Chci křičet...
Po tak dlouhé době… tak dlouho
Tma se už rozprostírala všude okolo. Dívka konečně doskočila před hlavní bránu. Nadšením jí tlouklo srdce a prsty na rukou se třásly nedočkavostí.
Konečně tě zase uvidím… tak dlouho…
Rozběhla se do nitra spící vesnice. Nehledala cestu domů, ačkoliv se jí po těch dvou letech scházeli stejně jako on. Nehledala ani svého velitele, hokage Tsunade, aby jí podala výsledek mise.
Snad… snad se nic nezměnilo… je to tak dlouho… tak dlouhá doba…
Přeběhla po tiché třídě vlastní vesnice. Ticho jí bušilo do ušních bubínků jako kladivo do hřebíků. Jediné co v širém okolí slyšela, byly její vlastní kroky.
Jdu za tebou…
Běžela již velice známou ulicí. Už viděla onen dům, jeho poschodí, okno do jeho ložnice. Bylo… rozsvíceno?!
Je docela pozdě… možná… jen nemůžeš spát… možná…
Vyběhla ve tmě nahoru. Měla pocit, že jí srdce vyskočí z hrudníku. Přiblížila se ke dveřím. Už… už se dotkla kliky, ale nemohla jí stlačit. Nedokázala to.
Co blázním… co si vůbec namlouvám… po tak dlouhé době se nic změnit nemohlo… neskočíme si navzájem do náručí…
Zaváhala a pak rozklepaně kliku pustila. Chvíli ještě hleděla na dveře a čekala na zázrak.
Mám chuť křičet… konečně ti to říct… tak dlouho jsem se na to připravovala…
Stála tam, skrze škvíru zavřených dveří jí ozařovalo proužek oranžového světla. Rozděloval ji na dvě poloviny svislým paprskem. Světlo se odráželo v jejích lesklých, světlých očí. Čekala. Ani pořádně nevěděla, na co. Nemohla se donutit odejít a jen netečně zírala na jedinou zábranu mezi ní a jím.
Proč tu stále stojím… nic se na tom nezmění… proč čekat…
Stála. Chtěla ho hrozně moc vidět, poslední měsíce veškeré myšlenky směřovaly k němu. Celou dobu se připravovala, až mu konečně řekne pravdu. Nyní ovšem nedokázala vůbec nic.
Tak dlouho jsem se na to připravovala… nemůžu to zahodit… už mě nemůžeš dál ignorovat… alespoň jednou ne… prosím…
Konečně se odhodlala ke kroku. Vmžiku se otočila. Všechny myšlenky se jí příčily. Chtěla jít pryč, chtěla zapomenout, nemohla však na něj přestat myslet. Teď, když je od něj pouhých pár metrů. Má tu možnost říct tak dlouho dušenou pravdu.
Nedokážu to… sic bych chtěla… zapomenout však by bylo ještě horší, obtížnější… mám tedy na výběr?
Vzdala to. Po tolika měsících, kdy se tak těšila zpět. Až ho uvidí. Až bude mít tu možnost… promluvit. Otočila se a šla vstříc svému domovu.
Chtěla bych… aby vše bylo jinak…
„Misia O2:“ Ako som pochopila, autorka rozpitvala veľmi vydarene pocity Hinaty, ktorá sa chce vyjaviť Narutovi pravdepodobne po jeho dlhom tréningu s Džiraijom. Chudák Hin teda moc rozhodná nebola, čo liezlo mnohým na nervy, a tiež je blbá pozícia, keď žena má byť iniciatívna
Netajím sa, že toto párovanie Kišimu zazlievam. Tak ma napadlo, že možno chcel dokázať, že vytrvalé úsilie prináša plody, aj keď zhnité 
Dajako som sa rozkecala na svoju nôtu 
Rozhodne je poviedka vynikajúca a úplne plasticky reprezentuje pocity nesebavedomej dievčenskej duše 
Veľmi sa mi páči aj štýl a úprava textu, zmlsla som si 
Úžasnýýý... Kam ty na to chodíš... popisování pocitů... všeho co se tam děje.. pouhými prstíky a klávesnicí to všechno dokážeš vyjádřit... Upa užasný... Faktec famozní !!!!
Ryuunkoooo je to krásné, přímo mě to vtáhlo do Hinatiny mysli, prožívala jsem s ní její pocity
ale proč musela odejít? Grrrr .... nevšímej si mě 
snad to bude v dalším dílku 
žádná jména? opravdu žádná jména?
ach jo, to není fér...ale nedá se nic dělat, musím si tam někoho domyslet
a jinak - úžasná povídka, skvěle popsané pocity
Ryuu...ty jo, já už nevím, co ti psát. Jsem prostě ráda, žes to tu na konoze nezabalila, protože bychom přišli o moc nádherných věcí...
“A clear conscience is usually the sign of a bad memory.”
Je to skvělé... krásné popsání pocitů, pravda... moc se mi to líbí, snad i proto, že sama teď mám takovou zvláštní, podivnou náladu xD
Přečetla jsem si to třikrát... a můžu říct jen - klobouk dolů, Ryuuko, povedlo se ti to a moc...
Díky díky vám všem...
Já jen že popsání pocitů kdyby se ty dveře otevřeli... Mohlo by to být víc než zajímavé a v tvém podání určitě skvělé
Quilibet fortunae suae faber
The Sealed Kunai - nejlepší dokončena Naruto FF
každopádně si to nechám projít hlavou...
docela si mi pomohl, protože jsem právě dostala nápad 
To je tak...povedala by som...deprimujúce, ale takéto poviedky ja milujem takže z môjho hľadiska nádherné
Dech beroucí, možná by i stálo za to zkusit to dopsat, ať už by to dopadlo dobře (moje verze) nebo špatně...
Kdyby se ti povedla udržet ta kvalita tak by to rozhodně stálo za to
Quilibet fortunae suae faber
The Sealed Kunai - nejlepší dokončena Naruto FF
Tak tohle je fakt něco ...
Úžasné a kdyby tu bylo víc jak 5 bodů tak dám 3x tolik !
Komplet moje tvorba - ať už kresby nebo FF příběhy naleznete ... :KLIK ZDE,Na Konoze
Ano ... už to tak bude ... IRIAM má své FA
→ MIX MAXI FÓRUM by Iriam :-*
Btw: hledám ještě někoho, kdo na něm se mnou zapracoval... :P
Welká fanynka -
Ryuu-chan, na popisování pocitů jsi mistr. Živě si dokážu představit vnitřní boj, který vždy svádí v Narutově přítomnosti. Je to smutná věc a ty jsi ten smutek přenesla i sem. Cítím tu její odhodlanost a najednou... Nejistota... Já s tím soucitem musím přestat, protože ti to ještě zapomenu pochválit.
Tím slovem se dost plýtvá, ale já ho neváhám použít, když je to pravda→ Krása.
to je horor toto! žiadne mená, žiadni ľudia! toto je psychické týranie!!!!!
ehm...ale pekné psychické týranie 