Hudba - základ pro lásku

Začalo to jednoho krásného odpoledne.
"Tak kdy začnem s tréninkem Kakashi-sensei?" ptal se Naruto po velmi vyčerpávajícím tréninku jako vždy svěží, pln energie a optimismu.
"Ty máš ještě sílu pokračovat? Tenhle trénink vyčerpal i mě!" zeptal se s úšklebkem sensei a pohrábl si své šedivé vlasy.
"No jistě!" odpověděl se širokým úsměvem tento hezounký blonďáček.
"Ty pitomče, chceš nás udřít k smrti?!" osopil se na něj Sasuke, div že mu čelenka nespadla do nosu.
"Naruto... my už nemáme sílu pokračovat." řekla jako vždy hystericky Sakura a dala si plandající pramen vlasů za ucho.
"Ale Sakuro, alespoň ty bys to mohla pochopit! Zítra nás čeká dlouhá mise a musíme být na ni pořádně připraveni!" řekl roztomile blonďáček až se mu tyrkysová kukadla leskla. ´
"Naruto... s tréninkem je pro dnešek konec! Jak už jsi řekl, zítra nás čeká velmi dlouhá mise, musíte na ní nasbírat spoustu, spoustu energie!" rozhodl se sensei, vytáhl knížku a zmizel v oblaku kouře.
"Naruto ty jsi takovej pitomec!" vyprskl Sasuke pyšně Narutovi přímo do tváře.
"Tebe jsem se na nic neptal!" zařval a utíkal domů.
"Naruto se poslední dobou chová divně..." řekla smutně Sakura.
"Hm... to jo..." odvětil Sasuke a svůj milý, věčně zamračený obličej sklopil k zemi.
"Ale ty se taky chováš divně Sasuke. Ne divně... musím najít lepší výraz... už to mám! chováš se úplně zamilovaně! Neustále bloudíš, nevíš co děláš..." pronesla Sakura s dojmem, že slovo "zamilovaně" patřilo k ní. Ale naopak. Při slovech "zamilovaně" Sasuke ztuhnul.
"Já a zamilovanej?! Blbost! Hele Sakuro, hleď si svýho a přestaň se mi s*át do života!" osopil se na růžovovlásku.
"Sasu... jen mě tak napadlo... pokud dobře počítám, je dneska pátek... a opadávají sakury... nechtěl bys se mnou jít... no... jako na ra..." ani to nedořekla a už jí do toho skočil Sasuke
"Cože?! Pá...pátek?! Rychle! Kolik je hodin?" začal křičet a valit oči, div že mu ty krásné temné kuličky nevypadly.
"Kolik... hodin?" koktala Sakura, která ze Sasukeho vyjeveného proslovu celá zrudla, "za deset minut pět!" vyhrkla ze sebe.
"Sakra!" chytil se za hlavu Sasuke.
"Hele, čau!" řekl Sasuke a pak už po něm nebylo ani vidu ani slechu.
"Sasu..." křikla zklamaně Sakura směrem za ním, ale nic... Myslela jsem, že půjdem pod ty sakury na rande. Už se mi to málem podařilo, tak co to tak rychle zkazilo? Ale až na to přijdu, tak si mě nepřejte!

"Pche! Pitomec! Co si o sobě myslí? Že je z Uchiha klanu tak může všechno? Tak to se chlapeček zatraceně plete!" nadával blonďatý chlapec, celou cestou co šel domů.
"Hm... tak až přijdu, tak si dám ramen... a dál... něco vymyslím.." začal si Naruto plánovat den"

Když přišel k bytu...
"Sakra, kde mám ty zatracený klíče?!" zalamentoval Naruto. Aha... tady.. Vstoupil dovnitř, zul si boty a kráčel rovnou ke koupelně. Umyl si ruce a sundal mikinu i s trikem.
"Ježiš já mám hlad!" pronesl a běžel do kuchyně.
Vyndal si hůlky a ohřál ramen.

Doufám, že to stihnu! Jestli ne tak nevim co budu dělat! Ha! Konečně! Už se blížím! Honilo se Sasukemu hlavou, když se přibližoval na "dané" místo, kde na něj něco čekalo... nebo někdo? Jsem tu, uf! Stihl jsem to! Přiběhl k nějakému domu a tam se pod okno posadil do trávy. Čekal... ale nic se nedělo.

********************************************

"Haló?" šeptl do pootevřeného okna v posledním poschodí. Jen co to dopověděl, z okna se začaly rozléhat nádherné zvuky. Sasuke byl v ráji. Lehl si do trávy, zavřel oči a představoval si, kdo je tvořitelem této nádherné hudby. Ty písně poslouchám už dva měsíce a vím jen to, že je někdo opravdu hraje, že to není nahrávka a hlavně, že jsem se do té osoby zamiloval. Ano Sakuro.. máš výjměčně pravdu! Jsem zamilovanej až po uši, běhalo Sasukemu hlavou za doprovodu nádherných skladeb. Najednou se z okna začala linout nádherná, pomalá a zamilovaná píseň. Sasukemu to trhalo srdce, že nemůže vědět, kdo to hraje.

"Tak teda, týme číslo sedm..." vysvětlovala Tsunade dnešní misí. Sasuke, Naruto ani Sakura pořádně nevnímali. Každému hlavou létaly jiné myšlenky. Kdo jsi? Koho tak neuvěřitelně miluju? Ptal se černovlasý kluk sám sebe a pohledem vytíral podlahu.
Ach jo! Proč musím být v týmu se zamilovanym tupcem?! vyčítal si Naruto a vraždil Sasukeho pohledem.
Tak co Sasuke... Kdo to je?! Která husa mi tě přebírá? Kdo je ta tvá životní láska? Ach... Naruto... Proč se vy dva pořád hádáte? Proč si nedáte pokoj a neusmíříte se? žadonila myšlenkově Sakura už od té doby, co se Sasuke tak nečekaně vypařil.
"Takže.. vaše mise bude trvat sedm dní, jasný?" zakončila svůj výklad Pátá Hokage.
"Možná nějaký plus minus...." dopověděla ironicky.
"Se... se... sedm dní?!" vykoktal ze sebe zděšeně Sasuke.
Sasuke, Sasuke... do koho ses nám to zamiloval? Přemítala Tsunade a jemně se ušklíbla.
"Ano, sedm. Máš snad něco mezi tím?" zasmála se a vyhnala je pryč.

Mise probíhala hladce.
"Tak děcka a můžem dom!" zavelel Kakashi, vyndal knížku a začetl se.
"No hurá! Konečně si umyju vlasy!" zavýskla Sakura a rukou si prohrábla své růžové kadeře.
Sakra! Prošvihl jsem to! Co když si bude myslet, že to už poslouchat nechci a přestane hrát? Utápěl se Sasuke v myšlenkách a měl slzy na krajíčku.
Když byli kousek od Konohy, stalo se něco zvláštního. Sasukemu se podlomila kolena a omdlel.
"Sasuke!" křikl vyděšeně Naruto a svezl se k němu po kolenou. Po chvilce si uvědomil co udělal a pokoušel se to napravit... přestak to moc nepomohlo. Bouchl Sasukeho do ramene se slovy:
"Co to děláš ty pitomče?!" Kakashiho to až dojalo.
"Tak mládeži, máme to ještě tak... třicet kilometrů domů a jak koukám, některým je nevolno, utáboříme se.

Setmělo se a všichni šli spát... Počkat... řekla jsem všichni? Naruto! Všichni šli spát!
Ok... všichni až na Naruta, který pořád bědoval nad tím, co se Sasukemu stalo a jak on na to reagoval.
Asi po pěti minutách se k němu přišoural.
"Sasu... spíš?" zeptal se ho jen tak letmo. Čekal... ale nic se nestalo. Nevěděl jak dál se zabavit, až po chvíli ho napadla jedna věc... a začal si broukat nádhernou písničku.
V tu ránu jakoby Sasuke oživl.
"Odkud to znáš?!" šeptl a bylo na něm vidět, že ho to hodně zajímá.
"Já? No... Prostě to znám..." vykoktal ze sebe Naruto.
"Víš, že je to má nejoblíbenější písnička?" pravil tmavooký klouček a zrudnul až za ušima. Naruta to trochu vyvedlo z míry a docela se i podivil, že to může Sasuke znát.
"Naru... dáme duet?" zeptal se nesměle Sasuke a očekával nejhorší, avšak se mu naskytla úplně jiná odpověď:
"Tak dobře." souhlasil Naruto a začali si jí zpívat.

Najednou se Sasuke probudil z té nádherné hudby co se ozývala z posledního, otevřeného okna. Co? To se mi jen zdálo? Takovej živej sen... Ale.... kdo to tam teda hraje? Sasuke při těchto myšlenkách už nemohl vydržet a zařval směrem k tomu oknu dvě kouzelná slova, která toho člověka uvnitř naprosto zřídila.
Cože? On... On mě.. miluje? podivil se a leknutím přestal hrát.
Mezitím Sasuke vyběhl do posledního patra, otevřel kupodivu nezamčené dveře a nakoukl dovnitř. Koho nevidí? Koukaly na něj dvě tyrkysová kukadla... Sasuke se zmohl jen na vykoktání cosi...

"Naru?"