Navždy spolu - Naruto & Hinata

Navždy spolu

,,Hinato - sama? Jaká byla vaše první láska?" zeptá se zvědavě dívka s dlouhými hnědámi vlasy až do půl zad.
Posadí se do tureckého sedu a jde vidět, že odpověď typu ,,o tomhle se nechci bavit" zde nehraje žádnou roli.
Hinata si s úsměvem povdechla a dívala se na svoji bývalou studentku,
jak ji se zájmem pozoruje.
,,Tak dobře. Povím ti to," souhlasila nakonec a sedla si naproti ní.
Dívce se rozjářila tvář, jak tomu bylo vždy, když se vyprávělo v tajmené atmosféře malého ohně usprostřed noci, kdy hvězdy konají svojí povinnost a svítí spolu s měsícem lidem na cestu.
Zbožnujě si takhle posedět si lidmi u ohniště, kdy fouká lehoučký vánek, který osvěží teplé noci.
,,Hele, vy dva! Pojďte sem! Bude se vyprávět," zavolala na své sourozence, kteří na kraji lesa sbírali popadané větve.
Dívka natolik podobná té první, jakoby jí z oka vypadla, pustila větve a s nadšením se rozběhla za svojí sestrou.
Chlapec, který se snažil posbírat dřevo, se nakonec také přidal. A tak tam seděli. Všichni čtyři. Hinata si prohlédla svoje studenty, které si ze všech nejvíc oblíbila. Ale kdepak...už to nejsou studenti, ale pořádní ninjové.
,,Bylo to takhle," začala Hinata a trojice sourozenců napínala uši, aby jim ani jediné slovo neuniklo.
,,Začalo to před mnoha lety. Nejspíš jste slyšeli o útoku Devítiocasého na Konohu?" zaptala se předem.
Když uviděla svorné přikývnutí, oddychla si, že bude vysvětlování trochu méně.
,,Ano. Bylo to tehdy hrozné, ale čtvrtý celou vesnici zachránil," ujistila se dívka jménem Ai. Hinata si dobře uvědomovala, jak ji její jméno vystihuje. Láska, náklonnost. To byli její přednosti, kterých se Ai nikdy za dobu svého života nevzdala. Přesvědčení, že láska je silnější než smrt. Proto má v oblibě i zamilované příběhy.
Její sestra-dvojče, Michiko, přikývla na souhlas.
Teď si Hinata pomyslela, že tohle jméno neni zas tak přesné.
Znamená krásné moudré dítě. Michiko krásná je, ale je spíš důvtipná. Prostě chytrá od přirody, ne že by doma musela vysedávat nad učebnicemi.
,,Říkalo se, že to byl nejsilnější Hokage. Ale po něm přišel ještě jeden silnější. Tak či tak, zachránil celou vesnici," dopověděl jejich bratr.
Teď se musela Hinata pousmát. Měl pravdu. Nad tím se ale nesmála. Nobu, jeho jméno, znamená prodloužit nebo protahovat. A to je o něm všeobecně známo, že rád lidi zdržuje.
,,Pravda. Začalo to na akademii. Byl tam chlapec, který byl všem pro zábavu a každý se ho stranil. Nikdo ho neuznával a nikdo mu nevěnoval pozornost. Neměl rodiče, ani nikoho blízkého. A já si uvědomila, že jeho city a touhy stát se silným a uznávaným jsou opravdovější, než-li kohokoliv jiného. Trénoval seč mohl, ale nikdo ho neocenil. Ptáte se proč? Protože on byl ten, do kterého Čtvrtý zapečetil Kyuubiho. Za něco, co nemohl ovlivnit, za něco co mu bylo utajováno a za co nemohl, ho ostatní nenaviděli. Viděli obrázek té nestvůry. Ale já viděla jeho nitro a jeho sílu.
Inu, čas šel dál a on si konečně našel přátele. Měla jsem to štěstí, že jsem byla jednou z nich.
Měl tým, za který by položil život. Měl přátele, které bránil do svých posledních sil. Konečně byl šťastný. Konečně našel lidi, co ho vytáhli z jeho utrpení a samoty," řekla Hinata a na chvíli se odmlčela.
Ai, Michiko a Nobu ji se zájmem pozorovali.
,,Vy jste se do něj zamilovala. Věděla jste, že je to hodný člověk," vydechla s úžasem Ai a pohlédla na noční oblohu. Hinata přikývla a pokračovala ve svém vyprávění.
,,Od chuninských zkoušek přes různé mise až k různým akcím ve vesnici jsme se více a více sbližovali. Podporoval mě a dodával mi odvahu a toho jsem si cenila ze všeho nejvíc. Že mě má někdo rád.
Naruto, tak se jmenoval, trénoval a trénoval. Hledal svého přítele, který opustil vesnici a čelil Akatsuki, která chtěla jeho démona. Přes těžké životní zkoušky zůstal tím vtipným a lehkomyslným chlapcem, do kterého jsem se zamilovala.
Nakonec jsem se přeci jen odhodlala a jednoho večera, podobného dnešní noci, jsem se přiznala. Svěřila jsem se mu se svými city k němu a bála se, že mě odmítne. Ale on ne. Pamatuji si, jak mu v očích plály ohníčky radosti. Jak jsem mu svými slovy vykouzlila úsměv na tváři.
Tu noc jsem ho poprvé políbila. Tu noc se změnil můj život. S Narutem jsem začala chodit a všechny mise jsme měli společné. Lidé poznali, jak se k sobě máme a přáli nám to. Dělali všechno možné, aby nám pomohli spolu zůstat," promluvila a po tváři jí stekla slza. Hinata se dlouze zadívala do ohně. Vzpomínky byly jasné a ona se neubránila další slze.
Sourozenci ji sledovali v tichosti. Věděli, že to pro ni není nejspíš lehké. Hinata se nadechla a znova se pustila do vyprávění.
,,Čas plynul dál a nastal den, kdy mě požádal o ruku. S neskutečnou radostí jsem přijala. Za pár dní jsme si řekli svoje ANO. Naruto se stal neuvěřitelně silným a dobrým člověkem. Po náhlém útoku na Listovou a zabití Páte se rozhodovalo, kdo bude Hokage. Volba byla težká. Můj bratranec, Neji, byl chytrý, silný a obětavý. Jenže on to odmítnul. A udělal něco, co by do něj nikdo neřekl. Místo sebe navrhl porotě a radě Starších, aby zvolili Naruta.
Pamatuji si, jak jsem mu tehdy vděčně skočila kolem krku. A ano, Naruto byl zvolen Šestým Hokage. Vesnice pod jeho vedením vzkvétala," Hinata si oddychla a nabírala dech na další vypravování.
,,Takže... to on, Naruto a vy sensei?" užasl Nobu a vytřeštil oči. Hinata se usmála a přikývla.
,,Ano. Mluvil jsi o silnějším Hokage než byl Čtvrtý a to byl právě jeho syn. Uzumaki Naruto. Osoba, kterou lid nejdříve nenaviděl, a pak uznával. Jenže zničená organizace Akatsuki se obnovila a podnikla další útok na Listovou.
Nikdo však nebyl zraněn.
Ptáte se proč? Protože Naruto svoji vesnici miloval natolik, že se obětoval. Změnil se v Kyuubiho a útočníky zlikvidoval. Byl to několikahodinový souboj a každý se modlil za našeho Hokage. Za čověka, jehož obličej byl vytesán do skály vedle jeho otce. Za člověka, který bránil svůj domov a přátele, které měl raději než-li svůj život.
Akatsuki tedy byli zničeni, ale Naruto utrpěl těžká zranění. Díky kapitánu Yamatovi se změnil zpět do své podoby, ale ani přes zásah nejlepších mediků, mezi které patřila Sakura, nepřežil.
Tehdy se mi zhroutil celý svět. Ale já se nikdy nevzdám. Protože Naruto se taky nikdy nevzdával a přes všechny problémy šel dál. Tomu mě naučil. Odhodlanosti a odvaze. A za to mu děkuji."
Hinata se odmlčela. Slzy jí tekly po tváři. Rukou si nahmatala prstýnek. Prsten... snubní prsten. Michiko smutně přihlížela.
,,Hinato-sama..." začala potichu.
Hinata se však usmála a zakroutila hlavou.
,,Už je to čtyřicet let. Oh ano... utíká to moc rychle. Dneska bychom měli šedesáté výročí svatby. Moc mě mrzí, že Naruto se toho jubilea nedožil..."