Elitní Ninja I - Zek, Genin z Listové! [5]

Celé tělo bolí. Pomalu otevřel oči. Poznal Konohu. Budovy kolem byly spálené, z některých se ještě kouřilo. Pohledem sklouzl na svoje triko. Bylo surově roztrženo. A pod ním byl nějaký znak.
„Co se stalo?“ ptal se sebe a pohled mu padl na ležící tělo. V tom mu v hlavě zableskl oheň a modré světlo. Znovu pohlédl na ninju. Byl celý zahalen v černém, včetně prázdného pouzdra na katanu. Pár sekund na něj koukal, pak se rozhodl, že se na něj doma podívá. Dřepl si vedle něj zkusil ho zvednout, byl však příliš těžký.
„Skvělá příležitost k tréninku.“ zazubil se.
„Kage Bunshin no Jutsu!“ vedle něj se objevil malý kluk s krátkými hnědými vlasy, oči měl téže barvy. Na sobě měl triko se znakem Konohy. Kývli na sebe a každý si naložil jednu ruku.
„Jdeme!“ zavelel první a rozeběhli se dál uličkou.

Hlava třeští. Naruto otevřel víčka a promnul si je prsty, pak sem posadil. Byl uvnitř malého bytu. V místností bylo ticho, až na občasné zapraskání ohně. Na stolku vedle postele uviděl svůj vak na zbraně. Natáhl se po něm, ale zjistil že má levou ruku v obvazech. Už si vzpomněl. Bojoval s tím klukem a použil Fuuin no Jutsu.
Proto sem omdlel, tohle jutsu mi vážně nedělá dobře. Říkal si vzduchu, a přitom si sundával obvaz z levé ruky. Prohlédl si jí, byla čerstvě zhojená. Sem tam však byli vidět rýhy či spáleniny. Nelámal si s tím hlavu a zavolal.
„Je tu někdo?!“ vedle z pokoje se ozvali kroky, přišel ten chlapec, co ho málem stál krk.
„Ne! Ten obvaz jste si měl nechat!“ křičel a ukazoval na ruku.
„To nic není. Už to ani nebolí.“ řekl po pravdě.
„Tak to kecáte! Když sem vám to zavazoval, div se vám ta ruka nerozpadla!“ dohadoval se chlapec.
„Tak pojď blíž a přesvědč se.“ řekl a ukazoval mu ruku. Chlapec se nahrnul blíž a pozorně se mu na tu ruku podíval. Naruto se bavil pohledem, kterým chlapec zíral na jeho ruku.
„To není možné! Nevěděl jsem že existují lidé s takto rychlou regenerací!“ přiznal se stále udivený kluk.
„Tak to nejspíš budu výjimečný, nemyslíš?“ řekl a podíval se klukovi do očí. Ten však uhnul pohledem.
„Myslím, že spíš musíte být opravdu silný shinobi.“
„Proč si to myslíš?“
„To je jedno a kdo vůbec jste?! Mohl byste být Yondaime Hokage. Podobný jste mu dost! Jenomže je mrtvý…“ řekl s lítostí a prohlížel si ninju pře sebou.
V Naruto trochu hrklo, když slyšel ten titul. Nic však nedal znát.
„Ne to opravdu nejsem.“ řekl a usmál se.
„Jmenuji se Naruto a ty?“
„Já jsem Zek, genin z Listové! A jednou budu nejsilnější ninja pod sluncem!“
„Hm, když budeš tvrdě trénovat a nevzdáš se, můžeš jím být.“
„Ale já to myslím vážně, jsem dost silný! Na akademii mi nikdo nesahal ani po kolena. Dokonce jsem jako jediný z týmu dokázal získat rolničku.“
„To je obdivuhodné,“ souhlasil Naruto, „ale chci se tě na něco zeptat, týká se to toho proč jsem tady teď s tebou.“ řekl a sledoval změnu chlapcova výrazu – zvážněla!