Ninja z Listové - 2. kapitola - Odhalena

AUTORSKÁ POZNÁMKA: děj - anime Naruto - díl - 4 - 5

Dostavit se k nejmocnějšímu muži ve vesnici je skutečná pocta. Zůstala jsem stát v uctivé vzdálenosti od Hokageho, přesně jak se sluší. Po rozhovoru s ním jsem pochopila, že jsem svého senseie podcenila. Právě se ze mne stal Genin a můžu plnit mise. Ebisu se zaručil, že na mne bude zpovzdálí dohlížet, ale jinak mi nechá volnou ruku. Poděkovala jsem, uklonila se Nejvyššímu a odešla plnit svůj první opravdový úkol.
Kvůli mé nezkušenosti mi byly svěřeny mise obtížnosti D. Ačkoli to byly ty nejhorší práce, nestěžovala jsem si. Věděla jsem až příliš dobře, že mise plní tříčlenné týmy. Vážila jsem si té pocty, toho, že mohu plnit mise úplně sama. Na vůdce Konohy zjevně mé dovednosti udělaly dojem, ale stále ještě mám co zlepšovat.

Každý den přicházejí do vesnice lidé s nejrůznějšími žádostmi. Podle náročnosti jsou úkoly řazeny do sekcí A až D a pak děleny mezi Jouniny, Chuuniny a Geniny. Jsou vybírány a přiřazovány ke skupinám na základě jejich dovedností. A když je úkol úspěšně splněn, vesnice dostane zaplaceno.

Nejvíce se mi líbilo hlídání malých dětí, mám je obzvlášť ráda. Divíte se? Ale ano, i tak ubohou práci musí ninja dělat. Přesto jsem nezapomněla, že musím být neustále ve střehu, protože můj sensei mne nepřestává sledovat. Rád přepadá ze zálohy, díky tomu se cvičím v rychlosti, uhýbání před nepřítelem a technikách skrývání. Tenhle nový život se mi začíná líbit. Jsem zcela nezávislá!

„Žádal jste, abych dnes přišel, proto jsem zde.“ Ebisu se před Nejvyšším uklonil.
„Bude to jen chvilka. Pak zas máš za úkol dohlédnout na Konohamaru. Nevím, co by z něj bylo, kdyby se příliš často scházel s Narutem,“ pravil Hokage, moudrý starý vládce Skryté listové vesnice.
„Jistě by z něj nic kloudného nevyrostlo,“ přitakal ninja.
„Tvá svěřenkyně Lianna si vede skutečně dobře. Jen je mi záhadou, proč se tak straní lidí.“
„Neznám odpověď, pane. Ale vaším přáním bylo, aby ji vůdci skupin uznali jako Genina a dovolili jí tyhle úlevy.“
Hokage se usmál. „Je nadaná a jde si za svým clem. Proč jí neumožnit přijetí mezi ninjy? Pro vesnici bude významnou posilou, ale snad se časem naučí vycházet s lidmi. Vypracovala se sama a v mnohém je lepší než Irukovi studenti. Ale pokud se nenaučí pracovat v týmu, bude to její zkáza.“
„Rozumím, pane. Dejte jí prosím čas, je ještě příliš mladá.“

Jsem v terénu a trénuju plížení a schopnost skrýt se. Všude kolem jsou křoviska a já právě nyní stojím na stezce. Slyším vzdálené kroky, musím rychle zalézt mezi keře a důkladně se schovat.
Přichází sem nějaký muž. Vidím ho rozmazaně, ale neodvážím se pohnout, jen přerývaně oddechuju. Ach, co je to? Někdo mě drží za ruku.
„Co ty tu děláš tak sama?“ Mužský hlas přímo za mnou mne donutí se otočit. Ruku mám stále v jeho sevření.
„Trénuji, pane.“ Jsem poctěna, že mohu pohlédnout do tváře Hatake Kakashimu, legendě mezi ninji z Listové. Nějak divně se na mne dívá, ale já se ho nebojím. Pustil mou ruku. Zdvořile se ukloním. „Je mi ctí setkat se s vámi, Kakashi sensei.“ Překvapení? Asi nečekal, že ho budu znát.
„Jak to, že jsi mne poznala?“ Ninja s vlasy vyčesanými až nahoru, s tmavým šátkem přes ústa a jedním zakrytým okem. Kdo by neznal Hatake Kakashiho?
„O vás se vypravují pohádky malým dětem, pane.“ Je asi trochu vyvedený z míry a já se směju.
„Vidím, že se směješ. Ty mi neříkáš tak úplně pravdu, že?“
Znovu se zachichotám. „Můj trenér Ebisu na vás strašně žárlí, a proto o vás často mluví. Jak bych vás tedy mohla neznat?“
„Ach tak. Dobrá. Buď opatrná, tvá schopnost skrývání není ještě úplně vyvinutá.“ Zvedá se ze země, kde dosud seděl v podřepu, a odchází. Sejmu z očí černý šátek, ze kterého jsem si udělala škrabošku. Nechci, aby o mně kdokoli věděl, kromě těch, kteří mi umožnili zkusit si splnit svůj sen.

Hatake Kakashi se chystal za svou skupinou, sedmým týmem. Chtěl je podrobit náročné zkoušce, ale zjevně jako obvykle přijde pozdě. Zvláštní blonďatá dívka s úplně černýma očima, které šly rozpoznat v černé škrabošce, v něm vzbudila pochybnosti. Všichni Irukovi studenti byli přece rozřazeni do skupin po třech. Jak by tahle neznámá mohla složit zkoušku, a dokonce už být Geninem?
„Jdete pozdě!“ hulákala dívka Sakura Haruno, které toho zjevně moc nenaspala a vytáhlý blonďáček Naruto Uzumaki, zatím nechápající, co to doopravdy znamená být ninjou. Poslední člen týmu, Sasuke Uchiha, si ho jen přeměřil pohrdlivým pohledem. Opravdu to s nimi nebude mít jednoduché.
„Přeběhla mi přes cestu černá kočka. Musel jsem to vzít oklikou!“ Jak trefně řečeno! Neprozradil tu dívku a přitom vlastně řekl vše. Opravdu byla jako kočka, maskovaná černým šátkem s otvorem pro oči. Ano, než zjistí její totožnost, zůstane pro něj černou kočkou.