S+A 002 - Cesta na ramen

Tak jo, Polibek za úsvitu měl být jednorázovka, ale tak nějak rád dělám ze všeho série... Zvlášť pak, když jste mi první díl zhodnotili tak hezky! Za což vám samo děkuju, a moc! A obzvlášť hAnko.

Scházeli se tam každý úsvit. Pokaždé to pro ně byl vyjímečný zážitek. Měli se rádi. Někdy spolu ruku v ruce také chodili na místa, kde je nikdo neviděl. Ve své podstatě byl jejich vztah tak pevný, že zanedlouho na sobě lpěli nejen duší, ale i tělem. Jeden bez druhého by nedokázali žít.
"Shikamaru, víš, nemůžeme náš vztah neustále tajit. To nejde," pronesla jednou Anko a přitiskla se ke svému milovanému. Ten jí obejmul a zasněně se na ní podíval.
"Tak si můžeme vyrazit do města. Konec konců, jednou by se to muselo provalit," odpověděl jí. Anko se usmála. V poslední době se často přistihla, že je dost náladová. Navíc čím dál častěji dostávala zvláštní chutě. Například si dala k obědu polévku a najednou se jí zachtělo zmrzliny. A do toho všeho ještě přibrala. Nevěděla jak, protože každý den pilně cvičila, aby si udržela svou skvělou sexy postavu.
"To jako bychom si vyrazli teď hned?" podivila se. Nečekala, že to lidem prozradí už tak brzy.
"No a proč ne? Každopádně, mám hlad jako vlk!" Shikamaru Anko jemně políbil na rty a společně se vydali do města.

Jak procházeli uličkami a objímali se při tom, nemohli si nevšimnout udivených pohledů kolemjdoucích.
"Není to sensei a žák?"
"A proč se drží za ruce?"
"To určitě trénují."
"No podívejte se na ně."
"Že se nestydí."
Ze všech stran se ozývaly neustále se opakující komentáře. Avšak zamilovaný pár je úplně ignoroval. Bylo jim jedno, co si o nich myslí ostatní. Hlavně že se mají rádi. Konečně došli ke krámku s ramen.
"Přejete si?" zeptal se Teuchi.
"Jednu dvojtou porci ramen," odpověděl pohotově Shikamaru a obejmul Anko. Teuchi přikývnul.
"A vy?" otočil se na Anko.
"Já nic, budeme jíst spolu," usmála se a položila zamilovaně Shikamarovi hlavu na rameno. Konečně to Teuchimu došlo. Kývl hlavou a usmál se. Šibalsky na Shikamara mrkl a pak se otočil, aby připravil objednávku. Oba si mezitím dopřáli jeden dlouhý a úchvatný polibek.
"Tak tady to máte," řekl Teuchi a položil dvojtou porci ramen před dva zamilované. Ti se do společného jídla s chutí dali.

"A opravdu budete platit vy, sensei?" ptal se už alespoň po desáté Naruto a šťastně kolem Kakashiho pobíhal.
"Ano, za ten dlouhý trénink si zasloužíš výbornou večeři," odpověděl vcelku znuděný Kakashi a při chůzi si četl svou oblíbenou knížku. Naruto se zastavil.
"Dám si dvojtou porci... ne! Hned dvě dvojté! A nebo tři?" uvažoval nahlas. Kakashi protočil svým odkrytým okem nahoru. Konečně se dostali k Ichiraku ramen. Jen co však Kakashi nahlédl dovnitř, zarazil se. Vykulil oči na ten páreček, který si tam momentálně dával svou zamilovanou večeři a začal se cítit trapně. Okamžitě zacouval zpět. Rychlým pohybem ruky zastavil hladového Naruta a vážně se na něj podíval.
"Hele, Naruto, dneska tu večeři musíme odložit. Dáme si jí zejtra, jo? Teď upaluj domů a hned! Já něco ještě musím zařídit." Ještě než Naruto úplně pochopil senseiova slova, Kakashi zmizel. Musel urychleně sdělit Hokage tu zprávu. To přeci nejde, aby spolu chodili sensei a žák!
"Co...?" pronesl Naruto a podrbal se vzadu na hlavě. Nakonec si ale řekl, že si alespoň může dát ramen sám. Hned ho však přešla chuť. V krámku spatřil ty dva. Shikamaru a Anko zrovna jedli stejnou nudli. Každý z jednoho konce. A čím víc jí snědli, tím víc se k sobě jejich ústa přibližovala. Nakonec splynula v jeden fantastický polibek, při kterém oba dva zavřeli oči, aby si ho pořádně vychutnali. Naruto rychle vystartoval pryč. Věděl, že si tohle nemůže nechat pro sebe. Shikamaru sbalil senseie! Páni, to je bombastický...!!!