Láska ve verši

Koukl jsem na nebe. Mělo hodně zajímavých barev. Jen ne ty veselé. Slunce už dávno zakryl šedočerný mrak. Ten mrak vypadal jako nějaké hrozivé znamení. Nevím přesně jako co mi to připadalo. Bylo teprve dopoledne, ale přesto to vypadalo, jako kdyby se na oblohu měl právě vyhupnout měsíc. Odvrátil jsem zpět svou tvář a chtěl jít dál.
Něco mi spadlo na hlavu. Něco mokrého. Byla to dešťová kapka. Začalo jich přibývat. Ozývalo se dunění. Na střechy dopadaly kapky a vydávaly dunivé zvuky. Necítil jsem se dobře. Čím více se kapky zvětšovaly a přibývaly, tím hůře jsem se cítil.
I ona je jako počasí. Jednou zářila jak slunce a jindy se mračila jako šedočerný mrak. Je tak krásná. Když si na ní vzpomenu, chci ji hned u sebe. Chci ji líbat. A nejlepší na tom je, že můžu. Jsem tak rád, že jsme spolu. Jsem tak rád že tě mám...

Můžu tě obejmout
a tvou vůni ucítit.
Samou láskou vzlétnout
a na pomoc se vždy přiřítit.

Tvoje krásná tvář,
jen na ni pohlédnu,
vidím tě všude,
kam jen se rozhlédnu.

Pokaždé, když cítím sladkost tvých rtů,
tak si říkám - nechci jinou, jen tu.
A když do tvých očí se zahledím,
skoro rozpláču se dojetím.

Jsi krásná jako nově vyrostlé poupě,
proč já na tebe koukám vždy tak hloupě?
Utápím se ve tvém pohledu
a bez tebe vydržet dlouho nesvedu.

Kakashi a Anko. Jak to zní?
Jako ozvěna za sedmi zdmi.
Naše láska šíří se jak mor,
to potom zvířata utíkají do svých nor.

Hladit po tváři
je pro mne potěšení.
Budu to dělat, i když budeme staři
a na smrt odsouzení.

Lásko má, já nikdy tě neopustím...
A taky si nepřipustím,
že bys s jiným mohla odejít,
to bysme se potom museli rozejít...

Lepidlem zalepím obálku a jdu to předat tomu, komu to náleží. Jsem zvědavý, co na to řekne. Svižným krokem se za ní vydám. Přemýšlím kde by asi mohla být. Možná u Hokage. Za pokus nic nedám. Dojdu se tam podívat. Nespletl jsem se. Svou báseň jsem položil před dveře a odešel jsem. Šel jsem domů. Počasí nebylo o nic lepší, ale nepršelo.
,,Kakashi, počkej!!‘‘
Ohlédnu se a zastavím. Předstoupí přede mě a pohladí po tváři. Její hebké prsty mi kloužou po celém obličeji. V ruce drží mou obálku. Líbila se jí má báseň?
,,Miluji tě, Kakashi,‘‘ řekne a já doufám, že můj poslední verš se stane pravdou...