Akatsuki & Hyuuga II.

"Sakra, jak mi to Pein může udělat?" Začala jsem si pro sebe klít a šla jsem směrem k věznici. A další výkřik.
"To né!" Zakřičela jsem a zrychlila. Sotva jsem popadala dech, ale už jsem byla skoro na místě
"Kurňa, dávej bacha." Do někoho jsem narazila.
"Promiň, Hinato."
"Á, Sasori," Trošku jsem zčervenala. Sasori už se mi dlouho líbil.
"Já se omlouvám, nedávala jsem pozor na cestu." Vykoktala jsem ze sebe a tvář mi opět nabrala trochu červený odstín.. Můžu děkovat bohu, že už nejsem stydlivka jako dřív.
"To je v pohořádku." Řekl Sasori a pomohl mi vstát.
"Kam vůbec běžíš?" Zeptal se mě.
Já jen nesměle sklopila zrak.
"No…" Nevím, co mám říct, bojím se, že by se na mě naštval.
"No tak, já tě neukousnu!" Mile se na mě usmál.
Jé on se na mě usmál Je tak sladký'
"Já, jdu za Itachim."
"Proč?" Vyjekl Sasori.
"Máme nového zajatce." Vysvětluji.
"Jo, já vim, a co?"
A co? Sakra Sasori. Jediný, co tě bude omlouvat je to, že nevíš kdo to je!
"No a ten zajatec je moje sestra."
Dostal ze sebe jen nechápavé aha.
Velmi inteligentní odpověď.
"A nemám jít s tebou? Itachi tě moc nerespektuje a nechci, aby na tebe byl zas naštvaný!" Navrhl mi.
Jemu na mě záleží. No tak Hinato, nedej na sobě nic zdát holka. "Díky."
"Nemáš za co." Řekl a zase se na mě mile usmál.
Neprovokuj.

Ve věznici.

"Hanabi, jsi v pořádku?" Hanabi, neštvi mě a prober se.
"Hin! Ty žiješ!" Ano, ty dokonce taky. Ale já asi dlouho nebudu.
"Jo, jsem a neuškrť mě."
"Promiň, nemůžu uvěřit, že jsi byla tady celé ty roky. Jak si mohla sakra utéct? Vždyť já si myslela, že jsi mrtvá."
"Jo, všichni na mě už v Konoze zapomněli, co bych asi měla čekat. Pro nikoho jsem tam nic neznamenala." Málem jsem se rozbrečela. Ach ano, to je krutá realita. Nikdo mě tam neměl rád, všem jsem byla na obtíž. Po smrti maminky už můj život neměl vůbec cenu. Můj otec, ale vlastně strýc mě nenávidí, tak co čekat.
"Co to říkáš, to není pravda!" Zarazila jsem se.
"Naruto, Kiba, Shino a mnoho dalších tě hledají do teď. Neji ten…" Co Neji sakra. Hanabi pouze ukápla slza.
"Co Neji?"
"Neji, každý den se modlí k bohu, ať se mu vrátíš. Každý den chodí na místo, kde tě viděl naposledy. Od té doby co jsi odešla, nic není jako dřív!"
"Hanabi, já tě tu zamknu. Jo? Donesu ti jídlo, pití, no prostě vše co budeš potřebovat a jdu do Konohy. Ahoj ..