Navždy
Růžovovlasá kunoichi procházela Konohou, nemohla jej ani teď vyhnat z hlavy. Nedávno ho viděla na misi, zesílil… Zkrásněl… Nedokázala na něj nemyslet.
Sasuke-kun…
Kde jsi?
Pomalu vyšla z vesnice a blížila se k onomu místu. Spatřila jej… Hleděl ke slunci, zašeptala:
„Sasuke-kun…“
Tiše a slabounce, sotva slyšitelně. Přesto však postřehl ji.
„Sakuro?!“ pohlédl na ni.
„Sasuke-kun!“ uvědomila si Sakura, kdo přední stojí.
Chtěla jej obejmout… Nemohla. Věděla, že to není možné… Chtěla jej políbit… Opět nemohla…
„Co to děláš?“ zeptal se.
„Hledám Tě.“ Přiznala.
Sasuke se nepatrně usmál, Sakura na něj překvapeně pohlédla a on se začala přibližovat.
„Sasuke-kun…“ hlesla.
Dívka se zahleděla do jeho očí… Do jeho krásných očí, hlubokých a černých jako noc…Políbil ji. Ráda uvěřila, že je to skutečnost a tomuto pocitu se úplně oddala.
Polibek mu opětovala… Právě ten polibek, který si přála celý život… Od své věčné lásky… Od Sasukeho… Přála si aby to trvalo věčně… Aby to neskončilo.
Ale jak už to chodí všechno jednou skončí, ucítila bolest, probodnul ji… Nevyčítala mu to, chtěla jen aby s ní zůstal dokud neodejde ona.
„Sasuke-kun…“ zašeptala slabounce jeho jméno.
Jméno své první lásky, kvůli, které toho tolik ztratila.
Přátele…Naruta… Ino… Všechny…Dokonce i Pátou…Zůstala sama…
Ne! Zůstal tu on! Přišel jako anděl smrti… Jako Shinigami… Aby ji zachránil… Před dalším utrpením… Před životem…
„Sakuro, omlouvám se.“ Řekl k ní.
Nechápala jej, nevěděla co říct, chtěla už navždy hledět do jeho očí.
„Sasuke-kun…“ špitla.
„Zabil jsem všechny… A teď i Tebe…“ řekl.
„Miluji Tě… Sasuke-kun… Ať se děje cokoliv.“ Hlesla.
Její slova utichla v polibku, posledním polibkem. Uchiha ji objal a pohlédl na její ztuhlé tělo, naposledy si ji prohlédl a položil na zem.
„Sakuro… Děkuji Ti…“ řekl.
Sasuke Uchiha se otočil ke svému prvnímu domovu…Ke svému nepříteli.
Nechtěl jej zničit, ale musel… Po tom co zjistil pravdu.
Zahleděl se na mrtvou dívku a usmál se, jeho přátele jsou již mrtví. Z týmu sedm přežil jenom on… Až zničí Konohu.
Půjde za nimi…
Sasuke pohlédl na oblohu…
Právě vzlétl pták…
Až vzlétne další…
Až uvidí, že vzlétá…
Odejde on…
Právě on…
Jako poslední Uchiha…
Ne! Předposlední…
Byl tu ještě on…
Ten kdo mu řekl pravdu…
Sasuke pohlédl ke Konoze, zničí ji! A potom… Půjde za ostatními…
Za Sakurou…Už navždy… Na vždycky…
Je to takové krátké SasuSaku. Tak nevím.
Přece jenom Sakura ani Sasuke není Hinata na které se jde tak krásné vypsat, ale i tak doufám, že se líbilo.
Sice nemám v lásce Sasukeho, ale v tomhle byla taková krásná myšlenka. Sasuke vlastně částečně neměl moc na výběr a asi je měl všechny moc rád. Někde v hloubi duše (hodně hluboko
). Opravdu krásné 
Juuj toto bola úžasné! Tie posledné vety:
Potom pojdem za nimi...za Sakurou...navždy.
-to ma úplne dostalo! krása molly!xD
Aj keď...Sasuke je tupoun a vždycky bude:D
Real Sasuke (ja som to hovorila vždy xD)
Jsem ráda, že se líbilo. Ale nesměj se.
no tak podla mna tam bolo o mnoho viac ako len sasusaku, ved ten koniec je o sasukem o jeho pocitoch...a myslim ze prave to sa mi na tom tak strasne pacilo
fajn kedze moje mozgove bunky klesli po ehmmm silvestri na minimum.....nedokazala som vymysliet ziadny originalny podpis (niezeby som niekedy nejaky mala
)
tak len jedno KDE JA TA OSOBA KTORA HOVORILA ZE OSLAVOVAT SILVESTRA S LUDMI KTORYCH VOBEC NEPOZNAM JE SPROSTOST?!!!! no niekto nevie o co tak prichadza
Takovéhle komenty nejvíce potěší, autor pak ví, co má psát.
Děkuji za krásná slůvka.
to bylo hezký
Když myslíš, tak si to klidně mysli dál.
Sasuke, ale není můj šálek kávy.