Deidarova půlnoční procházka

Byla hluboká noc a do pokojů členů Akatsuki svítil úplňkový měsíc. Všichni spokojeně spali, jen jedna osoba se ve své posteli stále převalovala, a přemýšlela nad tím, jak se z pokoje nenápadně vyplíží.
"Musím tam nějak rychle jít, ale nesmím ho vzbudit." myslel si blonďatý chlapec a podíval se na budík, který ukazoval 00:41.
Pomalu se začal zvedat z postele. Ta jemně zavrzala a tak chlapec uvízl v nepohodlné poloze, kdy měl zadek s nohama ve vzduchu a držel se rukama kraje postele. Nějak zázračně se dostal z postele, a s medvídkem v ruce otvíral starou zrezivělou klikou. Dveře po otevření mírně zavrzali a chlapec jen slyšel svého parťáka huhňat ze spaní:"Ne, Deidara-sempai! Neopouštějte mě!"
Nad tím se chlapec mírně pousmál a pokračoval ve své půlnoční procházce.
Konečně se ocitl na místě kam se snažil, tak moc dostat-obývák!
Deidara zaujal pohodlnou polohu na gauči, kde se přikryl huňatou dekou. Vzal ovladače a zapl satelit a televizi. Hlasitost ztlumil na minimum, aby ho tady někdo nenašel. Našel MTV a čekal na velký okamžik. Zatím běželi reklamy a upoutávky. Deidara si povzdychl. Mohl čekat, že to dají zase později. Z nudy začal přeblikávat programy a řekl si, že za chvilku to zase přepne na MTV.
"Tak sakra, ten čas letí pomalu, když se čĺověk nudí. Čekat mě nebaví. Už chápu mistra Sasoriho, proč nesnášel nechat lidi čekat a proč nerad čekal." myslel si Deidara.
Najednou uslyšel zavrzat dveře.
"K čertu!" sykl. "Někdo jde!"
Dveře se zavřeli a Deidara vypl televizi a skoro ani nedýchal. Opravdu nikomu nechtěl vysvětlovat, co dělá v jednu v noci u televize-stejně by mu nikdo nevěřil.
Kolem dveří do obýváku (kde byla náhodou vélká tma) někdo prošel a šel ke koupelně, která byla hned u obýváku. Deidara si skoro oddychl, ale stále ho mohl někdo neznámý najít. Proto byl raději zticha. Někdo otevřel dveře ke koupelně rožl tam, zhasl tam a chvíli stál ve tmě. Potom se jakoby vzpamatoval a pokračoval dál. Obývák minul a Deidara si plně oddychl. Najednou se ten člověk vrátil a dveře od obýváku otevřel. Deidara doufal, že ten někdo aspoň nerožne. Ale jakoby to ten někdo vycítil, tak natruc rozsvítil.
Na Deidaru se teď dívala oranžová maska s jedním rozespalým okem.
"Deidara-sempai! Co vy tady? Vzbudil jsem se, když jste odcházel, tak jsem se šel podívat kde jste." vysvětlil Tobi.
"Tobi?" nechápal Deidara.
"Co tady děláte? Vždyť je noc. A proč jste u televize?" ptal se Tobi a zívl.
"No já jsem... já jsem se... nikomu to neřekneš?" ujistil se Deidara.
"Nebojte. Budu mlčet jako Orochimarův hrob." přislíbil Tobi a na důkaz předstíral, že si olízl dva prsty.
"Opravdu nikomu?"
"Nikomu, slibuju."
"Dobrá, já jsem se... no víš Tobi, chtěl jsem se podívat na, no..."
"Na to, na co se každý večer dívá Peiník? On mi sice zakázal říkat to slovo, ale jsou tam hambaté baby a voni, no to...!" říkal Tobi a červenal se.
Deidara se při představě Peina u erotického filmu úplně orosil.
"No, tak na tohle jsem se zrovna dívat nechtěl." zahnal Tobiho obavu. "Chtěl jsem se prostě podívat na MTV. Víš oni, tam měli dávat hodinovej speciál Beatles. Víš klipy a tak." posmutněl Deidara.
On je totiž velký fanoušek Beatles.
"Aha. Já jsem se bál, že byste třeba chtěl utéct. Vzal jste si aji Didiho(pozn.: Didi je ten plyšovej medvěd )."
"Ale Tobi, to bych přece neudělal." uklidnl plačícího Tobiho Deidara.
Vstal a šel k němu. Jemně ho objal kolem ramen. Tobi byl hned šťastnější.
"Tobi je rád, že Deidara-sempai mít rád Tobiho." řekl a usmál se.
"To víš, že jo. A asi půjdeme spát, že? Speciál nechám být. Zítra se na Youtube podívám na všechny klipy a vyjde to na stejno." řekl Deidy a šel s Tobim zpátky do postele.

Ráno při snídani na sebe Tobi a Deidara stále pokukovali a mrkali na sebe.
"Hej, vy dva! Co jste zas udělali?" zeptal se Kisame, který si toho stejně jako ostatní všiml, ale jako jediný se zaptal.
"Kisame, vůbec nic. Vůbec nic." řekl s úsměvem na masce Tobi a podíval se na něho.
Ten byl chudák v šoku, že ti dva mu ani nikomu jinýmu nic neprovedli.
"To je naše tajemství, že?" mrkl Tobi na Deidyho a ten ho pod stolem kopl do holeně.
Tobi sykl, ale přes svůj věčný optimismus ukázal palec, jako že je všechno OK. Deidara hodil oči v sloup a dál jedl vajíčko.

A tak skončil příběh půlnoční vycházky Deidary nachytaného Tobim. Ale nebojte - Tobi je hodný chlapec, takže tohle tajmství si sebou vezme do hrobu.