Neji básníkem: Já a můj příběh

Zdravím Vás, milé čtenáře, Neji Hyuuga jméno mé,
předem této básně každému sdělím, co ho čeká a nemine,
avšak nemáme na to celý den, předpovím pouze událost další minuty.
Pozor! Platí to pro všechny…dočtete několik těchto řádků a napíšete komenty.
Teď ale zpátky k mé osobě.

Jak jistě víte, můj klan je z celé Konohy nejsilnějším rodem,
kekkei genkai byl nám bez pochyby přidělen samotným Bohem.
Jsem téměř nepřemožitelný díky oční technice jménem byakugan,
vidím dopředu, vidím dozadu, vidím prostě do všech stran.
Další mou specialitou je zablokování nepřítelovy chakry,
nazval bych tento um geniálním, ale mám zakázáno dělat machry,
nejsem totiž potomkem člena hlavní větve rodiny.
Tato zodpovědnost byla vložena na mou sestřenici, na bedra Hinatiny.
Ke všemu je mým životním úkolem tuto ženu chránit,
což je vcelku ironické, když mám mnohdy chuť ji vlastnoručně zabít,
zabít za to, že osudovou chybou ocitla se na mém místě,
takhle to Jashin nechtěl, byl to omyl, to vím jistě.

Už od mala zastávám názor, že jsme jen loutky, jimiž je jakási hra hrána
a budoucnost, bez jakékoli šance změny, je nám dávno před narozením dána.
Denně se ptám: proč, proč právě já musím být člen týmu Gaie?
A proč, proč zrovna ke mně ta hra tak zlá je?

Jedna osoba mi však dala naději, že můžu svůj úděl změnit,
musím ale tvrdě dřít, jít za svým snem a hlavně, hlavně v něj věřit.

Díky, Naruto.