Když přestane pršet 10

Ten večer co Katsumi zmizela, se něco stalo. Myslíte si, že když knihu nenašla, vrátila se po návštěvě svého strýčka poslušně k týmu, ať s ním mluvila o čemkoliv ? Je pravda, že se do svého starého domova vrátit nechtěla, ale musela. Musela už kvůli pravdě. Po jejich rozhovoru totiž přesně věděla, kde kniha je, tak se tam vydala. Zpátky tam, kde to nenávidí.
Když deník hledala poprvé, byla celkem blízko. Pokud si vzpomenete, narazila na místnost se třemi dveřmi a automaticky, bez rozmýšlení se vydala tam, kam jí to bylo nejbližší – do knihovny. Ale to by nebylo ono, kdyby jí našla takhle lehce ( samozřejmě, že jí tam nenašla, který blázen by dával něco tak důležitého ke knížkám ) .

Vrátila se. Zpátky před dům, zpátky do dveří, strhla koberec, otevřela dveře pomocí prstýnku, a sešla po kamenných schodech. Dostala se opět na rozcestí tří dveří. Místo otevření jedněch se pověsila jednou rukou o pochodeň. Zhasla. Najednou zapraskala zadní stěna a odsunula se. Do chodby pomalu začalo pronikat bílé světlo.
Budeš tu tak blbě stát, nebo se tam vydáš ?
* Vždyť už jdu * udělala krok do úzké chodbičky, která evidentně vedla na místo, kde měla být kniha schovaná. Když udělala pár kroků uslyšela z dálky před sebou cizí hlasy.
„Ten její klan musí bejt silnej co ?“
„Zmlkni, Deidaro“
„Ale sempai, nebuď tak nevrlej“
„Stichněte oba“ okřikl je třetí.
„Tady mladej pán se asi cejtí, že je jeden z Uchihů co ?“ ozval se ten, komu patřil první hlas.
„Držte k***a do p***le hubu, nebo vás přetáhnu přes ty vaše skurvený hlavy“ vmísil se do debaty čtvrtý. Najednou se ozvala rána.
„k***a Sasori ! Nemůžeš dávat pozor ! ?“
„Říkal si o to, hulvát vulgární“
„Já pořád nechápu co tu děláme“
„Do p***le ! Vyndej ze mě ten shuriken k***a ! Víš jak to bolí ? !“
„Co je mi do toho ? ! Nemáš mít blbý narážky !“
„Kdo tady má blbý narážky ? !“
„Nebyl si ty za mlada blonďatej ?“
„Hej !“
„No jo, promiň, Deidaro“
„Lidi ? Civí na mně nějaká divná holka“
„Cože ?“
„No nekoukej, na ten kunai, kterej mám zaraženej v žaludku, kočko“
„Už má halušky“
„Ne fakt tam teď byla !“
„Zapomněl si sprostý slovo“
„Drž hubu, k***a !“
„Jsi si jistej, že ti to nějak nenabouralo nervovej systém, protože tam nikdo není“
„Drž hubu“ zavrčel a vytrhl ze sebe shuriken „Au, k***a“
„Hele, odkdy je oheň rudej ?“
„To jsou moje oči, ty debile“
„Proč máš zaplej sharingan, teď ho nepotřebuješ“
„Máme společnost“
* Sakra *
Hej ! To je ten Uchiha, co tě sleduje, jak jsem ti o něm řikala !
* Super, je po mně *
Neházej flintu do žita……ok ! Zdrhej !
Začala utíkat plnou parou vzad, ale ty čtyři byli rychlejší. Něco jí chytlo za nohu, strhlo hrubě na zem a začalo táhnout zpátky. Byl to dlouhý tenký provázek.
„Ka - “
„Počkej, rozdrtíš jí kotník a bude nepoužitelná“
„Až tak, Itachi?“

Rána, světlo, tma, ticho.