Umí Kisame plavat? 02 - Smrdí jako ryba

Naruto ulehl do postele, narazil si čepičku a usnul. Jak by také ne, když celý večer protančil s těmi ocasy na zadku. Hrozně ho bolely nohy, ale stálo to za to.
Zdál se mu sen, sen jak potkal všechny své přátele… ale něco tu nehrálo, všichni byli Jounini. Posmívali se mu, že je ještě Genin a tak se Naruto sebral, doplazil se na hlavu Yondaimeho a skočil dolů.
Probral se celý zpocený a zjistil, že už je ráno. Následoval obvyklý ranní proces, až na to, že dnes šel na snídani k Ichiraku. Včera totiž ukradl Kakuzovi peníze, které nasbíral pod stoly. Ve svých oranžových hadřících a obrácenou čelenkou listové se vydal na ranní rámen.
“Nazdar Šéfíku!” pozdravil chlapec a usedl na své oblíbené místo.
“Ahoj, Naruto! Jako obvykle, že?” Odvětil Teuchi a kývl na Ayame.
“Vy mě máte přečtenýho!” Usmál se Naru a chopil se hůlek. Před ním se objevila miska rámenu a on se do něj s chutí pustil. V tu chvíli se za ním ozvaly kroky a do Ichiraku vstoupilo něco modrého, zahaleného v černočerveném plášti. Byl to Kisame, výherce včerejšího maškarního plesu. Podal Teuchimu poukaz a usedl vedle Naruta.
“Prosím jakýkoliv rámen, jen aby byl bez ryby, ano? Jednou se mi takhle stalo že jsem snědl svou sestru!” Objednal si.
Teuchi na něj naprosto nechápavě pohlédl, poté zatřásl hlavou a odpověděl: “Ale jistě!” A rámen už se začal tvořit.
“Ty jsi ten výherce, že jo?” Optal se žárlivě Naruto.
“Eh… jo. A tys byl druhej viď?” usmál se Kisík.
“Jojo… jen je mi líto, že jsem nevyhrál ten rámen!” Sklesle zamumlal chlapec a změřil si žralůčka zabijáckým pohledem.
“No jo… lepší lidi! Já klukům říkal, aby nechodili v masce, ale oni že jo, že je to tak lepší… kecy kecy! A pak jsem stejně vyhrál já! Ale řeknu ti, že ani nevím, jak rámen chutná!” Řekl Kisame. Teuchi se na něj opět nechápavě zahleděl a poté mu, chudáčkovi, udělal dvojitou porci. Odškrtl mu na papírku první rámen a podal mu ho zpět.
“Děkuji!” Řekl zdvořile, když se před ním objevilo jídlo. Vzal si hůlky a ochutnal.
První sousto: “Skvělé!” … Druhé sousto: “Vynikající!” Třetí: Naprosto excelentní, výtečné a lahodné!” Vykřikl, načež do sebe vyklopil celou misku.
“Tak to si budeme rozumět!” Řekl Naruto. Náhle ho ale do nosu udeřil odporný pach rybiny.
“Neměl jsi náhodou rámen bez ryby?!” Optal se.
“Měl, proč se ptáš?” Podivil se Kisame. Naruto se naklonil blíž k němu a konečně mu to došlo: “Počkat…To smrdíš ty! Tak to pak jo!” uklidnil se, zato žraloka to moc neuklidnilo. Vstal, chopil se své Samehady a vystartoval po zděšeném chlapci. Ten okamžitě vyletěl z Ichiraku s rybou v zádech. Běžel kolem Sakuřina domu, rychle zabušil na dveře, ale když se nic neozývalo, otočil se a běžel dál. Už neměl tak velký náskok jako předtím a tak se ho snažil zmást tím, že zahnul za roh, ale Kisame ho pořád neústupně sledoval. Chlapec zařadil větší rychlost a rozběhl se směrem k akademii. Rozrazil dveře a spěšně usedl vedle Konohamara.
“Ale ale… Naruto! Copak tu děláš?” Pozdravil ho Iruka.
“Já…eh… přišel jsem se na vás podívat. Právě totiž nemám žádnou misi, tak jsem si myslel, že se tu stavím!” Udýchaně vyhrkl Naruto. Otočil se k oknu, kde se náhle zablýsklo a spatřil ozářený kus sushi. Počkat… tohle nevypadá na sushi! To nebývá modré… ne, je to Kisame! Naruto se zavrtěl a zalezl skoro pod lavici, jak se snažil být neviditelný. Objevil se další záblesk a ryba byla fuč. Chlapec si oddychl, když v tu chvíli se otevřely dveře. A nestál v nich nikdo jiný než…….
Ayame!
“Eh… omlouvám se Iruko, ale je tu Naruto? Donesla jsem mu rámen, co nesnědl a bylo mi jasné, že by mu ho bylo líto. Chlapec vstal, chopil se misky a spolu s Ayame odkráčel zpět k Ichiraku. Kisame už tu naštěstí nebyl a tak si Naruto s úlevou sedl na svou milovanou stoličku. Poté pohlédl na Teuchiho a s jistým nepochopením v hlase se zeptal: “Nevíte, proč tak šílel? Vždyť on doopravdy SMRDÍ JAKO RYBA!”
Šéf jen přikývnul a stříkl kolem sebe osvěžovačem vzduchu. Naruto se rozesmál a následně schytal obrovský záchvat kašle. Spořádal ještě dalších šest rámenů a poté šel ulehnout domů do postýlky…

Příště: Chová se jako ryba