Co čtete?

Jé, to je fajn, že zase někdo oživil tohle vlákno, nedávno jsem na něj taky myslela
Toho druhýho Ziburu (buddhisty a komunisty xD) jsem dostala k Vánocům a byla to asi první letošní knížka, co jsem přečetla. Jako oddychovka fajn, je mi sympatickej, správnej dobrodruh a musí s ním být legrace. Tu první jsem nečetla, myslíš, že to stojí za to?

Jinak, já teď skoro po měsíci dočetla Exodus od Leona Urise. Ne že by byla až tak tlustá, má snad nějakých necelých 600 stran (i když docela velkejch xD), ale prostě jsem ji nedokázala přečíst najednou. Je to tak komplexní kniha pojednávající tak velikej a vyčerpávající a silnej příběh, že přečíst to za pár dní, vůbec nic by mi to nedalo (i když by to šlo, četla se moc dobře). Musím říct, že je to asi kniha, nad kterou jsem musela přemýšlet nejvíc za posledních.. spoustu let. Ale není pro slabý nátury, přinejmenším její první polovina určitě ne. Málokdy u knížek brečím.. naposledy jsem ronila slzy snad u Malýho prince, a teď tady. Uznávám, že v tom asi bude i drobná osobní zainteresovanost - ale i bez ní je to.. no, opravdu silný. Prožila jsem celý ten příběh s nimi.

Psát FF na Jonathana Strange a pana Norrella klidně můžeš (DMD to jistí). Měl jsem s toho pocit, jakoby se Jane Austenová rozhodla napsat fantasy.
Škoda že žádný další román nenapsala. S radostí bych si ho přečetl.

Trix Solier - Čarodějův učeň. Jestli jsi to nečetla, tak se to, doufám, trefí i do tvé záliby ve fantasy.

Rovnou se (ne)omlouvám za upřímnost. Nejdřív jsem nechtěla psát nic, ale teď jsem si tak připomněla, jak mě ta kniha naštvala...

Něco jsem o té knize slyšela, tak jsem ji zkusila. Musím říct, že se mi kudla v kapse otevírala už při tom výčtu autorčiny "filozofie" (Jestliže máme opravdu rádi sami sebe, všechno se nám v životě daří... - jasně, možná pokud žiješ na opuštěném ostrově.) A dál... všechny nemoci si v těle vytváříme sami. A odpuštění je zázračný všelék! To jako myslí vážně? Jasně, psychický stav má vliv na zdraví, ale... tak nějak si nemyslím, že člověk, který zemře na rakovinu, prostě nemyslel dost pozitivně. To je až výsměch. A Věřím, že své rodiče si vybíráme sami. Každý z nás sám rozhoduje o okamžiku a místě převtělení na tuto planetu. - Mno nevím, ale vezměme si třeba zneužívané, týrané děti. Je jejich... utrpení jen lekcí, překážkou na jakési cestě k lepšímu já, kterou si jejich, uhm, duše sama zvolila? (A evidentně se holt nemají dost rádi, jinak by se jim dařilo, že jo.) Tahle myšlenka mi přijde až nebezpečná. Její odmítání sebekritiky (jsem se sebou spokojená!), zodpovědnosti (prostě mysli pozitivně a ono to taky pozitivně dopadne)... co to je?

Vzdala jsem to pár stranách s tím, že za střízliva to přečíst nedokážu a vzhledem k tomu, že jsem abstinent a opak tedy nehrozí, mi prostě není souzeno tohle dílo poznat celé. Možná se to zlepší, já jen tak prolétla část (a jo, i já uznávám, že má v něčem pravdu, jsou tam části, které by se daly použít), ale... ten začátek mi fakt přijde jako snůška nicneříkajících new age keců.

hm to som akurát dostal na Vianoce, ale doteraz sa mi to nechcelo načínať, šak ono to neutečie každopádne dík za tip

Dzn dzn dzn

Nejaký ten výber fanartov od autorov z Konohy

A mnoho, mnoho iných, len nie je miesto .

Ty brďo vzhledem k tomu, že u tvého "všeho se lze zbavit a celkem jednoduše" se mi automaticky vybavila pistole, tu knížku asi potřebuju