Jak jsme šli do školy...a nebo taky ne..

Bylo krásné sluneční ráno a Akatsuki mířili do školy, pěšky, protože Tobi vypnul všechny budíky,páč si myslel, že bude víkend a tak jim ujel autobus.

„Tobi? Můžeš mi říct, JAK MŮŽE BEJT NĚKDO TAK BLBEJ JAKO TY???? Vždyť i ty keramický ptáci co dělá Deidara jsou chytřejší než ty!!!“ křičel Pein na Tobiho, který z toho měl z toho očividně srandu, protože se potichu smál pod maskou.
„A když mluvíme o Deidarovi, to nás nemohl dop***le vzít sebou??? Pták jeden keramickej, až ho uvidim tak mu jednu seknu!!!!“ huhlal Hidan a sebral hromádku kamínků a začal je házet po Itachim, který horečně debatoval s Kisamem a Zetsuem o tom, jestli je dobré jíst ryby a zeleninu.

„Já mám rád rybu se zeleninou a teď bych si docela dal.“ prohodil hladově Itachi a při vzpomínce na rybu se mu sbíhali sliny.Kisame a Zetsu se na něj nechutně podívali a stáhli se ke Kakuzovi, který si počítal kapesné.

"Nechcete moje peníze, že ne,“ řekl Kakuzu aniž by na ně pohlédl, “protože já to poznám!“ Kisame se zazubil,Zetsu mlsně myslel, jak by s nimi naložil. Koupil by si skleník. Obrovský skleník se spoustou kytiček.

„A tohle mám já vést,“svěřil se Pein Konan, která ho neposlouchala-skládala jeřába, „tuhle bandu jebanů.“ A ukázal na ostatní.

„Peine, není náhodou sobota?“zeptal se Tobi.
„To není, je pátek, maskáči“ odpověděl Sasori,s tonem, se kterým se mluví na malé děti.
„To tedy je!“.
„Ne, není!“
„Konan, že je sobota,řekni že jo!“ .
„Ehm,Tobi,dneska je neděle.“prohodila ledabyle Konan a začala si upravovat vlasy.
„Nene, je sobota!“ nedal si říct Tobi.

„Dneska je pondělí“pískl Itachi a nenažraně juknul na Kisameho, který říkal, že je čtvrtek.
„Dneska je úterý.“řekl Kakuzu a dál počítal peníze.
„Nene, je středa!“prohodil Hidan a dál myslel na to, jak ukroutí Deidarovi krk, až se vrátí.
„Já vám říkám, že je SOBOTA!!!!!“ vřísknul Tobi a zastavil se.
„Podle mě je středa.“řekl Sasori a dál vyřezával Pinokia.

“Dělej Tobi, nebo příjem pozdě do školy.“zabručel Itachi.
„A kdo říkal, že se jde do školy???...“ zeptala se Konan se zvednutým obočím „dneska je sobota.“
„Ale říkala si, že je neděle!“zařval Tobi.
„Tobi, já vím, co jsem říkala.“ odpověděla a vytáhla kapesní kalendář. Koukla se do něj, sklonila hlavu a hledala červen.

„Vsaďte se, že je středa!!!!!“řekl hlasitě Kakuzu aby ho všichni slyšeli.
„O kolik?“ zeptal se Itachi a Sasori kroutil hlavou, jak se ta dnešní mládež chová.
„O pade.“zakřenil se Kakuzu a podával ruku Itachimu aby si plácli.

Konan bloumala v kalendáři a všichni se zastavili. Čekali, co řekne.
„Dneska je………. středa.“vzdychla, naštvaná že neměla pravdu.
„Jo mám dalších pade od Itachiho“výskl radostně Kakuzu a pohlédl na něj nafrněným výrazem.
„Tak jste to slyšeli bando,hybaj do školy.“přikázal Pein.
„Ehm,Peine,ještě jsem to nedořekla,dneska začínají prázdniny.“vypískla radostně a skákala do výšky.

„A co vysvědčení?“zeptal se Zetsu.
„To nám příjde poštou, nebo si zase k***a neposlouchal?
Že si zase dop***le usnul???“rozeřval se Hidan.
„No já…víš…trochu….málo….někdy….já….ehm…muhaha.“zajíkal se Zetsu a zčervenal na svojí “bílé půlce“.
„Tak když jsou ty prázdniny, co kdybychom šli na pláž? Tázal se zvesela Tobi.

Všichni souhlasili a cestou domů (museli si vzít plavky) a cestou na pláž, si povídali o Deidarovi,že teď čeká před školou, než se zazvoní. Ale nevěděli, že Deidara je úplně někde jinde než si myslí.