Jednou........

Zase stáli na těch sochách naproti sobě. Opět. Po tolika letech. Blonďatý schinobi, navždy oddaný své vesnici, a černovlasý ninja, který tu samou vesnici zradil. Zapřísáhlí nepřátelé a přitom nejlepší kamarádi na život a na smrt.
"Proč dál nebojuješ v Konoze?" zeptal se tmavovlasý chlapec. "Nechceš se už stát Hokage, Naruto?"
"Dokud má Listová dostatek shinobi a kunoichi s ohnivou vůlí, tak je vesnice v bezpečí," odpověděl mu jmenovaný. "Ale to ty asi nikdy nepochopíš, že ne, Sasuke?"
"Ne," odfrkl si opovrživě Sasuke. "To nikdy nepochopím," Naruto najednou vykašlal krev. "Jsi zraněný z bitvy v Konoze. Proč se nevrátíš a nejdeš do nemocnice?"
"Ptám se tě naposled," řekl ztěžka Naruto, který jeho poslední poznámku ignoroval. "Vrátíš se se mnou domů?"
"Už jsem ti to říkal," lhostejně odpověděl Sasuke. "Já už nemám domov."
"Dobře," ztěžka kývl Naruto. "Pak tedy.....," pozvedl kunai. Sasuke se připravil na útok, avšak Naruto si zapích kunai do břicha.
"Proč?" zarazil se Sasuke. Na chvíly zaváhal, pak se však jedním skokem dostal k Narutovi. "Proč jsi to udělal?" Naruto se na Sasukeho usmál.
"Bez tebe bych cestu zpátky do vesnice nezvládl. Dřív nebo později bych stejně zemřel."
"Dobře," kývl najednou Sasuke a zvedl Naruta ze země. "Vracím se..... domů."

Blonďatý chlapec se s trhnutím probudil.
Opět jen sen, uvědomil si smutně Naruto. Ale jednou......jednou ho zpět přivedu!!!