Elitní Ninja I - Potkání chlapce [4]

Byl další letní den v Konoze. Přestože bylo skvělé počasí, v Konoze panovala tísnivá atmosféra. Mezi lidmi se dalo zaslyšet, že byl vyhlášen tichý poplach. Občas byli vidět jednotky ANBU, jak pobíhají kolem. Dvakrát byly slyšet výbuchy směrem od Jižní brány. Dále se zaslechlo, že do boje se zapojila samotná Haruno Sakura, druhý rádce Hokage-sama.
Zaslechl to dokonce i Ten nejosamělejší človíček z vesnice. Ulicí se poflakoval malý kluk, dospělému člověku, by byl sotva po pás. Z obličeje mu stékali slzy a dopadali na zem.
„Už je to rok,“ říkal si chlapec.
„Už je to jeden rok, co odešla,“ pokračoval. Myslel na svojí matku, která ho opustila. Tímto způsobem šel pořád dál, aniž by věděl kam jde. Musel myslet na svou matku a na její odchod. Bolelo ho z toho u srdce. Najednou se zastavil. Už měl toho nářku dost.
„Proč všechno řeším jen s tím brekotem?“ ptal se sám sebe.
Protože jsi slabý. ozvalo se uvnitř jeho hlavy.
„To není pravda! V Academii sem byl ze všech nejlepší!“ oponoval mu chlapec, zdálo se že ho ten hlas vůbec nepřekvapil.
A díky komu?! Díky komu si celou Akademii prolez jako genius? začínal se vztekat hlas.
„Díky sobě! Jsi jen hlas! Nic víc!“ chlapec už křičel na celou ulici.
To ale nepopírá fakt že si slabý a ty to víš! Do dnes si vyčítáš, že kdyby si nebyl takový slaboch, tak by tvoje matka nemusela zemřít. řekl hlas. Klukovi se zúžili zorničky. To co viděl, se odehrávalo pouze v jeho mysli, věděl to, ale přesto to nedokázal unést. Slyšel jak křičí. Přál si umřít…

Mezi tím
Naruto šel dál za svým cílem. Pomalu, ale jistě.
Takový postup je jistě bezpečnější. myslel si. Zavřel oči a soustředil se na okolní chakru. V jeho hlavě se začala rýsovat celá Konoha. Cítil všechny lidi, zvířata, dokonce i stavby. Soustředil se na lidi s vyšší koncentrací chakry. Všude po vesnici cítil silnější chakru. Věděl že je to ANBU, co prohledávají vesnici. Pak ovšem ucítil něco neobvyklého, byla to silnější chakra než kohokoli z vesnice. Když se na ní podíval blíž, zjistil že to sou dvě rozdílné chakry. Jedna byla silnější, to poznal na první pohled. Ale ta druhá byla taky hodně silná. Rozhodl se ten zdroj vyhledat a určil si směr. Věděl, že zase velmi riskuje, ale byl ten typ člověka, který to neřešil. Vyklouzl z davu a dal se směrem, který si zadal. Cesta proběhla docela bez problémů, až se tomu sám podivil. Když v tom uslyšel někoho křičet. Rozeběhl se tím směrem a uviděl na zemi klečet malého kluka jak se drží za hlavu a křičí bolestí. Naruto ucítil jednu z těch dvou chaker, byla to ta silnější. Soustředil se na tu druhou, ale zachytil jen malý paprsek, po pár vteřinách ani to. Naruto se zarazil, chlapec přestal křičet a zvedl se. Proudila jím pouze jedna chakra. To Naruta překvapilo, ale nic nedělal. Kluk stál pořád zády k němu a dýchal klidně, jakoby se nic nestalo.
„Konečně,“ řekl „konečně mě pustil ven.“ a otočil se na Naruta. Ten se pořád nehýbal a koukal mu přímo do očí, v kterých viděl vztek a strach zároveň.
„Ty budeš jistě ten narušitel.“ řekl kluk. Naruto přikývl a zrušil techniku proměny.
„Ale dříve než opustím tuto vesnici, zachráním toho kluka.“ řekl a vytáhl kunai.
„Tak si to zkus!“ řekl kluk a vrhl se na Naruta velkou rychlostí. Ten se vrhl proti němu s kunaiem v ruce. Když se srazili, Naruta čekalo překvapení. Ostři jeho kunaie držel v ruce ten malý kluk. Nikde však ani kapka krve.
„Snad sis nemyslel, že mi takový malý nožík něco udělá?!“ zasmál se kluk.
„Kdo si?“ zeptal se stále překvapený Naruto, pustil kunai a ustoupil o několik kroků dozadu.
„Sem tvůj osud!“ zakřičel a vyběhl na něho s jeho vlastní zbraní. Naruto rychle vytáhl další kunai a zablokoval mu cestu. Nechtěl používat větrnou chakru aby chlapci neublížil.
„Ptal jsem se na tvé jméno!“ ozval se Naruto.
„Dobře tedy! Mé jméno je Hisshi. (=nevyhnutelná smrt-doufám ) Teď splním vzkaz svého jména a zničím tě!“ jásal Hisshi a odskočil několik metrů.
Kunai co držel, rudnul, až chytl ohněm. S jeho levou rukou se dělo to samé. Naruto ten žár cítil a to byl dobrých deset metrů od něj. Nabil svůj kunai chakrou a vrhli se do boje. Jejich zbraně se střetli. Naruto pochopil že hlavní útok přijde druhou rukou, ta byla stále pod větším tlakem chakry. Naruto zdvihl druhou ruku v níž se začal točit Rasengan. Odtrhli od sebe zbraně a srazili svoje dva útoky. Tlak ve vzduchu byl obrovský. Naruto cítil, že jeho Rasengan to dlouho nevydrží, a tak ho začal roztáčet tak rychle, že byla vidět jen modrá zář. Tomu nepřítel neodolal a stáhl se.
„Tímhle mě taky nedostaneš.“ poškleboval se kluk, ale bylo vidět, že ho ruka bolí a že jí má vážně poraněnou. Naruto ztlumil rychlost svého Rasenganu a čekal, co se bude dít dál.
„Uvidíme co uděláš s tímhle!“ řekl a celý vzplál plamenem tak silným, že to kunai, který stále křečovitě svíral v ruce, nevydržel a roztavil se. Naruto věděl co dělat, ovšem ho nenapadalo jak, aby mu neublížil.
„Co se děje?! Netroufneš se na mě?!“ posmíval se mu. Naruta něco napadlo.
„Kage Bunshin no Jutsu!“ řekl Naruto a nechal několik klonů, ať se postaví okolo Hisshi.
Ten se jen naštvaně rozhlédl a vrhl se bezmyšlenkovitě na ně. Nemohl je však zasáhnout, jak se zdálo v této podobě nebyl tolik rychlí. Když byl naprosto odkrytý Naruto vyskočil zpoza klonů a Rasenganem ho zasáhl přímo do hrudi. Věděl že ho oheň ochrání a tak se nedivil že pouze spadl do bezvědomí. Oheň co ho obklopoval se pomalu vytrácel, Naruto nečekal ani vteřinku. Strhl mu triko a ihned se začal soustředit na ty dvě chakry, teď už byli vyrovnané. Soustředil se na tu první na Hisshi a začal dělat pečetě, klony okolo ho jen sledovali.
„Fuuin no Jutsu!“ zakřičel a zapečetil chakru i s její podstatou na jeden bod – na břicho. Tam se objevil znak ve tvaru spirály. Naruto ještě spatřil jak se jeho pravá chakra rozšiřuje po celém těle.
Dokázal sem to… omdlel.

celá má fanfiction