Po pěti letech: Mise v zemi Železa 02 - Začátek mise

V osm hodin, před bránou Konohy...
„Jsme tu všichni?“ rozhlíží se Kakashi-sensei.
„Hai...“ ozve se sborově.
„Co vaše žebra, sensei.“ ptá se Lee, Kakashi něco zavrčí, ale ignoruje ho.
„Máte zásoby a vybavení?“ ptá se.
„Už nejsme gennini!“ ozve se Naruto.
„To sice nejste, ale nevidím u tebe moc zbraní, nezapomeň, že pocestujeme měsíc a potom ještě několik dnů budeme v Zemi železa.“ naráží na to, že Naruto nemá ani pouzdro na shurikeny a kunaie.
„Mou jedinou zbraní, kterou používám je tohle.“ a ukáže na dvě katany, které má za pasem.
„No doufám, že je umíš používat.“ ozve se s posměškem Shikamaru.
Naruto extrémně rychle, většina to ani nezpozoruje, jednu z nich vytáhne a zastaví ji asi milimetr před krkem Shikamara.
„Co myslíš?“ směje se Naruto.
Shikamaru jen na sucho polkne a dívá se na naprosto černé ostří, nepříjemně blízko jeho krku.
„Dobře, dobře, uklidněte se. Tak rozdělení týmů bude následovné: Lee-Ten Ten, Shikamaru-Naruto, Neji-Hinata a já se Sakurou. Nějaké námitky?“
Nikdo se neozýval….
“Tak vyrážíme, nezapomeňte během cesty trénovat a dávejte pozor na špehy a nepřátelské hlídky.“ ještě prohodil přes rameno Kakashi.
Už už chtěli vyrazit když je zastavil něčí hlas.
„Kakashi-sensei...“
„Ano, Naruto...“ otočil se směrem, odkud slyšel hlas.
„No, já, jenom, že……“ zakucká se a začne se červenat.
„Pokud se ti nelíbí složení týmů, tak to řekni, máš na to hodnost i právo.“
Všichni se otočí na Naruta, ten znejistí, ale nakonec z něj vypadlo: „Já bych chtěl do týmu Hinatu.“ řekne celý červený a podívá se na ni.
„Já nejsem proti, pokud to nevadí Hinatě.“ odpoví Kakashi a usměje se.
Zase se všichni otočili na Hinatu, ta začala mávat rukama, celá červena.
„Ne, ne, vůbec mi to nevadí.“ volá skoro v mdlobách.
„Jsem rád, tak se prohoďte a můžeme vyrazit.“
K Narutovi si stoupla Hinata, rudá jako rajče a celá se ošívala, ale na rtech ji hrál šťastny úsměv.
„Vybral si mě, vybral si mě...“ pobrukovala si potichu.
Už chtěli zase vyrazit, když se ozvalo: „Kakashi-sensei!“
Kakashi se zase otočí.
„Ano, Neji?“
„Jakožto Jounin bych chtěl využít své právo a vybrat si člena svého týmu.“ prohlasí vůdcovsky Neji.
Kakashi s hlavou skloněnou a utahaným výrazem už jenom zvedne ruku na souhlas.
Neji mrkne na Ten-Ten, ta vesele doběhne k Nejimu, chytí se za ruce a čekají. Po chvíli…
„Dobře, rozestavění týmů je Naruto - Hinata, Neji - Ten Ten, Shikamaru - Lee a já - Sakura. Rozchod!“ a rychle zmizel. Pravděpodobně kvůli tomu, kdyby měl ještě někdo námitky...
Všichni se naposledy pozdravili a zmizeli.

Na cestě, Narutův tréning.
Naruto s Hinatou běží lesem a skáčou z větve na větev. Každý dostal mapu, kudy mají jit. Na ně vyšla cesta z východu.
“To je jedna z nejdelších.“ postěžuje si Naruto, když strká mapu zpátky do batohu.
„Hinato, musíme sebou hodit.“ křikne dozadu na Hinatu. Ta jenom kývne, protože na nic jiného se nevzmůže.
Běželi už celý den a Naruto nejevil známky únavy, zato Hinata mlela z posledního.
„Naruto-kun!“ zavolá na záda svého společníka.
„Můžeme si odpočinout?“
„Cože?“ začal Naruto, ale když se otočil a viděl strhaný obličej Hinaty, tak se zarazil a kývnul na souhlas.
Seskočili na malou mýtinu a Hinata se naprosto vyčerpaně sesunula na zem. Naruto šel zatím pro dříví na oheň...
„Pokud budu takhle zdržovat, tak se tam nikdy nedostaneme včas.“ přemýšlela Hinata a v duchu se proklínala za svou slabost.
„Nesmím to tak přehánět, mě jen tak něco nevysílí diky devítiocasé, co mám v sobě.“ uvažoval zase Naruto.
„Za dnešek jsme uběhli asi třicet kilometrů, myslím že jsme tak dvakrát dál než ostatní, není důvod spěchat. Hinata nemá tolik energie, kdyby nás někdo přepadl, tak nebude mít ani šanci bránit se." Při těhlech úvahách došel zpátky na místo, kde nechal Hinatu.
„Hin, promiň, že sem tak hnal, já….“ začal se omlouvat Naruto, ale když viděl že Hinata usnula přesně tam kde seskočila ze stromu, jenom se usmál…
“Asi sem to vážně přehnal.“
U jednoho stromu rozložil spacák, vzal Hinatu do náruče a dal ji do něj. Přikryl ji ještě svou dekou, aby jí bylo teplo a rozdělal oheň.
Šel do lesa, schoval se za keř a po chvíli číhání ulovil zajíce. Bylo asi pět odpoledne, tak to bral jako večeři, pro oba.
Vrátil se zpátky k Hinatě, pořád tvrdě spala, tak stáhnul zajíce a začal ho opékat.
V tom náhle…..
“Naruto!“ ozval se už známý hlas v jeho hlavě.
“Co se děje, Kyuubi?“ odpověděl Naruto.
„Je čas, na náš závěrečný trénink.“
„Já zapomněl, samozřejmě hned jdu, ale ještě jedna věc, potřebuju být do hodiny zpátky, ať se mě a Hin nespálí večeře!“
„Neměj obavy.“ odpověděla se smíchem Liška.
Kyuubi Naruta přenesl, jako každý den od doby, co se spolu spřátelili, před velkou zlatou klec v jeho mysli.
Už jsou to tři roky, co Naruto ovládl zcela Kyuubi a dokázal ovládat celou jeho sílu jenom za pomocí proměněných očí. Démon ho přijal jako svého žáka a dal mu všechny živly a jejich techniky, které ovládal.
„Tak můžeme začít?“ zeptala se liška.
„Jo, jdem na to!“
„Dnes ti ukážu poslední techniky a naučim tě proměnu oči, dá se říct, že to bude tvoje vlastní Kekkei Genkai.“ začala Liška.
„Moje vlastní Kekkei Genkai?“ Narutovi jenom spadla údivem čelist.
„Jak funguje? A jak se jmenuje a jak vypadá?“ rychle mluvil Naruto, protože se už nemohl dočkat...
„No, jmenuje se Juriken. Oči se ti zalijí krví a uprostřed místo panenek máš černý kříž, je lepší než Byakugan nebo Sharingan. Můžou ho mít jenom Jinchuuriki, protože nikdo jiný nevydrží takový nápor energie, ale ty jsi první, komu se to povedlo. Nebo vlastně povede.“ zasmála se Liška.
Tyto oči ti umožni to samé, jako Byakugan nebo Sharingan a ostatní oční techniky. Do toho ještě vidíš, jaký má nepřítel element čakry a dokážeš vymyslet protiútok ještě dříve, než tvůj soupeř dokončí techniku a samozřejmě můžeš techniky i kopírovat.“
Naruto mlčel, vstřebával informace a nevěřil vlastním uším.
„Můžeme začít?“ zeptala se znovu Liška, Naruto jenom kývnul.
„Dobře, první, co musíš udělat, je sundat pečeť na mé kleci a jít ke mně.“
„Můžu ti věřit?“ zeptal se pochybovačně Naruto.
„Nic jiného ti nezbývá.“
Naruto pokrčil rameny, skočil na klec a strhl pečeť. Brána se pomalu otevřela, Naruto vstoupil...
„Tak teď si stoupni přede mně, zavři oči a soustřeď se.“ poradila mu Liška.
Naruto udělal, co po něm chtěla. Liška ho vzala do dlaní a kompletně ho zakryla.
Začala do něj pouštět kompletní sílu Kyuubi no Youkou.
Hinata se probudila s cuknutím ve spacáku a u ohně který přijemě hřál.
„Asi jsem unula, kde je Naruto-kun?“ rozhlížela se po okolí. Nakonec ho uviděla kousek dál sedět v trávě. Zvedla se a šla k němu. Když byla asi metr od něj, něco se stalo.
Z Naruta najednou začala tryskat neuvěřitelná sila, až to Hinatu odhodilo několik metru nazpátek.
„Naruto-kun?“ zaječela.
Naruto najednou padl na všechny čtyři a začal se měnit v Kyuubi. Hinata jenom se strachem koukala na celou scénu.
Znova na něj zavolala. Naruto se prudce otočil a rozběhl se k ní. Byl kompletně přeměněný a měl všech devět ocasů.
Když k ní doběhl, srazil jí na zem a už se napřahoval ke smrtící raně, když v tom se čakra, která proudila kolem začala vstřebávat zpátky do jeho těla. Levá ruka chytila pravou, aby nemohla udeřit. A Naruto se pomalu měnil a začal se ovládat.
Nakonec už neměl žádný ocas, zaklonil hlavu a řval neskutečnou bolestí, která se mu vypalovala do očí. Celá scéna skončila stejně rychle, jako začala, Naruto padl do trávy a omdlel.
„Naruto-kun, Naruto-kun!“ křičela Hinata a běžela k němu. Zdvihla mu hlavu z trávy a dala si jí do klina. Se slzami v očích rychle zkontrolovala, jestli má puls.
„Slabý, ale má.“ vydechla a až po chvili si všimla, že mu teče krev z oči. Znovu se rozbrečela, protože naprosto nechápala, co se stalo. Rychle ho dotáhla k ohništi, protože si všimla že má horečku i zimnici. Dala ho do spacáku, přihodila dřevo do ohně, chvíli váhala, ale když viděla jak se třese zimou, tak si k němu lehla. Přitáhla ho k sobě a v objetí usnuli.

Když se Naruto ráno probudil, měl úplně prázdnou hlavu, nakonec si vzpomněl, že se bavil s Kyuubi o jeho oční technice a pak temno...
„Co je, máš okno?“ promluvila v něm Liška a smála se.
„Cos udělala?“ zakřičel v duchu Naruto.
„Jen to, cos chtěl a málem jsi při tom zabil svou přítelkyni.“ řekla s úsměvem a zmlkla.
„Cože?“ vykřikl Naruto, chtěl vyskočit ze spacáku, ale něco ho drželo kolem pasu a tlačilo ho to na hrudníku. Podíval se, co to je.
„Hinato? Co se stalo?“
Hinata na něm ležela a spala jako zabitá.
“Tak proto mě bylo takový teplo." a začal se neskutečně červenat.
Pohladil ji po tváři.
„Hin, vstávej.“ lehce s ní zatřásl.
Hinata se okamžitě probudila a když otevřela oči, měla před sebou naprostou modř. Protože hleděla Narutovi přímo do očí.
„Eee..., Naruto-kun...“ začala koktat a červenat se, měla svůj obličej asi pět centimetrů od Narutova.
„Včera večer ses zranil a měls vysokou horečku a zimnici, tak... tak jsem tě chtěla zahřát a asi jsem usnula, omlouvám se, hrozně jsem se o tebe bála.“
„Nic se neděje,“ začal úplně rudý Naruto, "můžeš mi říct, co se vlastně stalo?“ rychle změnil téma, protože z pohledu na ni se mu motala hlava.
„Začal ses měnit do podoby Kyuubi a já se hrozně bála, tak jsem za tebou běžela a volala jsem na tebej ale tyj ale ty...“ selhal jí hlas a skočila Narutovi do náruče.
„Bála jsem se o tebe, že už tě nikdy neuvidím!“ volala mezi vzlykáním.
„Promiň, Hin,“ utěšoval ji Naruto a hladil po tváři, "dokončoval jsem trénink a tohle byla poslední Kyuubiho zkouška. Ublížil jsem ti, když jsem byl přeměněný?“ ptal se starostlivě Naruto.
„Ne, ale ty jsi v pořádku?“ zeptala se.
„Proč?“
"No, tekla ti krev z očí, tak jsem myslelaj že s níma něco máš.“
„Ááá...“ Naruto najednou vyskočil a začal se radovat.
„Mám to, mám to!“ vykřikoval, Hinata naprosto nechápala, co tím myslí, tak se zeptala.
„Včera jsem dokončil tréning. Moje techniky, teda dá se říct že všechny, mě naučil démon, kterého mám v sobě a včera večer mi předal moji vlastní oční techniku." a začal vyprávět o tom, co mu říkal Kyuubi.
„Ti to předvedu, jestli chceš.“ zeptal se Naruto a vesele se podíval na Hinatu, ta z toho pohledu málem zase omdlela, ale nakonec se začala trochu ovládat a přikývla.
Naruto sklonil hlavu a zavřel oči. Když zvednul hlavu: „Juriken!" vykřikl, podíval se na Hinatu a ta jenom vyjekla.
Naruto měl oči zbarvené do červena a uprostřed měl černý křiž.
Po chvíli se začal zase smát a zrušil techniku.
„Měli bychom vyrazit.“ řekl.
„Ale nejprve se najíme, mám hlad jako vlk.“ podíval se směrem k ohništi, kde nechal včera kralika a jenom smutně heknul. Králik byl spálený na uhel.
Hinata si všimla jeho pohledu.
„Neboj, mám nějaké jídlo sebou.“ usmála se na něj a šla do batohu pro instantní rámen.
Když to Naruto viděl, chytil Hinatu a začal s ní točit z toho jak byl šťastný, že dostane jídlo, které uplně miluje. Obsah batohu se rosypal všude po mytině.
„Naruto-kun!“ volala Hinata a smála se, celá červená.
„Pusť mě, začíná se mi dělat špatně.“ ale úsměv jí z tváře nezmizel.
Nakonec spadli do trávy, chvíli se vydýchávali, Hinata udělala ramen, najedli se a vydali se na cestu.
Každý ponořen v myšlenkách na toho druhého.