Elite Six - Kapitola 23. - Minata

Korunu tomu nasadila Morituri, když pronesla s ledovým klidem: „Ne, my nemáme velký potíže. My jsme v p***li! Dovolte mi představit Temného pána.“
Z portálu právě vystupovalo cosi obrovského a rohatého.

Všude se rozhostilo ticho. Ticho a klid, hrobový klid, protože nikdo neměl náladu mluvit … Jako kdyby přátelé i nepřátelé zapomněli bojovat. Všichni se dívali jedním jediným směrem, ke skále, tyčící se vzadu. Ke skále, u níž právě vylézal Temný pán z portálu a zároveň ze své říše Mrtvých. Portál totiž ústil právě tam.
Lidé, upíři, vlkodlaci a všelijaká stvoření, která by nikdy netušila, s čím se jednou mohou setkat, drželi své zbraně, jako kdyby chtěli seknout. Přitom jimi ale nepohnuli. Dívali se dopředu a v úžasu otevřeli ústa.
„Páni, máš pravdu Morituri. Jsme vážně v oněch místech,“ usmála se nervózně Minata a pozorovala, jak se země blízko nich rozestupovala. Rozestupovala a třásla, ze vzniklé hlíny šlehaly plameny. Jak rudé, tak i černé. Amaterasu nebylo jenom technikou Uchihů, ne, vzniklo ve světě, kde vládl tenhle .. tvor.
„Jako kdyby ho vytahoval nějakej výtah,“ snažil se ulehčit situaci Ichigo a všichni museli přiznat, že má pravdu. To stvoření prostě stoupalo, bez žádného pohybu, nahoru, portálem. Nejdřív rohy, rudé a špičaté, všelijak zakroucené. Hlava, která se kryla v ohromných křídlech i s tělem. A nakonec nohy, ohromné černé nohy. A když vystoupil celý, z portálu vyskočilo ještě něco, kterému se teď ale nikdo nevěnoval. Malé stvoření, v porovnání s jeho pánem, ve skutečnosti bylo ale velké jako průměrný člen Elite six. Také mělo rohy a vypadalo tak, jak se v pohádkách, příbězích a legendách popisovali ďáblové.
Temný pán se otřásl a s ním se otřásli i všichni na bojišti. Oni ale odporem nebo strachem. Přízrak najednou rozdělal svá ohromná kožovitá křídla, roztáhl je, co nejvíc to šlo a zařval. Hluboce a zároveň ječivě. Strašně. Obyčejní bojovníci upustili svoje zbraně a přikryli si honem uši. Dokonce i Revan a Ichigo, protože tohle se vážně nedalo poslouchat.
„To je vážně hnusný-ttebyo!“ ozval se Naruto, když Pán utichl a všichni se dívali do jeho ‚tváře‘. Byl tam jenom černý stín, s rudýma, zářícíma očima a místo tlamy měl nějakou díru. Díru, která zřejmě když něco pohltila, už to nehodlala vypustit.
Jidus se pohnula jako první, zvedla ze země svou katanu, kterou byla donucena upustit, když si chránila sluch a sekla do nepřítele, který stále jenom udiveně zíral.
„Na co čekáme?“ usmála se a všichni si uvědomili, že má pravdu. Také sebrali své zbraně nebo rychle použili nějaká jutsu a několik nepřátel bylo hned z krku.
„Sice to není moc fér, já ale myslím, že ten Temnej pán je o moc míň férovější, fakt že jo,“ přikývla Minata. V té chvíli si to uvědomili i ostatní a boj znovu začal. Naruto se svými pár ocasy, Sasuke ve druhém stupni pečetě a Sakura, se otočili na Konan, která stála opodál. Z Akatsuki jich už moc nepřežilo a tahle byla jednou z mála. Teď bylo na čase, zbavit se i jí.
O kousek dál, když Rika zlikvidovala jednoho nepřítele pomocí svých saiů, Revan jí zaklepal na rameno.
„Nemáš ponětí, jak se toho Pána zbavit?“ zeptal se jí, ale Rika zavrtěla hlavou.
„Radši se zatím zbavím těch menších, hehe,“ zasmála se a znovu odrážela útoky.
„Já bych věděla,“ ozvala se o kousek dál stojící Morituri.
„No?“
„Když je něco přivoláno ze světa mrtvých, může to být zničeno, když se zbavíme toho, kdo to přivolal.“
„Hmm,“ zamyslel se Ichigo, „a tím je …“
„Madara,“ dopověděla za něj Morituri. „Protože Temného pána my, obyčejní,“ u tohohle slova se pousmála, „nezabijeme.“
„A Madara je nejsilnější Uchiha,“ přidala Jidus.
Rika se na ně ohlédla, zatímco zabíjela dál.
„Rozhodně lepší, než snažit se zničit Temnýho pána jenom tak.“
Nastalo ticho. Tedy, relativní ticho, protože od řinčení zbraní, řvaní a sténání, tu bylo hluku dost. A Jidus si všimla, že jedna jejich spojenkyně, stojící o kousek dál, vypadá trošku mimo.
„Co je?“ zakřičela jejím směrem, aby přeřvala všechny zvuky okolo a Minata, která se stále dívala dopředu, usykla.
„Sakra!“
„Co je?!“ nevzdávala se Jidus. Ona to z ní dostane!
„Hmm, jestli se nedíváte, ten Temnej pán právě ničí naše Naruťátko,“ usmála se nervózně.
Všichni se zaměřili dopředu a doopravdy. Před tím velkým stínem bylo pár šmouh. Jedna, šedivá, byl proměněný Sasuke, který se vznášel opodál, další byl Naruto, se třemi ocasy, který uhýbal noze toho Pána. Zuřivě totiž stoupala sem a tam a přitom Temnej pán strašlivě ječel. Všichni potlačili nutkání zacpat si uši. A o kus dál se usmívala Konan. Byla si jistá, že jí, jako té, která stojí na té ‚dobré‘ straně, Temný pán neublíží a tak je nalákala až k němu. A o kus dál z posledních sil stála Sakura, která si držela velkou ránu na paži a zřejmě už nemohla bojovat.
Naruto ale právě dostal plný zásah a odletěl o kousek dál. Ocasy zmizely a Sakura se k němu rozběhla. Nejspíš ho chtěla léčit, ale …
„Je to zbytečný, co?“ ozvala se Rika. „Dostal pořádnou pecku.“
„Ale já ho, jako jeho příbuzná, nesmím přece nechat umřít. Zvlášť, když se chce tak horlivě stát Hokagem … Nebo ne?“ dívala se Minata na Sakuřinu marnou snahu.
Revan pozdvihl obočí.
„A jde ho ještě zachránit?“
„Měla jsem limit. Můžu zachránit tři lidi. Jednou už jsem pomohla Kakashimu a teď asi nastává ta druhá možnost. Ale strašně rychle si to vyplýtvávam, fakt že jo …“
„A jak se tam chceš dostat?“ zeptal se Ichigo a díval se na kopu nepřátel mezi nimi a místem činu.
„Já …“
„Je to sestra Minata Namikaze,“ pochopil Revan její nápad. „Sensei ji musel naučit teleportaci, nebo ne?“
Minata se usmála.
„No jasně.“
„Takže musíme udělat dvě skupiny,“ zamyslel se Ichigo a odrazil jednoho dotěrného nepřítele. „Jedna, která zachrání Naruta, a druhá, která půjde zničit Madaru. Navrhuju, aby se k Minatě přidala Morituri, protože umí lítat a tak se tam v pohodě dostane, a ještě Revan, kterýho Morituri ponese. Budete ho potřebovat na odrážení nepřátel. A já, Jidus a Rika mezitím obejdeme bojiště a půjdem za Madarou. Ze zadu. Ten Rinnengan se bude skvěle hodit.“
Všichni přikývli a Minata se už horlivě chystala teleportovat, když ji zdržela další Ichigova slova.
„A první skupina se k nám dostane hned, jak to dodělá, je vám to jasný?“ otočil se k nim, „Ne, že si tam budete někde odpočívat a nás necháte makat.“
„No jasně, neboj,“ přikývl Revan. Minata okamžitě zmizela, Morituri roztáhla svá černá křídla a chytla Revana za plášť.
„To je ale potupa,“ utrousil ještě, ale to už se vznesli nahoru.
„A my, my jdem,“ přikývla Rika a převzala vedení skupiny.

„Hej, Naruto,“ ozval se Minatin hlas a dívka rychle doběhla k ležícímu chlapci. Nehýbal se.
Morituri právě přiletěla a s Revanem odráželi útoky, které tady, na druhé straně, zuřily mnohem víc.
„Sakuro, nemá to cenu,“ podívala se na kunoichi, která do Narutova těla stále vysílala zelenou chakru. „Radši uzdrav sama sebe.“
Sakura se na ni nevěřícně podívala.
„Ale … Co se mi tu snažíš namluvit? Že ho nejde vyléčit? On nemůže být mrtvý … On nemůže být mrtvý!“ vykřikla zoufale a léčila bezmyšlenkovitě dál. Minata zatím položila dva prsty na chlapcův krk.
„Má ještě slabej tep,“ přikývla. „Ale tvoje chakra mu už nepomůže. Nechej toho, já mu zvládnu pomoct.“
Sakura konečně chápala, co jí chtěla říct.
„Takže nezemře?“ setřela pár slz a konečně přestala.
„Teď určitě ne.“
Minata položila palec a ukazováček na jeho přivřená víčka a soustředila se.
„Co děláš?“ rušila Sakura dál.
„Pamatuješ, jak jsem pomohla Kakashimu? Teď dělám něco podobnýho. Ale už na mě nemluv!“
Soustředila se a soustředila, až se kolem její ruky nad chlapcovou hlavou začaly seskupovat drobné jiskřičky a pomalu dopadaly na jeho víčka.
Dokážeš to, Naruto! Sakra, dokážeš … Musíš! Vždyť seš skvělej kluk se spoustou cílů, nenecháš se tak snadno, že ne? pomyslela si. Už začínala ztrácet naději. Znala jsem tvýho tátu a ten ti teď tam někde drží palce. Ale stejně ho nesmíš navštívit! Já tam skončila se všema, který jsem měla ráda. Se svým snoubencem, s bráchou Minatem i se senseiem, ale už to tam není ono … Vstávej, sakra! Takhle tu Sakuru nikdy nedostaneš!
Naruto jako na povel otevřel oči.
„Co-co?“ zamumlal zmateně, ale Minata nad ním se usmála.
„Já to říkala,“ zašeptala.
Ale v tom ji vyrušil nějaký zvuk okolo.
„Temný pán vás všechny zničí,“ zakřičela Konan jako šílená a dál posílala svoje ostré papíry. Přímo na Revana a Morituri, kteří je ale úplně v pohodě odráželi.
„To se ještě uvidí, ty střelená náno,“ odfrkla si Morituri a bojovala dál. Když v tom, přímo za nimi, se objevil ten ďábel, který vylezl z portálu i se svým vládcem. Hrozivě zaječel a kolem něho začala hořet spousta ohně.