Uč se dcero...12

Tak a máme tu další díl. Pokud jste čekali něco extra a pořádnou bitku, tak vás asi zklamu, ale můžu prozradit, že bojovat se ještě bude ;)

Uč se dcero ….
Dobrou kunoichi býti
Aneb
Velké nástrahy malého světa 12.Díl

12.Díl

14:15 den souboje
Shinoby svět, Ohnivá země, Konoha, Aréna.

Oba naši soupeři na sebe nevěřícně hleděli s ústy otevřenými dokořán, že by jim tam klidně mohlo vlétnout stádo tučných masařek, neschopni pohybu s toho šoku. Sakura jen těkala očima po těch dvou a netrpělivě čekala vysvětlení. Jako první se kupodivu oklepala Hamano, nevěřícně natáhla ruku s ukazováčkem a koktavě vyhrkla:
„C-co tu s-sakra –dělá-š ?!“ Protivník se již taky oklepal.
„Já, ani nevím.“ Pohlédl po všech těch lidech čekající na tribunách, a pak jeho pohled opět sklouzl na Hamano. „Není to ten seriál co sleduješ?“ Zeptal se a tajně koukl na společníka, který ho doprovázel. Sakura se jen překvapeně podívala na Hamano.
„Jo, řekla bych že jo.“ Odpověděla a chtěla mu ještě něco říci, když zasáhla Sakura.
„Tak počkat! Hamano vy se znáte?!“
„Jo, jsme spolužáci. Teda v téhle době už bývalí spolužáci.“ Řekla Hamano a kluk jen na souhlas přikývnul.
„Aha.“ Vypadlo jen ze Sakury překvapeně. „Mohla by jsi jít kousek se mnou?“ Sykla Sakura potichu. Hamano jen na ni překvapeně hleděla, když v tom byla táhnuta opačným směrem od ostatních lidí v aréně.

Na lóže určené pro Kage:

„To se to tam k sakru děje?“ Nevydržel situaci už Raikage a vyslovil tak nahlas otázku, která všechny přihlížející sžírala. Lidé na tribunách byli stejně netrpělivý, jako naši Kage a hlasitými výkřiky a nadávkami se dožadovali o začátek boje. Jediný Oroušek do sebe rval s chutí celou krabičku nejnovějších Orbitek, aby si trochu vyčistil jazyk.
„Hokage-sama čekám okamžité vysvětlení situace a konečně začátek boje. Jinak to můžeme také řešit jinak!“ Tsunade měla sto chutí Raikageho tady před všemi uškrtit. Místo toho jen v duchu napočítala do deseti.
„Izumo,“ obrátila se na ninju vedle sebe, který místo hlídání brány měl dnes úkol Tsunadiného poslíčka : „okamžitě chtěj po Genmovi vysvětlení a řekni mu, ať už konečně začne ten zápas!“
„Hai.“ A Izuma, který zmizel v oblaku kouře byl za chvíli dole v aréně u Genmy.

Mezitím v aréně:

„Sakra Hamano nemůžeš se sním jen tak vybavovat! Vždyť je to tvůj soupeř!“ Rozčilovala se Sakura dostatečně daleko, aby ji kdokoliv kromě jich dvou mohl zaslechnout.
„On není jen soupeř. Je to kamarád, spolužák chápeš?“
„Ale teď je to pro tebe soupeř! Nemusíš ho však zabít, stačí ho jen zbít!“ A Sakuřina pěst narazila do té druhé. Hamano se jen pokoušela spolknout ten velký pomyslný knedlík, který ji dráždil v krku.
„No jo, ale to já budu 100% zbita. Ne on. Já ho nedokážu porazit ani kdybych opravdu chtěla. Chápeš?! Jsme nahraný!“
„Co tím sakra myslíš? Můžeš se vyjádřit trochu přesněji?“ Hamano si jen povzdychla.
„To já budu ta, která dostane nakládačku. Je to můj spolužák a hodně o něm vím. On je nejlepší z celé třídy snad ve všech předmětech.“
„A ty?“
„No, já jsem druhá. Jen párkrát má m lepší známky z testů než on. Největší moje pole působnosti je dějepis a ten je mi tu tak na dvě věci!“
„Ale právě si řekla, že ho někdy dokážeš porazit.“
„Málokdy.“
„No jo, ale to je přece ve škole. Tady jde taky hodně o praxi.“ Snažila se Sakura aspoň trochu povzbudit Hamano. Chtěla jí ještě něco říci, ale v Genma k nim přišel.
„Začneme. Jinak z toho budou dost velké problémy.“ Pokývnul na Sakuru, ta jen přikývala, mrkla na Hamano a odcházela pryč. Hamano se za ní ještě naposledy otočila a pak následovala Genmu k…. ani nevěděla ke komu. Je to nyní soupeř? Nebo je to pro ni pořád ten spolužák a kamarád? Vůbec netušila, co jí přinesou následující sekundy jejího života.

Na lóže určené pro Kage:

„Vše by již mělo být v pořádku Hokage-sama.“ Oznámil Tsunade Izuma, který se vedle ní objevil.
„Dobrá.“ Řekla jen, ale ve skutečnosti by ráda věděla, co se tam dole doopravdy stalo a podle tváří ostatních si byla jista, že není sama.

V aréně:

Stáli naproti sobě. Výkřiky lidí oba ignorovali, stejně jako cokoliv jiného.
„Můžete začít.“ Oznámil nevzrušeně Genma, jako už tolikrát za jeho život a přesto to dnes bylo zcela jiné. Nic se nestalo. Ani jeden z nich se nepohnul. Nastala dlouhá chvíle ticha, kterou až přerušil hlas:
„Je to pravda?“ Zeptal se a pohlédl na lóže, kde byli Kage.
„Hmm..co je pravda?“ Nechápala jeho otázce Hamano.
„Že když tady dnes prohraji, tak Ohnivá použije ten tajný svitek na zničení ostatních zemí.“
Hamano jen n chápavě vykulila oči.
„C-co, jaký svitek??“
„Ten, který vlastnil nejmocnější shinoby celé téhle planety. Za jeho doby byla tahle země sjednocena, ale když umřel nastaly boje….“
„Já vím!“ Odsekla uraženě Hamano.
„Tak proč za ně bojuješ?“ Zeptal se zcela v klidu.
„Pche…můžu tě ujistit, že takový svitek nikdo nevlastní. Pokud mi tu děláš přednášku o tom, že se Ohnivá snaží o spojení všech zemí pod jednu, tak je to ta největší pitomost, co jsem kdy slyšela!“ Hamano si užívala jeho překvapeného výrazu. Konečně tu byla další příležitost dokázat, že je v něčem lepší než on a ona si tu chvíli náramně vychutnávala. (Já vím jsem mrcha ) „Tohle anime v našem světe sleduji už hodně dlouho, o tomhle světě vím hodně a také o lidech v něm. Ohnivá a některé ostatní země byly v minulosti zkoušeny dát všechny dohromady, ale téměř vždy to dopadlo stejně, jako války v našem světě. Už z našeho světa by jsi měl vědět, že vytvořit takovou jednotnou zem je zcela nemožné!“
„Ne, když je kompletně vyhladíš.“
„Ale Ohnivá je nemá čím kompletně vyhladit!“
„Jak to můžeš vědět?! Co takový ocasý démoni, které tady ten shinoby zanechal!“
„Ano, on je tu zanechal, ale tím, že rozpoltil svou duši (sílu, chakru) na několik částí tomuto světu dal rovnováhu. Každá země má aspoň jednoho jinchuriky nebo měla. Mohl si taky klidně umřít a nic nerozdělovat, ale moc dobře věděl, jaké by to mělo pro tuhle planetu následky! Proč by se tedy namáhal rozpolcováním duše (síly, chakry), když by pak vytvořil svitek, který všechno dokáže zničit!“ Hamano musela čím dál víc křičet, protože ačkoliv byli celkem blízko, tak řev lidí byl čím dál větší. Genma nervózně žvýkal špejly až vyplivával třísečky.

Ve zdech arény:

Sakura rychle klopýtala po schodech na horu za Tsunade, když konečně vyběhla schody někdo jí zahradil cestu.
„Sakura-chan!“ Vykřikl Naruto a v závěsu za ním byla Tenten. „Sakura-chan co se to sakra stalo? Proč spolu nebojují - ttebayo!“ Rozčiloval se Naruto a mluvil hodně rychle. „Takhle přivede naši zemi do záhuby!“
„Shanmaró!!! Baka!! Když mi dáš prostor, tak ti to vysvětlím!“ A jala se zuřivě škrtit Naruta. Zasáhla až Tenten svým neutrálním odkašláním. Sakura pustila Naruta a ten celý modrý lapal po vzduchu.
„Oni se znají. Chodili společně do třídy.“
„Cože???!!!!“ Vyhrkli Naruto a Tenten současně.
„Taková šance je přece 1 ku miliónu!“ Vyhrkla Tenten a nechápavě rozhodila rukama.
„To jim řekni, jestli je uvidíš živý po boji. Jestli teda nějaký bude. Ale já teď musím za Tsunade-sama.“ A běžela chodbou dál. Naruto se za ní jen ohlédl a spěchal k zábradlí. Ti dva tam pořád stáli a něco si snažili říct.
„Ksó!“

V aréně:

„Ksó!“ Zařvala si jen tak pro sebe Hamano, protože ji přes řev diváků vůbec nebylo slyšet. Potřebovala si promluvit v klidu a bez všech těch lidí. Rychle udělala pečetě a najednou lidé utichly. Natáhla ukazováček na svého (bývalého) spolužáka. Ten rychle odskočil, ale vzápětí byl upoután v genjutsu. Všechno bylo téměř stejné, kromě toho podezřelého klidu. Podíval se po tribunách, nikde nikdo neseděl. Dokonce ani jejich rozhodčí tam s nimi nebyl.
„Konečně trochu ticha.“ Oddychla si Hamano a zaměřila na něj opět svůj pohled.
„Proč jsi to udělala? Opravdu se mě budeš snažit zmlátit? Tak lehce se nedám!“ A dal ruce do pečetě pro zrušení genjutsu.
„Bože (Jashin!) a tohle je nejchytřejší kluk v naší třídě.“ Po tomhle Hamaniném výroku přestal se svým snažením.
„Takže si chceš jen promluvit.“ Řekl nakonec v klidu, ale zachovával si bezpečnou vzdálenost.