New generace 5-Pozdvižení v Konoze aneb už jsem to našla! xDD

No hurá. Asi po dvou hodinách bloudění po lese jsem našla bránu.
„Kdo jsi?!“ řekne jakási blonďatá holka tak v mým věku.
„Já?“ ptám se a ukážu na sebe.
„Ale nesmíš to říct takhle. Musíš tady slečně vysvětlit, že to potřebuješ vědět, aby sis to mohla zapsat.“ řekne jakýsi muž, který vyjde za dívkou.
„Promiň, já jsem Izumo a to je moje dcera Leila, a ty jsi?“ usmívá se na mě.
„Já jsem Akeko Haruno z Červeného písku!“ představím se.
Nejdřív na mě koukají jak spadlí z višně. Pak se Izumo koukne na můj kufr, přes který mám přehozený plášť.
„Ty... ty... jsi dcera Sasoriho z Červeného písku? Toho mrtvého člena z Akatsuki?“ vyděsí se, ale já jen kývnu na souhlas.
Bleskurychle vytáhne katanu a dá mi jí pod krk.
„Leilo, jdi pro hokage! Ta dívka je z Akatsuki a to jsou hledaní ninjové třídy S. Musíme ji zajmout!“ řekne pak a Leila kývne.
„Počkejte! Já nejsem v Akatsuki. Teda jsem, ale nejsem právoplatnej člen. Jsem sice dcera Sasoriho, ale taky Sakury Haruno. Jsem tu, abych složila zkoušky ninju!“ vyhrknu.
„A jak máme vědět, že je to pravda?“ vyhrkne Leila.
„Já nevim, třeba….kdybych byla Akatsuki a měla tady tajnej úkol, nešla bych hlavní branou, pak bych, když na mě míříte tou katanou se bránila a navíc, mám kufr! Kdybych měla misi, tohle sebou netáhnu!“ vyhrknu.
Chvilku na mě koukají a asi se snažej vymyslet, jak si mě prověřit nebo co. Pak ale Izumo váhavě katanu svěsí.
„Dobře, promiň, ale musíme si dávat pozor.“ usměje se a kývne na mě.
Já taky kývnu a vydám se pryč.

Plahočím se městem bůhví kam. Koukám kolem sebe na lidi, který si o mě šuškaji. Buď o tom, že mě nikdy neviděli nebo o mým plášti, kterej mám na kufru. Je to divný, ale já si ten plášť musim oblíknout. Najednou se cítím sebejistá. A taky sebevědoměji.
„Vidíš tu holku? Není to plášť Akatsuki?“ špitá nějaká husa své kamarádce.
„Jo, to je divný, měli by ji zavřít!“ odpovídá jí a obě se hihňají.
Spojím ruce a za nimi se objeví Ai a Kai. Znovu mírně hnu rukou a oni ty dvě začnou škrtit. Přímo se vyžívám v tom, že si tady dělám pověst krutého vraha. To se mi líbí!
Když už jsou obě holky na kolenou a už nemůžou ani pípat, usměju se a obě loutky si pohybem ruky přivolám k sobě.
„Příště, až mě budete pomlouvat, dělejte to tišeji!“ poradím jim s úšklebkem a pomalu následovaná loutkami odcházím.
To se mi líbí! Je to super pocit, bejt nad nima. Vždycky jsem chtěla bejt Akatsuki. Kam příjdou, tam mají respekt. I já bych jednou chtěla jít s tím, že se mě ostatní bojej. To je můj sen.

Jdu dál. Všichni mi raději uhýbají z cesty, jen vidí mý nádherný červený mráčky. Já se pod slamákem štěstím div neutetelím.

„Ty jsi Akako?“ zeptá se mě kdosi.
Sundám slamák a vzhlédnu do tváře jakémusi ninjovi se zářivě žlutými vlasy a stejně zářivým úsměvem.
„Jo!“ odpovím bez rozmyslu.
„Jsem Naruto Uzumaki! Mám tě odvést domů. Sakura operuje a příjde až večer. Moc se ti omlouvá, Akako!“ usmívá se dál.
„Stačí Ake!“ ušklíbnu se a on přikývne.
„No tak pojď! Ukážu ti, kde budeš bydlet!“ usměje se.
„Tak fajn!“ řeknu a s námahou zvednu to stokilový závaží v podobě kufru.
„Já ti to vezmu!“ nabídne se a zvedne to jako pírko. Asi budu muset začít posilovat! Jdeme městem a on mi ukazuje, kde kdo bydlí. Je milej říká mi i kdo to jako je.
„Támhle bydlí Sasuke a Hinatou Uchihovi. Sasuke byl můj a tvojí mamky týmový kolega. Určitě ho někdy uvidíš. Hinata a Sakura jsou totiž dobrý kamarádky. A Sakura jim často hlídá kluky.“ usmívá se Naruto.
„Kluky?“ nechápu.
„Jo. Maj dva syny. Minatovi je šestnáct a Sarutobimu dva měsíce.“ odpovídá mi Naruto. Jo tak šestnáct. To se mi líbí xDD.
„To je mu šestnáct a potřebuje hlídání?“ blikne mi najednou.
„Ne, ale no..., Hinata je tak trošku starostlivá mamča. Vlastně Minato je už teď uznáván jako nejsilnější potomek klanu Hyuuga, kam patří Hinata i klanu Uchiha, kam parří Sasuke.“ řekne Naruto.
„Moment, ten Sasuke... neni náhodou on ten bratr Itachiho?“ optám se.
„Jo je, ty snad znáš Itachiho?“ děsí se Naruto.
„Jo, ale nesnáším ho, je to pitomec!“ řeknu když si vzpomenu na všechny ty jeho inteligentní kecy.
„No, on Sasukemu vyvraždil rodinu. A on se chce pomstít.“ řekne trošku posmutněle.
„A vy Naruto, jak vlastně víte, že jsem dcera mamky?“ radši změním téma.
„No tak zaprvé mi tykej a za druhé... Sakura se nám přiznala k tomu románku!“ uchichtl se.
„A jelikož jsem já Hokage a ona je moje kamarádka a udělala to už dávno, už jsme to neřešili!“ usmíval se dál Naruto.
„Cože? Ty jsi Hokage?“ divím se.
On jen vesele přikývne.
„Páni, můžu hokagemu říkat Naruto..., to je krutýý!“ zavýsknu.
On se jen zazubí.
„Tak pojď nebo tam nikdy nedojdem!“ popožene mě….

„To je mámin byt?“ říkám a udiveně civím na mega vilu, pomalu větší, než celá naše jeskyně.
„Jo, to víš je jedna z nejlepších medical ninju na světě, má dost kšeftů!“ pokrčí rameny a podá mi klíče.
„No jo, Ake. Já musim jít, mám ještě nějaký papírování. Určitě se ještě uvidíme, moc rád jsem tě poznal!“ usměje se a běží pryč.
„Já vás, teda tebe, taky!“ zakřičím za ním.
Pak se otočím, dotáhnu tašku až ke dveřím a chci odemknout.