Další možnost?!? 01

Naruto se právě dozvěděl, že existuje možnost, jak definitivně potlačit mysl Kuubiho. Tak, aby ho už nikdy neovládal, a přesto Naruto mohl využívat polovinu jeho síly. Té, která mu bude bohatě stačit, protože tu, co má teď, stejně ještě nikdy nevyužil celou. Ale všechno má své mínusy. Musí projít Mlžnou, Písečnou, Zvučnou a Mračnou vesnici a v každé z nich získat část svitku, která je pečlivě schována – nikdo neví kde. Nakonec je potřeba svitky spojit v jeden, na kterém by mělo být zakázané jutsu. Toto justu může být použito pouze někým s Sharinganem, Rinneganem nebo Byakuganen.
Naruto na své cestě zažije strašlivá nebezpečí, důležité rozhodování a nejen to. A k jeho překvapení nepůjde sám, nabídne se mu pomáhat celkem početná skupinka.

„Naruto, Sakuro, začnete hledat v Písečné, pak budete pokračovat přes Zvučnou a Mračnou a nakonec poplujete do Mlžné – to je ta, ve kreré jste bojovali proti Zabuzovi. Půjdete vy dva, Sai, Hinata, Neji, Kiba a Shino. Cestou se zřejmě střetnete s Orochimarem a možná i se Sasukem, takže si dejte bacha. Nějaké otázky?“ Pátá zřejmě dnes nebyla v nejlepší náladě.
„Sasuke?“ zeptal se tupě Naruto a klesla mu čelist.
„Ten Uchiha, co se přidal k Orochimarovi, to si na něj už nepamatuješ?“ Tsunadin hlas přímo překypoval ironií. „Vycházíte za půl hodiny, sbalte si věci a uvědomte ostatní.“
„Hai,“ řekli Naruto a Sakura najednou.

Za půl hodiny se všichni výše jmenovaní sešli u hlavní brány.
„Měli bychom zvolit vedoucího mise,“ ozvala se potichu Hin.
„Navrhuju sám sebe.“ Neji byl až přespříliš sebevědomý.
„Heh, Neji, nechtěl jsi náhodou říct navrhuju Kibu?“ řekl mladý Inuzuka a Akamaru na souhlas zaštěkal.
„Ne.“
„Jo.“
„Nechte toho, vy dva,“ ukončila Sakura hádku, „vedoucím budu já, jsem nejchytřejší, nejsilnější a je na mě největší spoleh.“
„Haha,“ zasmál se Sai a o necelou vteřinu později odletěl díky Sakuřině jemné pěsti někam do Tramtárie.
„Měli bychom jít, Gaara nás očekává,“ poprvé za celou dobu promluvil Shino.
Všichni zmlkli a šli směr Písečná.

Vyrazili v deset dopoledne a večer už byli ve třetině cesty. Vše se zatím obešlo bez jakýchkoli komplikací. Ovšem netušili, že je celou dobu někdo sleduje. Někdo, kdo zřejmě nechce, aby Naruto potlačil Kuubiho mysl. Někdo v černém plášti s rudými mráčky a se slaměným kloboukem na hlavě.
„Měli bychom se utábořit,“ zavelela Sakura jakožto vedoucí, „jdeme už deset hodin bez přestávky a k tomu začíná být zima.“
„Hin, Neji, Kibo, Shino?“ otázala se Sakura. Hyuugové aktivovali Byakugan, Kiba soustředil svou chakru na posílení čichu a Shino vyslal kamsi do neznáma pár svých milovaných broučků.
„Nikde nic nevidím,“ špitla Hinata a zrušila Byakugan.
„Já taky ne,“ udělal Neji totéž.
„Kibo?“ zeptala se znova růžovovláska, když hnědovlasý s kočičíma očima nereagoval.
Po delší chvíli Kiba odpověděl: „Je to divný, jakoby se někdo snažil zamaskovat svůj pach. Něco tu cítím, ale nevím přesně kde. Akamaru je na tom stejně.“
„Brouci se nevrátili.“ Shino byl z toho velice smutný.
„Ti už se nev-,“ Naruto ani nestačil doříct slovo, protože po něm někdo hodil kunaiem a kdyby duchapřítomně neuhnul, asi by bylo po něm.
„Pozor!“ zakřičela Sakura a vrhla pár shurikenů na místo, kde odhadovala útočníka. Nikoho ale nezasáhla.
Po chvilce úmorného napětí z větví seskočili dva shinobi v černých pláštích s červenými mráčky.
„Akatsuki!!!“ vykřikli všichni, kteří s nimi již měli tu čest.
„Heh, snad jste si nemysleli, že dovolíme snížení Kuubiho síly na polovinu,“ pronesl jeden z mužů posměšným hlasem, „šéf ji potřebuje celou...“