Tajuplná mise 8.

Uraa spadla do trávy, bolest v noze byla nesnesitelná a ona se na svou levou nohu bála podívat, protože si uvědomovala, že právě přišla o nohu. Když shinobi zmizeli, přiběhla k Uraa, ležící v bolestech na zemi, Kaede.
„Sakra! To nevypadá moc dobře. Musí co nejdřív do nemocnice. Djunko! Musíš jí nějak zastavit krvácení!“ zhodnotila situaci Kaede a Djunko si připravoval věci na ošetření rány. Uraa se konečně odvážila podívat na své levé koleno. Rána byla menší než čekala, ale přesto to bylo ošklivé hluboké zranění, které rozdrtilo koleno napůl.

Za čtvrt hodiny byli připraveni opět vyrazit. Djunko a Kaede vzali mezi sebe Uraa, která sotva vnímala a nemohla se hýbat, vydali se co nejrychleji do Konohy. I když se snažili, moc rychle jim to nešlo, byli příliš vyčerpaní a kvůli Uraa museli postupovat opatrně, aby s ránou nehnuli a ona nezačala znova krvácet. Z lesa vyběhla postava, Kaede po ní automaticky hodila kunai, postava se mu však snadno vyhla, byl to Kakashi.
„Co se stalo? Co je s Uraa?“ zeptal se a doběhl je.
„Napadli nás nějací shinobi. S někým si nás spletli. A Uraa to dost ošklivě schytala do kolene. Musí hned do nemocnice.“ vysvětlovala Kaede.
„Vezmu jí tam. Doženete nás?“ řekl Kakashi a vzal Uraa do náručí. To bylo poslední co vnímala.

Pomalu otevřela jedno oko, pak druhé oko, viděla nad sebou zašedlý strop. ´Skoro bílej strop. V pekle nebudu, tam maj strop určitě pěkně červenej a na nebe je ten strop moc hnusnej, doufám. Takže sem živá. Podle toho jak tu smrdí dezinfekce, tak sem v nemocnici.´ přemýšlela Uraa. Pomalu otočila hlavu a uviděla tři sedící lidi. Kaede jak kouká z okna, podřimujícího Djunka a Kakashiho se svou neodmyslitelnou knížkou.
„Probrala se.“ zaregistrovala Kaede, „Vítej mezi živými.“
„Tady se někdo znova narodil.“ usmál se na ní Djunko.
Uraa se ušklíbla, „Vtipné.“ řekla nedopatřením nahlas.
„Vtipné? Jak to myslíš? Vždyť si málem umřela.“ vzhlédl Kakashi od knížky.
„Ehh.. tak sem to nemyslela. Já jen..“ nechtělo se jí to říkat.
„Co ty jen?“
„No.. znovu se narodit na svý narozeniny je krapet vtipné.“
„Ty máš narozeniny? Proč si nám to neřekla dřív?“ zaznělo sborově.
´No nazdar a je to tady.´ „Měla jsem je včera. Ale já už je dost dlouho neslavím. Teda, vlastně bylo včera včera? Jak dlouho sem spala?“
„Pouze dvanáct hodin.“ ozvalo se od dveří, kde stála Tsunade. „Nechte nás, prosím, na chvíli o samotě.“ Všichni poslušně odešli.
„Jak je na tom moje noha. Asi moc dobře ne..“ zeptala se Uraa rovnou, nedělala si iluze, znala sílu Kusarigamy, sama ji uměla celkem dobře ovládat a navíc tu byl ten problém…
„Snažila jsem se koleno co nejvíce zregenerovat, normálně bych to dokázala, ale tvé koleno léčbu odmítalo. Je mi to líto, už nikdy s ním nebudeš moci pořádně hýbat a je dost možné, že tě bude dost bolet.“
„To jsem čekala. Obě moje kolena už prodělala jednu velmi složitou léčbu, léčitel mě varoval, že jestli si je zraním, tak se mi zranění nemusí zahojit. Děkuju vám za to, že jste mě alespoň částečně vyléčila a taky… za upřímnost. Teď si ještě trochu zdřímnu.“ řekla a otočila se směrem k oknu. Nechtěla, aby ji někdo viděl brečet.

V nemocnici zůstala ještě tři dny, pak jí pustili domů. Tušila co jí doma čeká a vůbec se netěšila. Přátelé ji chtěli pomoct a tak jí uspořádali narozeninovou oslavu. Přišel dokonce i Ibiki, po chvíli podezřívání, že ho tam někdo donutil jít, si s ním měla možnost promluvit.
„Je zvláštní, jak jsou někteří geninové nadaní. Dokážou prakticky odvelet skoro celou misi. Je to až podezřelé. A tady, tady máš dárek, snad se bude hodit.“ pousmál se a vtiskl jí do ruky knížku o lidské psychice, kterou ještě nečetla.
„Děkuju, za dárek .. a za pochvlalu.“ ´Zmetek jeden furt mi nevěří, ale ta knížka, ta je fakt úžasná. Vlastně, jedinej dělá správně, že mi nevěří. I když teď.. teď už nebezpečná nejsem. Sem mrzák a mrzák těžko ukradne svitek pečetí, co ho Tsunade dává tolik hlídat. Nesplním svoji misi. K čertu s tím, první mise, kterou nesplním! A taky poslední.´přemýšlela a lila do sebe proudem saké. Nakonec skončila zpitá do němoty na válendě, kde jí následující ráno křísil Kakashi.