Sabaku no Hinata IX

Gaara stál bez hnutí vedle Shikamara a pozoroval ji v akci. Ta nenápadná dívka... Jak, jak může mít vlastnosti Hyuugů? Bylo ji teprve jedenáct let, bez Deimara by to nejspíš nezvládala tak snadno, ale jak ho dokázala jedinou větou přinutit ke spolupráci? Byla mu již od začátku protivná a teď ji jako pejsek poslušně držel svým stínem každého nepřítele, aby mu mohla zastavit chakrový oběh jediným dotekem dlaně.

"Slíbila jsem, že vás ochráním za cenu svého života, Kazekage-sama!" Vykřikla, než se dala do boje. A on skutečně stál a čekal, až ho ochrání!

"Co si o tom myslíš, Gaaro?" Drknul do něj Shikamaru. "Ona... Ona je Hyuuga!"

"To není možné, narodila se ve větrné a její rodiče jsou průměrní, ničím nevynikající ninjové." Zatřásl kazekage hlavou.

"A co když se ve větrné nenarodila? Má Biakugan, není jiná možnost, než že jeden, nebo oba její rodiče lžou."

Gaara na Lin zamyšlené pohlédl.

"Kdo vás poslal? Odpověz!" Křičela na jednoho z ninjů, zpoutaných provazy kolem stromu.

"Tobě tak něco řeknu, spratku!" Promluvil muž a znechuceně si odplivl.

"Radím ti, abys ji poslouchal, nebo..." Usmál se zlomyslně Deimaru.

"Ne! Ne, prosím už ne!" Zděsil se zajatec.

"Tak znovu. Kdo-tě-poslal?" Mluvila pomalu a srozumitelně.

"N-Nemůžu t-to říct! Já-"

"Špatná odpověď." Usoudil Deimaru.

"N-n-ne!"

"Dostali jste z nich něco?" Přerušil geniny Shikamaru.

"Tati! Kdybys ještě chvilku vydržel, tak..." Vyčítavě na něj pohlédl chlapec.

"Myslím, že tohle je práce dospělých. I když by mě docela zajímalo, co jste mu prováděli..." Koukl Shikamaru zvědavě na svého syna. Ten jen zatřásl hlavou.

"Tajemství." Zazubil se.

***

Pohublá žena seděla v rohu temného kumbálu. Hlavu měla zdviženou, mohlo by se zdát, že hledí do stropu, kdyby však neměla oči obvázané páskou. Pytlové šaty na ní vysely a tmavé vlasy měla spletené do dlouhého silného copu.

Byla sama. Neměla samotu ráda. Kdysi měla manžela a dítě. Teď po nich zůstala jen prázdnota... Jen ta kratičká chvilka svobody každý den, co vzpomínala na dobu, kdy ještě žila.

"Hej! Pojď sem a nalej mi to sake!" Zařval někdo hrubým hlasem.

"Hai," špitla a zvedla se. Co teď asi dělají? Zapomněli už na mě..? Jeden z mužů ji nastavil nohu. Žena se trochu zakymácela a pak s ladností končetinu přeskočila, převzala ztracenou rovnováhu a bez jediné poznámky pokračovala v cestě.

"To máš marný, ta nikdy nespadne." Poznamenal jeden z mužů. Všichni se rozesmáli. "Je na to moc hrdá, aby před námi poklekla..."

"Jo! slepá hime-sama!" Vykřikl další a opět se místností rozezněl hlasitý smích.

***

"Lin? Pojď sem..." Přivolal si dívku Kazekage. Les ovládla noc. Uprostřed mítinky plápolal oheň, který byl v okolní tmě jako záchranný kruh uprostřed moře.

"Kazekage-sama, moc se omlouvám za svá slova! Jsem si jistá, že beze mě by jste byl schopen-"

"Ne, Lin. O tom s tebou mluvit nechci." Přerušil dívku Gaara. Ta na něj upřela tázavý pohled. "Víš..." Nevěděl jak začít. "ehm.. Co to bylo ta techniku, kterou jsi použila na ty niji?"

Dívka se potěšeně usmála. "Líbila se vám? To jsem sama vymyslela! Jde jen o to, že soustředím chakru do rukou a pak ji dotykem posílám do soupeřova těla... Co se děje, mám něco na tváři?"

"Ne, to nic. Víš, tvé rodiče musejí být pyšní, že mají tak nadanou dceru..." Prohodil nenápadně kazekage a mrkl na ni.

"No, to ani ne." Zamračila se Lin a pohlédla do země.