Minulost je pasé - part1

1.Návrat k minulosti.

"Vím, že včéra jste navštívili můj hrob."
"Cože?"
"Ano ty a Chouji."
"To není pravda!"
...
"Co to děláš?"
"Já ti jen chci říct, že tě stále miluji."
"Jak stále?A pusť mě!"
"Promiň."
... (trapná chvíle ticha)
"Myslím, že půjdu."
"Kam?"
"Otevřít květinářství."
"Dobrá.Tak ahoj lásko."
"Ne sbohem."
"Proč sbohem?"
"Protože si pouhý sen, Shikamaru."

Ino vylítne a sedne si na postel celá zpocená. "To byl hrozný sen, ale i tak skutečný..." Opatrně vstane a jde do koupelny umýt si obličej. Jen co si ho domyje a oblekne se, seběhne schody a popadne klíče od květinářství a letí ho odemknout. Jen co tam výjde, vyndá většinu kytek ven před krámek, kde je vetšinou zalejvá, a když vidí, že nějaké kytce je malý květináč, tak jí i přesadí. Když už má všechno hotovo zaleze si do krámku, kde si sedne s knížkou, kterou má od Shikamarua, za pult a čeká na zákazníka. Po chvilce jí začnout pálit oči tak se opře o zeď, zavře knihu a zavře i oči.

Shikamaru říkals, že je ta mise pro tebe jednoduchá. Tak kde teď seš? Už je to tři roky co tu nejsi a co jsi taky slíbil, že brzo příjdeš. Nechybíš jenom mě, ale i Choujimu. Nenávidím tě za to, že jsi nesplnil slib.

V tom usylší zvonek u dveří, který hlásí zákazníka. Otevře oči a u dveří vidí Sakuru. Odloží knížku na pult a jde za ní.

"Ahoj Sakura-niichan." Zvolá vesele Ino.
"I tobě ahoj Ino-niichan." Oplatí jí Sakura
"Co potřebuješ?" Ptá se poměrně nechápavě Ino.
"Copak jsi zapoměla? Dneska by měl Třetí narozrniny kdyby žil. Přišla jsem tě požádat o kytku na jeho hrob."
"A co kdyby jsme mu udělali tu co jsme z ní na Akademii dostali jedničku, když jsme byli malé. Tenkrát se mu líbila."
"Dobrý nápad Ino. Uděláme jí spolu co ty na to?"
"Jasně." Ino souhlasila se Sakuřiným nápadem.

Ino na chvilku zmízela vzádu a hledala nějakou pěknou kůru, na kterou umístí kytky. Když příjde, vidí jak Sakura drží kytky, které tam dájí. Chvilku to spolu kombinujou, ale pak Sakura řekla Ino, že je lepší aranžérka než ona, tak ať to dodělá. Když to měla Ino dodělaný zazvonil zvonek u dveří. Chouji vlítl celý udýchaný do květinářství.

"Jsem rád, že jsem tě tu stihl Ino." Oddychl si Chouji.
"Chouji co se děje?" Nechápala Ino.
"Ale chtěl bych koupit nějakou kytku na hrob."
"Aha. Taky Třetímu?"
"Ne tomu jsem tam dal už dávno, ale zapomněl jsem na kamárada, na Shikamarův hrob." Chouji na ní koukl opatrně.
"No jo vidíš taky mu tam nějakou vezmu." Ino v tu ránu posmutněla.

Celkem v ní hrklo. Ucítila, jak se jí do očí hrnou slzy a nejdou zastavit. V tom se rozplakala na plné kolo. Najednou ucítíla něčí velké objetí. Chouji objal Ino se Sakurou, prtože si zvětšil své ruce. Když je obě pustil, tak Sakura otřela slzy Ino.

"Měla by jsme jít." Dodala Sakura

Prochází celou Konohou, až dojdou na hřbitov. Rouvnou si to míří k pomníku Třetího. Sakura tam záhledla Naruta a zvolá na něj.

"Ahoj Naruto-kun, týmový parťáku. Kde si nechal Hinatu?" Podivila se Sakura tak i Ino.
"Jé...Sakura-chan. No Hinata musela domu. Její malá setřička něco vyvedla tak to tam řeší celý klan Hyuuga. No já tu byl poměrně dost dloho. Jdu se jěště podívat za Shika..." Nebylo souzeno mu to doříct, neboť dostal pěknou ránu do obličeje od Sakury.
"Au...No jo. Omlouvám se Ino zapomněl jsem."
"V pořádku Naruto. Musím se s tím už jednou vypořádat."
Jen co Naruto odejde položí Ino se Sakurou jejich vlastnoručně vyrobenou květinu na hrob Třetího.
Chybíte nám, Hokage. Pomylsela Sakura s Ino nastejno.
"Ino jdem?" Nálehal Chouji.
"Ano. Sakuro tak zatím."
Sakura se rozloučila se svými kamarády a ještě než odešla křikla na Ino "Nezapomeň pak přijít k Tsunade a ty taky Chouji".
Oba jí pokývli na souhlas a šli dál hřbitovem do zádu. Došli až skoro na konec, kde má Shikamaru pomník. Dali mu tam oba kytku a stáli dál nad hrobem. V tom Ino proběhnou všechny vzpomínky na něj, na 10.tým.
Shikamaru proč?
"Ino měli by jsme jít. Tsunade nerada čeká."
Ino kývne Choujimu na souhlas a vyráží směrem k Tsunade.