Voda, oheň a písek - 25. kapitola - Souboj dvou kekkei genkai

AUTORSKÁ POZNÁMKA: Od tohoto okamžiku už se nenavazuje na děj Shippuundenu „ďábelský smích“

Překvapovalo ho, že ještě není unavená. Boj trval už téměř hodinu. „Katon…!“ Vypálil proti ní ohnivou spršku. Zasáhl však jen klon. Většinu útoků vykryla, nemohl se k ní vůbec dostat. Zezadu vyslala vodu, použil své ohnivé jutsu, poté se vypařila. Z dívky lil pot, ale zůstala opatrná. Teď bude teprve těžké ho porazit! Zasáhla ho chakrou. Na chvíli si myslela, že ho ochromila. Vzápětí schytala ránu do zad a musela okamžitě zmizet. Používal proti ní zvláštní jutsu, při němž vypouštěl hady, nebo se ji snažil zasáhnout ohněm. Uskakovala a odrážela jeho útoky. Neustále se však snažila dostat k němu blíž.
„Tomu říkám vytrvalost!“ ušklíbl se.
To je tak hnusné! Blesklo jí hlavou. Taijutsu se jí teď hodilo. Pečlivě promýšlela trasu, kudy povede svůj další útok.
Rozčilovalo ho, že ji ještě pořádně nezasáhl. Proti Sharinganu většina jeho soupeřů neměla šanci. Navíc tahle ANBU používala velice zvláštní druh obrany. Tu techniku ještě v životě neviděl. Navíc to vypadalo, že v téhle holce probouzí čím dál větší zuřivost. Snaží se dost, ale jeho rozhodně neporazí. Použil proti ní genjutsu, ale ničeho tím nedosáhl. Byla rychlá a její neústupnost a odhodlání ho začínalo dohánět k šílenství.

Tsunade se ve své pracovně loučila s Gaarou. „Vracíme se domů. Chuuninská zkouška se opravdu povedla.“ Zpozorněl, když si povšiml ninjů, kteří venku přeskakovali střechy. „Stalo se něco? Vojáci jsou neklidní, zdá se.“
„U východních hranic se objevil Sasuke Uchiha. Vyslala jsem tam ANBU!“
Malinko zbledl, na kratičký okamžik. „Musím vyřídit jednu velice neodkladnou záležitost.“ Vyběhl z budovy a nejkratší cestou zamířil do svého dočasného bydliště. Rychle se převlékl a svou nádobu s pískem si připevnil na záda. Na chodbě potkal sestru. „Temari! Sežeň Kankuroua! Odcházíme!“
„Co je?“ Viděla, že ho něco opravdu rozrušilo.
„Vysvětlím to cestou. Musíme na východ od Listové!“
Temari přikývla. „Skočím pro něj! Doženeme tě, bráško!“

„Katon…!“
„Ne!“ Zase už mu překazila útok. Zrychleně dýchala, v obličeji nepříčetný výraz. Další várka zbraní, kterým musela uhnout. Využila toho, že na moment polevil v ostražitosti a zasáhla ho z boku do paže. „Za všechny životy, které máte s Itachim na svědomí!“ zavolala zdálky.
Překazil další útok ze strany, byly to však jen klony. „Nechceš toho nechat? Nemůžeš vyhrát!“
„Naděje umírá poslední! A nenávist je silná motivace. Ty bys to měl vědět nejlíp, Sasuke!“ Dalšímu útoku se zcela nevyhnul, a teď měl zmáčené nohavice.
Boj se stupňoval. Několikrát po sobě skočili a bili se ve vzduchu. Skvěle znali své zbraně. Jak ochabovala jejich síla, utržil každý z nich nějaké to zranění.

Dráždila ho. Pokřikovala na něj a z těch slov bylo patrné, že ho zná a to dost důkladně. Odkud? Kdo je ta žena? Ani nebojuje jako kunoichi, spíš po klučičím způsobu. Nestačil bojovat a přitom uvažovat, co je asi tahle ninja zač. Proč má pocit, že ho musí strašně nenávidět? A proč se zmiňuje o Itachim a vraždách? Celé je to děsivé a divné.

Podařilo se mu ji popálit, další útok přežila pomocí své techniky Nazírání. Zatraceně! Nemůžu se k němu dostat tak blízko, abych tu techniku mohla použit!

Tsunade už mezitím vyslala posily, zkušené Jouniny, kteří se vrhli na pomoc zbylým ANBU. Jejich soupeři byli až příliš silní a pomoc rozhodně přišla vhod.

„Aj!“ Zapíchla si něco do nohy. Ušklíbl se, teď ji dostane. Než stihl zaútočit, použila ze zoufalství Kawarimi no Jutsu. Vztekle zaklel a hledal ji. Ten boj trvá už nějak moc dlouho!