Smysl života
Vždycky ti, které nejvíc milujeme, proč?
Je to snad vůle osudu? Opravdu je vše předurčené? Někdo si prostě usmyslel, že vždycky zemřou ti nejmilejší? Ti, na kterých nám nejvíc záleží? Proč?
Myslel jsem, kdysi jsem i prohlašoval, že to vím. Prý, žádný osud neexistuje, jak jsem mohl být tak hloupý. Naivně si myslet, že dokážu změnit vůli něčeho, co je nad mé chápání. Naivně jsem si myslel, že tě ochráním před smrtí.
Kdyby mi tě nevzali nepřátelé, vzala by si tě nemoc. Jak jsem tě mohl zachránit před něčím, co je přirozené. Smrti bohužel nejde zabránit, jen jsem doufal, já jsem chtěl, aby přišla později. Abychom zemřeli společně.
Ještě jsi mi říkala, ať nechodím na tu misi. Nechtěl jsem, jak jsem mohl tušit, že půjde o pouhou léčku, že se otočím a uvidím celou vesnici v plamenech. Tvé bezvládné tělo, které leží před domem tvého klanu spolu s dalšími tvými příbuznými.
Byla jsi tak mladá. Měl jsem být chytřejší, měl jsem tě ochránit.
Kdyby…
Tak jednoduché slovo, kdyby… Ano, kdybych to věděl, dokázal bych tomu zabránit? Dokázal bych se postavit tváří v tvář přicházející smrti?
Jak o tom mohu vůbec uvažovat, samozřejmě, že ano, i za cenu svého vlastního života bych zachránil ten tvůj. Ty jsi byla můj smysl života. Ne ty jsi můj ŽIVOT! Byla jsi mou součástí. Copak by mohla existovat bytost bez duše? Bez motivace, síly a především života?
Už se nebojím smrti, jdu za tebou…
někteří z vás možná vědí, jak tohle vzniklo, tentokrát to ani nebyla ani tak deprese, spíš smutek, protože se smrtí se musí srovnat každý...
naštěstí, někdo mi řekl, že naděje umírá poslední, ten někdo, jemuž hrozila smrt je naštěstí v pořádku... ale dost o smrti, jsem šťastná, i když tahle povídka mluví spíš o druhém slova smyslu...
Zas po dlouhé době podívám se na povídku,
komentářů plno, no nemám výtku.
Ryuuk... jednou za cas se dohrabu k tvym povidkam a vzdy jsem tomu rad. Pises uzasne a dokazes vystihnout a dokonale popsat jakykoliv cit. Dekuji za tento nadherny, i kdyz smutny, zazitek.
Moja, toto je veľmi krásna poviedka... Plná pocitov...
Smutná, a taká pravdivá...
Som rada, že ten dôvod je v poriadku, teda, dúfam
Autori poviedok čítajte Pravidlá FF!!
Inak vaše poviedky skončia na našom externom blogu ^^
A takisto čítajte aj Důležitá sdělení pro spisovatele a čtenáře FanFiction!!!
Ak si nie ste istí písaním, nájdite si nejakú betu - Inzertní FF nástěnka.
----
Čiarka, taká maličkosť, ale dokáže úplne zmeniť význam vety.
Nezabúdajte na to.
smutná a přesto tak krásná povídka, poklona...
Quilibet fortunae suae faber
The Sealed Kunai - nejlepší dokončena Naruto FF
Ryuu... je to galaktický!!!!!
Opravdu mě to oslovilo a Ty moc dobře víš proč!!! 
Ty máš jakýsi dar... dar rozumět lidskýmu chápání... dar umět se vcítit do pocitů ostatních a potom to zhmotnit pomocí FF... seš skutečně výjimečná... jak v psaní tak v čemkoliv jiným!!!!! 
Opatruj svůj dar dobře ať Ti ho nikdo nevezme protože takových lidí je teď bohužel málo!!! 
Tahle povídka se mi moc líbí a myslim že nám určo poskytneš ještě fůru dalších takových bo i mnohem lepších!!! 
Jako že je Chuck Norris nade mnou, přísahám, že se už nikdy nestane, abych tvojí povídku objevila tak pozdě
Byla to krása, chudinka Hinata, chudák Naruto.
takové krátké a co všechno to dokáže říct...krása
(strašně originální koment xD)
“A clear conscience is usually the sign of a bad memory.”
Človíčku nwmm jak tě dostala tuta nálada po naší konverzaci však víš o čem
ae je to supr a pamatuj v oboru lékařství neexistuje slovo kdyby... Kdybychom se jim zabívali - kdyby je prostě těžký slovo, které se nedá vrátit a akorád více trápí.. a ten kdo byl na tom špatně se ztoho dostane, protože tam slovo kdyby neni...
ale prosimtě jituško
já tohle psala včera 