Mělo to být tajemství I.

Shikamaru kráčel s jeho typicky znuděným pohledem po Konoze, když v tom zahlédl skupinku přátel: Naruta, Sakuru, Ino, Choujiho, Hinatu, Kibu a samozřejmě velikého hafíka Akamaru. Neměl chuť se s nikým vybavovat, a tak chtěl nepozorovaně zabočit do postraní uličky.
,,Héééééééj, Shikamaru!! Kam jdeš??“
*Ach bože ten Naruto je ale otravnej...Proč zrovna dneska* pomyslel si Shikamaru.
,,Pojď sem. Chtěli jsme se tě na něco zeptat.“
*No skvělé, ještě od tebe, Ino, jsem zrovna dneska potřeboval tvoje poznámky*
,,No tak, neboj se.“
*Ten úšklebek sis mohl nechat, Kibo*

,,No tak dobře. Už jdu“ Shikamaru se k nim rádoby lhostejně přišoural. ,,Tak co chcete?“
,,Víš,... no,...“začala Hinata pomalu.
,,Co se ptáš tak naštvaně?“zeptala se posměšně Sakura ,,Snad tě Temari zase neodmítla?“
,,Jo,“ odpověděl.
Všichni kromě Choujiho a Hinaty se dali do hlasitého smíchu. Když si utřel z očí slzy zeptal se Kiba: ,,To už je po kolikáté?“
,,Teprve potřetí...“ odpověděl lhostejně Shikamaru. ,,Ty ženské, proč jenom musím dělat kvůli matce takovéhle divadlo.“
,,Já... Jsem si jistá, že už tě nechá na pokoji.“ prohlásila nesměle Hinata do další salvy smíchu.

,,Nebuď smutný Shikamaru, pořád můžeš požádat o ruku mě.“
Ino svůdně zamrkala. Žádný výbuch smíchu se tentokrát nekonal. Všichni se tvářili naprosto vážně a sledovali Shikamarovu reakci. Ten se jen znuděně zadíval na oblohu. Jeho pohled však říkal: VLEZ MI NA ZÁDA INOOOO.
,,To už jsi úplně zapomněla na Sasukeho?“ vykřikla rozhořčeně Sakura a skoro se rozbrečela.
,,Ne, ale ty bys taky neodmítla, kdyby tě nejváženější a nejlepší stratég v Listové požádal o ruku. A když se k tomu nemá, proč ho k tomu nepobídnout?“ Sakura se začervenala a ztichla.
Ino se vítězoslavně usmála a zahleděla se na Shikamara dlouze a pronikavě.
Ten se jen poškrábal na zátylku a očima hledal pomoc u ostatních.
,,Shikamaru, měl bys už jít, chtěla s tebou mluvit tvoje matka.“

Záchrana přišla z čista jasna. Asuma se objevil jako duch. Všichni polekaně ucouvli.
,,Vždyť už jdu...“ zamumlal Shikamaru a loudal se pryč.
,,A vy máte určitě něco jiného na práci než tu jen tak stát.“
Další couvnutí způsobila Kurenai.
,,Waaau,“ zaznělo davem a odloudali se za roh.
Pak jako na povel všichni zase vykoukli a sledovali pár až..., ale, to není důležité.
Shikamaru šel domů. Byl, stejně jako Hinata, přesvědčený, že už mu dá matka pokoj. A taky měl pravdu. Od té doby už nikdo neslyšel o tom, že by se vypravil do Písečné s žádostí o ruku.

O TÝDEN POZDĚJI

Telefonní rozhovor: ,,Zlato, já vím že jsi o tom nechtěl nikomu říkat, ale alespoň někomu by se to mohlo říct, nemyslíš?“
,,Chtěl jsem jenom malý obřad. Já, ty a dva, tři lidé. Nic velkého.“
,,Já vím, ale stejně… Aspoň Choujimu bys to měl říct. Moji bratři a Tsunade-sama to taky vědí.“
,,Můžu snad za to, že jsem se musel ptát Hokage a Kazekage když jsem chtěl jít do vesnice? Vy ženské s tím vždycky tolik naděláte.“
,,Co?? Pokud vím, tak jsem to nebyla já, kdo sem chodil aby mě pětkrát žádal o ruku…“
,,A pokud vím, tak jsem to nebyl já, kdo mě čtyřikrát odmítnul…“
,,Já se s tebou o tom vůbec nemusím bavit!“ položí telefon

,,Ach jo!“
--crrrrrrrrr(zvoní telefon)
,,Halo!“
,,Promiň miláčku, já to tak nemyslel. Choujimu to řeknu.“
,,To je v pořádku, já jsem neměla tak vyjet. Promiň lásko.“
,,Miluju tě, víš to?“
,,Ovšem, kdybys mě nemiloval, tak mě nežádáš pětkrát o ruku. Já tě taky miluju.“
,,Opravdu? To bys mě čtyřikrát neodmítla.“
,,Nezačínej zase!“
,,To ty nezačínej!“
,,NECH TOHO!!“
,,Nee, to ty…“
,,Nesnáším tě!“ položí telefon)
,,Ach jo!“
--crrrrrrrrr Dovolali jste se do hlasové schránky….

Shikamaru šel po ulici. Zašel do dvora a po žebříku vylezl na střechu. Na lavičce před ním seděla poněkud boubelatá osoba.
,,Ahoj,“ pozdravil boubeláček s plnou pusou příchozího.
,,Chouji,no….já bych…hm…no..chtěl…“
,,Chtěl bys mi říct že si budeš brát Temari?“ odpověděl Chouji nenuceně a dál jedl brambůrky."
,,Ty mraky jsou krásné, ne Shikamaru?“
,,Ano to jsou“ Shikamaru se usmál, sedl si vedle jedlíka a vzal si z nabízeného sáčku brambůrku. Proč se jenom tolik bál?
*Chouji je přítel k nezaplacení. Ví co mě trápí a utěšuje mě mojí vlastní metodou..klidem..ach ty mraky jsou překrásné…*
,,Co že jsi tak sklíčený?“
,,Ale. Pohádali jsme se kvůli obřadu, a…“
,,…ona ti položila telefon“ dořekl Chouji.
,,Jo. Ale když ona mě dokáže vždycky tak naštvat. Jenom jedna poznámka mi stačí k tomu, abych měl chuť ji pomocí Kage Kubi Shibari no Jutsu spoutat a...“
,,Ty ji máš hodně rád viď?“
,,Jo“ sklesle a bezmocně řekl Shikamaru.
,,No tak, je to přece Temari z písečné. Vždyť i Gaara nebo Kankuro nedávají city najevo. Jsem si naprosto jistý, že tě má taky ráda…Ty si nevzpomínáš na to, jak ti bylo, když ti dala první pusu? Určitě by něco takového nedělala, kdyby tě neměla ráda…“
,,No jo, máš asi pravdu, ale od... počkej, JAK TO VÍŠ???????????“