
spíš.. ta povídka je napsaná ne zrovna ve stylu "věřme že je život fajn, růžové brýle 4ever" ale vážněji. Takže je mi líto, že ses takhle cítila 
asi... asi vím, že to není zrovna úžasný...
Nevím, jak jsem je popsala
Kumiko--chan... přátelství? Mno, když o tom teď tak přemýšlím, možná jo... jenom mi přijde zvláštní, že o něm píšu zrovna já...
doufám, že se k nim budeš vracet i nadále 
Arigatou moc
to bylo krutý... a krásný... připomínalo mi to Sin City a to buď ráda, jelikož je to jeden z mích nejoblíbenějších filmů... co říct? ze tvých povídek vždy srší jedno- přátelství. proto je mám tak ráda, proto se k nim často vracím. i v téhle o něm vyprávíš. a zároveň o krutosti života shinobiho... bylo to krásné, co víc říct..
2 roky... já už tu jsem 2 roky právě dnes 17. srpna 2010 :)
Arigatou všem... jsem ráda, že se líbilo, jelikož tenhle styl psaní je mi prostě ze všech nejbližší...
Víte, přemýšlela jsem, co napsat každýmu z vás... jenže mě nic nenapadlo xD ono takovýto děkuju opakovat pořád dokoa... nevím, prostě mi to přijde, jako že to "Děkuju" má pak menší cenu, když ho opakujete furt... neřešte, já jsem blbá xD
Jenom... Minnie, není tam celá pravda o životě shinobi. To bych ta musela ještě dát něco jako "A nakonec... jdeš dál, svou cestou. Jen jednou, jednou z mnoha různých. Mohla být jiná, více či méně bolestivá, jiné tváře, jiný čas... jiné události. Ale nebyla by lehká, taková ani být nemůže... a spoustu dalšího... život nejde popsat jenom pár obyčejnými slovy.
Temari.II, víš, takový pocit jsem taky občas mívala... a Katotoko, přesně tak... prostě jít dál. tak jednoduchý a tak těžký, dva dojmy v jednom... zvláštní věc, tenhle život xD
Děkuju všem!!!
Jediny co jsem si zvladla domyslet je, ze jsi blazen, kdyz rikas, ze na psani nejsi! Tak to ani nahodou! Rozhodne jsi jeden z tech nejlepsich autoru na konoze-ttebayo!
Kazdopadne, je to prekrasny dilko.
A tahle povidka. Ja... ja ani nevim co bych ti k tomu mela rict. Snad jen, ze ve mne neco zanechala. Snad tu pravdu... Nevim.
A to si pis, ze kdyz po precteni tve povidky ma ctenar takovyhle pocity, znamena to jen, ze jsi do toho dokazala nadherne vlozit svoje myslenky a to nedokaze nekdo 'kdo na psani neni'! Ja jen zavidim, jak ti to psani jde!
Žánr...
No, je to něco, k čemu si prostě jenom sednete s tim, že si zase jednou počtete, v průběhu vám vechny ty věci letí hlavou a vstáváte od toho s hlavou plnou myšlenek. Je to něco, co dokáže jenom skvělý autor.
http://www.zkouknito.cz/video_59020_hymna-yaoi-fanynek Aneb milujeme yaoi =3
TWINCEST FÜR IMMER!!!
*bratr ji rozptyluje neustálou hrou na housle, nemůže vymyslet komentík*
Žánr? Žánr...
Nettie napsala příběh. Nettie napsala příběh, procítěnej příběh, jedinečněj příběh... Napsala něco, v čem se skrývají emoce, v čem se skrývá dobro, v čem se skrývá zlo, co vypovídá celou, celičkou pravdu o životě shinobi... Napsala něco, napsala něco jedinečnýho... Procítěnýho, krásnýho... A já jenom zírám... Tak emotivní věc... A myslím to opravdu... Je v tom tolik emocí...
Takže... Žánr... Jó, holky pode mnou mají dobrý nápady... Dala bych to do žánru "Dokonalé", ale... Asi ti to moc nepomůže, protože to přecejenom potřebuješ zařadit xD Asi bych dala Tajemné, tím se nic nezkazí...
ostrov, odpovídám: ‚Telefonní seznam. Je v něm tolik postav! Mohl bych
vymýšlet nekonečné množství příběhů.‘“
U. Eco
no, myslím, že to chápu (jestli správně, toť otázka
) ač psané v náladě podivně, mně se to zdá téměř bezchybné XD a žánr?....já myslím, že skvělý 
Já vymyslela žánr! - nettiexie xD
Mademoiselle mimozemská xD to bylo fakt pěkný...takovýhle úvahy já ráda xD
“A clear conscience is usually the sign of a bad memory.”
Nooo tohle jsem cetl uz nekdy vcera ( zda se mi )... ale to chvaleni porad zacina byt nudne... chce to uzivit
Taaaak treba... pantomimu!
*predava nettiex imaginarni cenu za krasne dilko* K vyhre blahoprejeme XD... a dekujeme
Přečetla jsem to jednou..... snad jsem to pochopila? Nevím.
Přečetla jsem to podruhý a nahlas..... po zádech mi běhal mráz a já věděla, že jsem pochopila.
Výborně napsané. Díky, že píšeš....
Nádherný...a navíc..je zase o čem přemýšlet
Děkuju všem... leč... nápovědy na žánr jsem se pořád nedočkala
Chceš návrh na žánr? Hmmm... Já bych to viděla na úvahu. Je v tom i příběh, ale hlavní jsou ty myšlenky, takže tak...
~ Hello Kitty´s dead! Mashimaro rules the world!!!
~ Nejnovější FF: Orochimarův absolutní životopis - 04.08. 2014
~ Manga tým, při své práci sem tam hodí rým, hrdě čelí slovům kritickým, náš silný manga tým!
~ Hay a ShAnko *-*
~ luksusss avatar made by Drek´than ^^
~ Kapitola 577: Rozhodující bitva začíná dnes kachna! *Google translate*
~ "Vieš čo je pád? Nie keď si vtáčik zlomí krídelko. Nie je to ani vtedy, keď si zlomí nožičku. Je to vtedy, keď vidí pred sebou les plný príležitosti a vletí do tvrdého kmeňa." Laterie
humpf....
užasná!!!!
to je.... k tomu nemám slov...
je to mazeeeec... nehoráznej
ve psaní nejseš zrovna hrozná
klanim se... a ještě ve tři čtvrtě hodiny... to prostěě... luxus
*stale čumi jak .. eh.. z jara? :D*
--->TOTO<---
Nejnovější FA
DEVIANTART
Za tři čtvrtě hodiny TOHLE?! A pak že neumí psát, tsss...
~ Hello Kitty´s dead! Mashimaro rules the world!!!
~ Nejnovější FF: Orochimarův absolutní životopis - 04.08. 2014
~ Manga tým, při své práci sem tam hodí rým, hrdě čelí slovům kritickým, náš silný manga tým!
~ Hay a ShAnko *-*
~ luksusss avatar made by Drek´than ^^
~ Kapitola 577: Rozhodující bitva začíná dnes kachna! *Google translate*
~ "Vieš čo je pád? Nie keď si vtáčik zlomí krídelko. Nie je to ani vtedy, keď si zlomí nožičku. Je to vtedy, keď vidí pred sebou les plný príležitosti a vletí do tvrdého kmeňa." Laterie
*cituje* "že ve psaní nejsem zrovna... ehem... " *přemýšlí*
*doplňuje* "dvakrát špatná, ba naopak velice dobrá" 
Nádherný 
ani sem se moc nezamotal, až se tomu sám divím xD je to nádherná povídka 
plná zvláštních pocitů, ale musím říct, že bych se asi rozhodoval trochu jinak 
ale co na tom sejde 
Nádherný, moc se mi to líbí. Originální povídka. Ty jseš rozená spisovatelka, Nettie.. to presně jsem si domyslela
Komu nešibe s námi, tomu s největší pravděpodobností šibe s někým jiným...
Z neznámeho dovodu sa mi pri čítaní tohto skvostu úplne rozbúchalo srdce...Tú atmosféru si popísala tak nádherne, až to nieje možné. Úplne akoby som tam bola...vedela si vybaviť tie pocity. Nettie nádhera...
Real Sasuke (ja som to hovorila vždy xD)
Nějaký nápad na komentář? Jo, ale žádný originální.
Takže se budeš muset spokojit s obvyklýma frázema, který ovšem k tvým povídkám patří a doufám, že už ti nezevšedněly. 
Mocinky se mi to líblo. 
Je to nádhera, nett... Takový zajímavý, možná trochu zmatený, ale to je jenom dobře...
Dělej cokoliv, ale dělej to s úsměvem, protože bez toho to prostě nejde.
to je moooc pěkný ... moc se ti to povedlo