Akatsuki na opuštěném ostrově

Akatsuki jeli letadlem na dovolenou přes moře. Co se ale nestalo? Letadlo havarovalo, a členové Akatsuki museli doplavat na ostrov poblíž. Co se s nima nakonec stane? Přežijí to? Budou čelit divočině? To nikdo neví...
"Já asi umřu.." stěžoval si vzdychem Hidan a ovíval se papírem, co mu Konan půjčila.
"Jseš nesmrtelnej, idiote." houkl na něj z posledních sil Kisame a olízl si suché rty.
"Mám strašnou žízeň." řekla Konan a schovala se ještě víc pod zlomené křídlo letadla, aby byla ve stínu. Tam se opřela o Tobiho, který tam byl se všema ostatníma.
"Musíme najít vodu." řekl vždy spolehlivý Pein a z posledních sil vstal.
"Kde chceš tady najít vodu? Pokud sis všml, tak tam vzadu je sice nějaká džungle, ale ty kytky tu vodu taky potřebují, víš? A určitě na nás nečekali, aby se podělili." říkal mu Zetsu a zavřel se do své 'skořápky'.
"Itachi,"
"Ano, šéfe?"
"Ty půjdeš se mnou. Půjdem se podívat po okolí a do té džungle-někde tady ta voda být musí. Vy tady mezitím můžete vymýšlet plán, jak se od tud pryč. A až ji najdeme a přineseme, tak vybere ten nejlepší a uskutečníme ho, popřípadě vymyslíme něco spolu. Takže Itachi, jdeme." řekl Pein a na rozloučenou políbil Konan.
"Mám tě rád, vrátíme se co nejdřív." slíbil ji.
Itachi a Pein se belhají do džungle, a u letadla panuje nálada pod psa.
"Víš Peine, co když ji nenajdeme? Pomyslel si na to?"
"Pomyslel, a je to velmi pravděpodobné. Ale to těm srágorům nesmím říct, jinak budou dělat mrtvý ještě dřív než budou doopravdy."
"Takže tady umřem.." řekl Itachi pesimisticky.
"Ale no tak, brachu, tak aspoň zemřem spolu." zazubil se Pein.
"No super, jedno horší než druhý." povzdychl si Itachi nad jeho osudem.
"Řeknu to asi takhle-rozdělíme se, a budeme hledat tu zatracenou vodu, a za přibližně hodinu se sejdeme tady," řekl Pein a na jeden strom vyryl obláček Akatsuki.
"Fajn. Za hodinu." souhlasil Itachi a šel na druhou stranu džungle než Pein.
::::::::::::::::::: ITACHIHO::::::::::::::
"SAkra!" zaklel Itachi, když zakopl o liánu na zemi.
"Tady je to nebezpečný, a navíc žádnej pramen nevidím." přemýšlel Itachi nahlas. Najednou zahlídl něco, co by tady nečekal. - Asi 4 roky staré vydání Žena a Život! Itachi ten časpos vzal, že udělá radost Konan.
::::::::::::::::::: PEINA::::::::::::::::::::::
Pein chodí po džungli a opravdu pozorně sleduje krajinu a hledá potůček, pramen, jezírko nebo cokoliv jiného.
Najednou zbystří. Něco zaslechl. Šumění. A dal by cokoliv za to, že to byla voda. Začal poslouchat pozorněji aby přišel na to, od kud ten neznámý zvuk vychází. Šel za svým sluchem a nevěřil svým očím.
:::::::::::::::::: ITACHIHO::::::::::::::::::::::
"Hm, bloudím tady asi půl hodiny a voda žádná. Ale ty kytky jsou krásně zelené. Musí tady někde být voda. Jak to jde asi Peinovi?"
:::::::::::::::::: PEINA:::::::::::::::::::::.
Pein se zastaví a kouká na jeho oběv. Našel jeskyni a rozhodl se, že ji prozkoumá. Zašel pomalu do jeskyně a po pár krocích ve tmě mu ujela noha a sjel dolů po srázu. To kam spadl ho mile překvapilo. Byl po kotnících ve vodě a postupně se její hloubka zvyšovala. Pein ochutnal, jestli to není náhodou slaná voda, ale štěstím mu poskočilo srdíčko, když zjistil, že je to sladká voda.
"Jóó!!!" řval Pein přes celou jeskyni jako když daj češi gól, a rozběhl se vstříc vodě a v určité hloubce se do ni ponořil aby získal trochu síly. Napil se a za chvilku se rozhodl že se vrátí na určené místo.
Vyškrabal se z jeskyně nahoru a vykáhl kunai. Utíkal od jeskyně k místu kde se s Itachim dohodli, a každý strom v běhu sekl, aby našel cestu k jeskyni.
Když se konečně dostal na to místo, Itachi tam znuděně četl ŽaŽ a, když viděl mokrého Peina začal závidět, ale věděl, že našel vodu.
"Vidím, že jsi vodu našel. Nebo jsi se tak zpotil?" udělal si z něho srandu Itachi.
"Ne, našel jsem vodu. Dál v džungli je jeskyně. Tam je sráz a dole je voda. Zatopená jeskyně! Chápeš jaký máme štěstí??" zeptak se Pein a ze samé radosti Itachiho políbil.
"Tfuj.." začal prskat Itachi, ale Peinovi byly Itachiho sliny v celku jedno-hlavně, že mají vodu!
Cestou našli nějaký kanistr, tak ho vzali na vodu (asi nejsou jediní, kdo tady ztroskotali).
"Ty v**e!" řekl s úžasem Itachi, když spadl do vody v jeskyni.
"Krása, že?"
"To teda jo. Tak rychle, vezmeme tu vodu. A pak najdeme něco do čeho se dá dát víc vody a vezem jí víc." říkal Itachi a oči mu zářily štěstím.
Nabrali vodu a celí mokří a šťastní běželi zpátky na pláž s dvouma kanystrama vody a cestou označili cestu kunaiem.
::::::::::::::::::::::::::MEZITÍM NA PLÁŽI::::::::::::::::::
"Co když se nevrátí?" zeptal se Deidara.
"Vrátí." trvala na svém Konan.
"Třeba tady mají masožraví kytky. Když už jsme u toho-mám hlad. A Tobi vypadá chutně." olízl se Zetsu.
"Hlad máme všichni, tak nebuď chamtivej, a kdyžtak se poděl." nabídl mu jeho návrh Kakuzu.
"Jasně, co bych pro tebe neudělal, že?" zazubil se Zetsu, a Tobi se přikryl svým svlečeným pláštěm.
'Do p***le-krvežízniví chlápci! To je jak v Bondovce! Měl bych se začít bát.' obával se Tobi v duchu.
"Hele! Už jdou!" zvedla se Konan celá šťastná a práskla se hlavou do křídla.
Rozběhla se za Peinem, Pein předal jeho kanystr Itachimu a rozběhl se šťastný za Konan.
"To je tak romantické." vzdychl Hidan nad objímajícíjím se Peinem a Konan.
"A maj vodúúú!!!" řval Deidara, a hned v něm ožil život. Všimni jim pomohli s kanystrama a začali pít po mylých doušcích.
"Nikdy jsem si nemyslel, že mi bude někdy voda připadat dražší než ženy." řekl Itachi při vzpomínce na svůj harém.
"Mě taky ne. Je to skvost." liboval si Tobi napil se.
:::::::::::::::::PO DVOU HODINÁCH:::::::::::::
Všichni podřimují, jenom Kisame se dívá na obzor. Najednou uviděl něco, co vzdáleně vypadalo jako loď.
"Hej! Vstávat! Děcka! Je tam loď!" řval a šťouchal do svých parťáků.
"Kde?"
"Tam!" ukázal na tečku, která se zvětšovala a ukázalo se to jako super jachta nějakýho zbohalíka.
"Všichni skákejte a mávejte!" velej v panice Pein, "Tohle je naše šance na přežití!"
Všichni skákali, mávali, křičeli a loď se přece jenom pootočila a začala směřovat jejich směrem.
"Hurá!" řvali a pořád mávali.
Loď už byla blízko a asi 30 metrů od břehu zakotvila. Akatsuki se vrhli do moře a plavali tím směrem, aby se dohodli s majitelem.
"Díky bože." ddychli si, když zjistili, že loď opravdu čeká na ně.
Z paluby se na ně s úšklebekm podíval kluk. Mlě drsné hip-hopové oblečení, na jachtě bazén, kolem sebe holky v plavkách, číšníky a měl šperky ze zlata a diamentů.
Nakoukl se přes palubu a nechal zastavit nějaký přepotupní hip-hopový hit.
"Ale, ale, kohopak to tu máme." ušklíbl se na zmožené a dehydratované Akatsuki.
"To je...to je..to je ten kluk? Ten co má v sobě démona!" udivil se nad druhým životem Naruta.
"Ano. A předpokládám, že jste tady dlouho. Už dlouho se totiž v Listové a jiných vesnicích něděl žádnej bord*l. Možná vás nechám nastoupit a tím vás zachráním," řekl Naruto a poškrábal se ve vlasech. V Akatsuki se zvedla nálada. "..ale možná, že ne. To záleží na tom, co mi nabídnete." řekl naruto posměšně při pohledu na zoufalé ninjy.
"Uděláme cokoliv. Jen nás prosím pusť na tvou loď." prosil Kakuzu.
"Opravdu všechno?" divil se Naruto a Akatsuki poslušně přikyvovali.
Dívky na palubě si špitali a chichotali se.
"Ta fajn. Pustím vás na moji loď. Ale vy," řekl přísně Naruto a změřil se je nevěřícným pohledem. "vy budete celou dobu dělat, co vám řeknu. Bez půl slova odmluvy. Bez výjmky budete dělat co řeknu, je to jasný?"
"Je, budeme." odpověděl Pein za všechny. Jen Hidanovi se moc nelíbilo, že bude muset poslouchat toho malýho skrčka, ale co se dalo dělat, že? Ještě by ho na tom ostrově něchal.
Naruto je pustil na svou loď a lehl si na lehátko.
"Takže, co s váma?" přemýšlel Naruto a v očích mu blýskali plamínky.
"Tak co takhle, kdyby si ty," ukázal na Kisameho, " umyl podlahu? V obou dvou patrech. Je to hrůza. Nikdo se o to nechce starat." Kisame si řekl, že měl radši zůstat na tom ostrově.
"Ty mi můžeš udělat masáž nohou. Po večerech jsem utahaný, jedině masáž mě přivede zpátky k životu." řekl Naruto chdákovi Peinovi.
"Ty mi budeš tancovat." řekl Konan a ta se lekla, jak je ta mládež dneska nadržená.
"Ty blondýno!" křikl Naruto na Deidaru. Ten se na něho křivě podíval. "Ano, ty. Za to, cos udělal Gaarovi, se mi budeš celou cestu omlouvat, a budeš mě prosit o odpuštění."
'Ten je tak krutej!' litoval Deidara v duchu.
"Ty mi můžeš držet slunečeník. Ještě bych mohl dostat úpal." zazubil se Naruto na Kakuza. Ten se jen chytil za hlavu, protože měl pocit, že mu za chvilku upadne (v obojím smyslu slova xD)
"Slyšel jsem, že ty jseš nesmrtelnej," řekl na Hidana, "tak se ze srandy probodávej. Aspoň nějaká zábava, ne?"
"Ty budeš zalívat kytky a ten malej v té masce mi bude nosit ramen a jiné jídlo." řekl spokojeně Naruto a pokynul aby začali.
Kakuzu držel celou dubu nad Narutem slunečník, Deidara před ním klečel, omlouval se mu a prosil ho aby mu odpustil, Pein mu masíroval nohy, Konan tančila na hudbu v těsném krátkém oblečeku, do kterého ji nacpaly Narutovi slečny, Kisame drhl pohlahu, Itachi leštil loď a čistil vířivku, Hidan do sebe bodal a sem tam nechal Naruta aby si do něho taky bodl, Zetsu zalíval nespočetně moc kytek, Tobi nosil jídlo, a radši nedýchal, jiank by mu to snědl.
Akatsuki přijeli domů a první co udělali bylo to, že se najedli. Pak padli a usnuli.
Ráno si přislíbili, že už nikdy v životě nepojedou na dovolenou.